Kniha: Konec Civilizace
Autor: Aldous Huxley
Přidal(a): ourril
Aldous Leonard Huxley
- 26. července 1894, UK – 22. listopad 1963, USA
- anglický spisovatel a filozof
- trpěl od mládí na vadu očí
- nejvíce proslul svými knihami – včetně dystopického románu Konec civilizace (1932) a utopického románu Ostrov (1962) – psal ale také eseje, poezii, příběhy, cestopisy…
- založením byl pacifista, humanista a ke konci života byl v některých kruzích označován za předního intelektuála své doby
- také se zajímal o filozofický mysticismus, duchovní univerzalismus a pozitivní potenciál psychedelické zkušenosti (o čemž napsal i nějaké knihy)
- první tvůrčí období do r. 1937, kdy se odstěhoval do Kalifornie
- v tzv. druhém tvůrčím období se zabýval především mystickými tématy
Literárně-historický kontext
Konec civilizace je Huxleyho nejznámější román. Konec civilizace napsal v roce 1931, když žil ve Francii a zároveň v Anglii. K napsání Konce civilizace inspiroval autora Herbert George Wells se svým utopickým románem Lidé jako bozi. Wellsova optimistická vize budoucí společnosti vnukla Huxleymu myšlenku na napsání parodie na toto dílo. Reaguje na problémy 20. století, kdy sériová výroba umožnila vytvářet automobily, telefony a rádia poměrně levně napříč celým vyspělým světem. Také jeho dílo ovlivnila první světová válka, fašistická Itálie a stalinistický Sovětský svaz. Román bývá dáván do souvislosti Zamjatina My, ale Huxley prohlásil, že román v té době neznal. Ovlivňuje Orwellovo 1984.
Kontext umění
- otřes po I. světové válce -> nové hodnoty a ideály
- emancipace žen, ztráta víry v tradice a hodnoty
- na západě příklon k liberalismu, humanismu; na východě příklon ke komunismu
- v popředí existenční problémy lidí, relativita hodnot, mění se pohled na tyto hodnoty
- ztracená generace (USA)
Dominantní proudy
- válečná literatura (Na západní frontě klid, Petr a Lucie, Sbohem armádo)
- moderní směry
- antiutopie, scifi (My)
Antiutopie
Myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvine špatným směrem (totalitní forma vlády, omezování lidské svobody). Často se setkáváme s prvky science fiction. Obvykle se děj odehrává v nějaké izolované oblasti uprostřed ničeho (ostrov, uzavřené město…).
Rozbor díla: Konec Civilizace
Obecné informace o díle
- Světová meziválečná literatura (1932)
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: antiutopický román
Téma
- Ovládání společnosti pomocí technologie, nesoulad pravdy a štěstí
Motivy
- Umění, konzum, sex, Shakespeare, Ford, „pneumatická“, požitek
Kompoziční výstavba
- Chronologický děj
- Občasné retrospektivní vyprávění
- 18 kapitol
Vypravěč
- Er-forma
- Sleduje hlavní hrdiny
- V první půlce díla Bernarda Marxe v druhé Johna
- Sledování přeskočí, jelikož i „morální střed“ se přesune na Johna
Způsob vyprávění
- Polopřímá řeč (vyprávění zabarvené subjektivním vnímáním postavy)
- Velké množství dialogů
- Autor se snaží zachytit více dialogů v jedné chvíli a přeskakuje mezi nimi
- Předestírání určitých dějových vývojů (Johnova sebevražda)
Časoprostor
- Budoucnost (2540) převážně v Anglii, divošská rezervace v Novém Mexiku
- Díky budoucnosti mohl autor použít některých vyspělých technologií, které jsou pro dílo důležité (soma, predestinace, dekantace, pocitová kina/hudba…)
- Prostor Anglii používá k tomu, aby si čtenář pomocí známých míst dovedl představit, jak Huxleyho svět vypadá
Hlavní postavy
Jména po známých osobnostech:
- Bernard Marx
- Helmholtz Watson
- Lenina Crowneová
- John
- Mustafa Mond
Jazykové prostředky
- Spisovný jazyk
- Reference k Shakespearovi
- Propagandistická hesla a fordismus