Kniha: Maska červené smrti
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): Loulips, Lucie Vávrová
Allan Edgar Poe (1809-1849)
- Narozen 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts.
- Rodiče: kočovní herci Elizabeth a David Poeovi. Otec alkoholik, opustil rodinu před Edgarovým narozením. Matka zemřela v roce 1811 na tuberkulózu, zanechala tři sirotky: Edgar, sestra Rosalie (mentálně postižená), bratr William (alkoholik, předčasně zemřel).
- Edgar jako tříletý sirotek svěřen do sirotčince v Richmondu. Ujala se ho rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem. Rodina bydlela v Liverpoolu, Anglie inspirovala Poea po celý život.
- Studoval literaturu na University of Virginia. Problémy s alkoholem a hráčskými dluhy, rozchod s nevlastním bratrem.
- Zapsal se na vojenskou akademii ve West Pointu, brzy propuštěn kvůli nedisciplinovanosti. Následně rozchod s nevlastním otcem.
- První úspěch v roce 1833, hlavní cena za příběh „Rukopis nalezený v láhvi“. Vstoupil do Southern Literary Messenger, v roce 1835 hlavní šéfredaktor.
- V roce 1836 se oženil se třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zemřela v roce 1847).
- Alkohol a drogy způsobovaly deprese a ztrátu zaměstnání.
- Roku 1845 uveřejnil „Havrana“, krátké období slávy.
- Zemřel na překrvení mozku 7. října 1849.
Literární přínos:
- Zakladatel novelistické tvorby a předchůdce detektivní literatury (povídky: „Vražda v ulici Morgue“, „Zlatý brouk“, „Záhada Marie Rogetové“, „Odcizený dopis“, „Vrah jsi ty“).
- Nejznámější baladická skladba „Havran“, refrén „Nikdy víc“ zesiluje pocit hrůzy z konečnosti lidského života.
- Tvorba charakterizována fantastičností, pozorovacím talentem, kombinační schopností a uměním vyvolávat pocity hrůzy a tajemnosti.
Další díla
- Příběhy Artura Gorgona Pyma /1836/ – Román, který měl být skutečným příběhem cestovatele, byl ale pouhou autorovou mystifikací. Tento román se nedočkal žádného ohlasu.
- Zánik domu Usherů / ašrů ,1838/ – román o rozpadající se lidské osobnosti.
- Grotesky a arabesky /1840/ – soubor povídek, které si nenašli své čtenáře.
- Vraždy v ulici Morgue /1841/ – první detektivní povídka.
- Maska Červené Smrti /1842/ -Povídka s morbidní vizí společnosti. Děj se odehrává na maškarním bále, kde se společnost baví, ale zároveň zde propadá zkáze.
- Jáma a kyvadlo – autorova nejslavnější próza. Muž se dostane do spárů inkvizice a trpí.
- Zlatý brouk /1843/ – napínavá povídka, která básníka proslavila.
- Černý kocour /1843/ – povídka, ve které člověk propadne alkoholu a je tím přitahován zlem. Zobrazení člověka jako bezmocného vůči zlu, nakonec je usvědčen kocourem (kvílením kocoura), kterého zazdil spolu s manželkou, kterou zabil zaseknutím sekery do lebky, když se daného kocoura zastala.
- Raven /1844/ – autorovo životní dílo – báseň v češtině známá jako Havran.
Muže samotáře, který je v tomto díle „vypravěčem“, trápí horečka a vzpomínky na dívku Lenoru. Při půlnoční bouři ho vystraší šramot. Ten způsobil havran a usadil se v pokoji. Na každou mužovu otázku havran odpovídá „ už nikdy víc“. Muž je z toho šokován a jeho panika se změní v hrůzu. - Filozofie básnické skladby /1846/ – stať, ve které se Poe vrací k Havranovi.
- Eureka /1847/ – esej z prostředí vesmíru.
Literárně-historický kontext
Romantismus – konec 18. století a první polovina 19. století
- Romantické ideje se masově rozšířily během napoleonských válek.
- Po relativním klidu 18. století, kdy se spory často řešily diplomaticky (poslední velký celoevropský konflikt: třicetiletá válka, skončila 1648).
- 18. století nebylo bez válek (např. válka o španělské dědictví, sedmiletá válka).
- Kontinent zatažen do válek proti revoluční Francii a Napoleonovi.
- Válečné hrůzy, dobrodružství a potřeba silných individualit (Napoleon, admirál Nelson, generál Kutuzov) inspirovaly umělce (spisovatele, hudebníky jako Beethoven).
- Zvýšená vzdělanost měšťanů díky školským reformám Marie Terezie.
- Touha po vzdělávání a četbě (dědictví osvícenské touhy po poznání).
- Větší finanční síla díky liberalizaci výroby a podnikání.
- Buržoazie si mohla dovolit kupovat knihy, hudební nástroje, lístky do divadla.
- Od konce 18. století měšťanská společnost čte, provozuje hudbu, navštěvuje divadla.
- Aristokracie se uzavřela vůči novým společenským vlivům a formám.
- V 19. století téměř žádní šlechtici spisovatelé či filozofové.
- Do 18. století byly tyto domény typicky šlechtické, v 18. století začala buržoazie šlechtě konkurovat.
Další autoři
- Francie
- Victor Hugo – Chrám matky Boží v Paříži, Bídnící
- Stendhal – Červený a Černý
- Anglie
- George Gordon Byron – epos Childe Heraldova pouť
- Percy Bysshe Shelley – Odpoutaný Prometheus
- Walter Scot – Ivanhoe
- Rusko
- Michail Jurajevič Lermontov – Hrdina naší doby, Démon
- Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin, Piková dáma
- Německo
- Bratři Grimmové – Husopaska
- Heinrich Heine – Lorelay, Noc na pobřeží
- Česko
- Karel Hynek Mácha – Máj, Cikáni, Pouť Krkonošská
- Karel Jaromír Erben – Kytice
- Josef Kajetá Tyl – Strakonický dudák
Rozbor: Maska červené smrti
- Literární druh
- Epika (próza)
- Literární žánr
- Povídka (horor)
- Literární směr
- Romantismus
Téma a motivy
- Téma: Smrt je nevyhnutelná, bez ohledu na bohatství, moc či společenské postavení.
-
- Princ Prospero a jeho hosté se pokoušejí izolovat před morem, ale smrt je nakonec dostihne. Symbolismus času a smrti Sedm komnat v království, kde se odehrává ples, představuje symbolický průběh života od narození po smrt. Hodiny, které odtikávají čas, připomínají blížící se konec. Závěr zdůrazňuje, že žádné místo ani prostředek nemohou zastavit plynutí času a příchod smrti.
- Motivy: maska, mor, ples, smrt, hodiny, ples, lidská arogance
Kompozice:
- Chronologická, ke konci retrospektivná, er-forma
Charakteristika postav
- Princ Prospero – nebojácný, sobecký, šťastný, neohrožený, prozíravý, arogantní, což se odráží v jeho chování a rozhodnutích během morové epidemie
- Červená smrt – přináší pronikavé bolesti, náhlé mrákoty, prudké krvácení z pórů a konec
- dvořané
Časoprostor
- Čas: 19. století
- Místo děje: Království prince Prospera – v knize blíže určeno není
Stručný děj
Pandemie moru devastuje zemi a polovina obyvatelstva umírá. Princ Prospero se ukryje s přáteli v pevnosti, kde pořádá maškarní ples v sedmi barevných komnatách. Černá komnata s krvavě červenými okny a ebenovými hodinami nahání strach. Při odbíjení půlnoci se objeví host v masce Červené smrti. Princ se ho pokusí zastavit, ale zemře. Hosté si uvědomí, že maska je skutečnou Červenou smrtí, která zabije všechny přítomné.
Děj (obsah) díla
Pandemie moru již dlouho plení zemi, dosud žádná morová rána nebyla tak obludná, padla mu za oběť již polovina říše. Princ Prospero byl zato šťastný, nebojácný, i když mu půl poddaných zemřelo. Prozíravě si přichystal azyl, kde se hodlá ukrýt. Uchýlil se svými přáteli do zajištěné pevnosti se silnou mohutnou zdí, kde se nikdo nemůže nakazit. S přáteli si slíbili, že nikdo nesmí ven ani dovnitř. Vypraví se do odlehlého kláštera i s početným doprovodem zdravých přátel, rytířů a dvorních dam. Klášter byl vybaven zásobami, takže byl schopen čelit venkovnímu šílenství za jeho zdmi, aniž by se osazenstvo uvnitř znepokojovalo. Princ zajistil vše potřebné pro zábavu (šašci, herci, hudebníci, víno), okolní svět ať se stará sám o sebe. Najal komedianty, baletky, hudebníky, víno teklo proudem. Jen blázen by se staral o to, co se děje venku. Brány byly uzavřeny a závory zataveny, dovnitř ani ven se nikdo nedostane.
Jednou princ uspořádal maškarní ples, který se konal v sedmi komnatách. Všechny komnaty byly zdobené do jedné barvy. Jedna byla modrá, druhá purpurová, třetí zelená, čtvrtá komnata byla oranžová, pátá bílá a šestá zařízena do fialova. Ve všech těchto komnatách souhlasily barvy oken s onou barvou příslušnou pro každý pokoj. Poslední pokoj byl zahalen do černé. Zde ale nesouhlasila barva výzdoby s barvou oken, které zde byly krvavě červené. Světlo před každou komnatou ozařovalo celý pokoj. Jen do poslední, sedmé komnaty se nikdo neodvážil vejít. Už pro ten pocit, který vydávalo krvavé světlo. V této místnosti stály veliké ebenové hodiny. Když každou hodinu odbíjely, všichni přestali cokoliv dělat a poslouchali jejich zvuk, který jim naháněl strach a rozrušil je. Když odbily, sál opět vzkvétal radostí.
Koncem pátého či šestého měsíce uspořádal princ pro svých tisíc přátel velkolepý maškarní ples, zatímco venku zuřil mor v plné intenzitě. Klášter má několik komnat, každá z nich je vyvedena v různých barvách. Je to dílo princova vkusu. V západní černé komnatě má světlo pronikající dovnitř rudým sklem gotických oken děsivý účinek, vyvolává strach, jenž je podpořen hlubokým zvukem mohutných ebenových hodin. Kdykoliv začnou odbíjet, zábava je na chvíli přerušena a lidé v sále zneklidní. Nejistota je všudypřítomná. Maškarní bál pokračuje, koná se přehlídka originálních a vtipných masek, když se opět ozvou hodiny odbíjející půlnoc. Shromážděné dvořanstvo zaznamená přítomnost nového hosta, jenž si zvolil odpudivou masku – vzal na sebe podobu Červené smrti. Princ Prospero zrudne hněvem a káže chopit se přítomného ve zrůdné masce a strhnout mu ji. Vychrtlý muž v masce však vzbuzuje svým ledovým klidem a pomalou chůzí posvátnou bázeň a nikdo se neodváží vztáhnout na něj ruku. Princ tasí dýku a spěchá k postavě, jež je otočena zády k němu. V momentě se nezvaný host otočí a princ klesá mrtev k zemi. Každému v sále je jasné, že Červená smrt si přišla pro své poddané. Nikdo neunikne.
Charakteristika komnat
- komnata – nejvýchodnější, pokoj vyzdoben modře – okna jasně modrá
- komnata – okrasy a čalouny purpurové, takže i okna a tabulky z purpuru
- komnata – vše zelené, okna také
- komnata – oranžová
- komnata – bílá
- komnata – převládá zde fialová
- komnata – zahalená do černé, zde byly okna syté barvy krve, uvnitř komnaty byly ebenové hodiny se silným zvukem kyvadla, když hodiny odbíjely celé království ztichlo
Inspirace dílem
- Povídkou se inspiroval hudebník Fišer Luboš.
- Filmové zpracování
- černobílý neozvučený film A Specter Haunts Europe z r. 1923, SSSR, režie Vladimir Gardin.
- film Maska rudé smrti z r. 1964 (Spojené království), 89 min, režie Roger Corman, hrají Vincent Price, Hazel Court, Jane Asher, Nigel Green, Patrick Magee.
- krátký film Masca crvene smrti z roku 1969, Jugoslávie, produkce Zagreb film, režie Branko Ranitovic a Pavao Stalter.
- krátký film Le Masque de la Mort rouge, 2006, produkce Tarantula production, režie Jacques Donjean.
Úryvek z knihy
(Úryvek je ze závěru knihy, tímto povídka končí)
A teď každý věděl, že přišla Červená smrt. Vkradla se tiše v noci jako zloděj. A bujaří hodovníci padali jeden po druhém v hodovních síních, zbrocených teď krví, a každýzemřel tak, jak právě klesl k zemi; a z ebenových hodin odešel život s životemposledního rozmařilce; a plameny v trojnožkách dohasly a tma a zkáza a Červená smrtrozprostřely nade vším svou bezmeznou moc.
Vlastní názor
- Kniha se mi moc líbila. Zaujala mě Poeova tajemnost povídek. Doporučuji přečíst všechny povídky. Jsou vážně úžasné. Člověk je napjatý po celou dobu čtení knihy. Tento rok (2012) uvádí do kin film Havran, kde je zajímavým způsobem poukázáno na knihy Poe.