Kniha: Hlídač č. 47
Autor: Josef Kopta
Přidal(a): oplaner4
Téma a motiv:
- Jak válka změní člověka
- Sebevražda/pokus o sebevraždu
- Pomluvy a pověrčivost, které vedou k tragickému osudu člověka
- Láska k rodině a bližním znamenající štěstí
- Touha po vášnivém životě
Časoprostor:
- Po Prusko-rakouské válce, malá horská vesnice v S. Čechách směr Louny, dům č. 47 u železniční trati
Kompoziční výstavba:
- Převážně chronologická, retrospektivní (vzpomínky na válku a minulý vztah hl. hrdiny)
- Členěno do číslovaných kapitol
- Rychlý dějový spád, zvraty, nečekané vyústění
- Čtenář má opakovaně pocit, že se ocitl na konci knihy
- Součástí kramářská píseň
Literární druh a žánr:
- Epika – (psychologický) román
Vypravěč
- Autorský
Postavy
- František Douša – vysloužilý voják, ženatý, má dcerku, nosí plnovous, dobrosrdečný, vzpomíná na vojnu, stále nesmířen se smrtí dívky, kterou dříve miloval, lživě obviňován ze smrti Ferdy, dočasně ohluchne, končí s prací hlídače, pak hluchotu předstírá (může pobírat invalidní důchod a otevřít hospodu), slyší tak, co si o něm lidé myslí, pomluvy těžce snáší, nakonec zavražděn
- Ferda – statný mládenec, řezník, hrobníkův nevlastní syn, výbušný, krásný, jako dítě byl odložen, má dívku Annu, která si ho nechce vzít, chce svést Doušovou, ale odmítá ho, snaží se podpálit jejich dům, ale způsobí hluk a je vyhnán, pak se nešikovně zastřelí (pistole se nenalezne) a následně umírá
- Františka Doušová – měla se stát nevěstou Františka, ale skočila pod trať kvůli hloupému nedorozumění před jeho odchodem na vojnu
- Anna Doušová – ví, že ji Douša nemiluje tak, jako její sestru, spíš si ji vzal z rozumu, zůstává věrná, ale touží po životě plném vášní
- Hrobník (Zuzka) – chce skočit pod trať kvůli hloupé sázce, Douša ho zachrání, jejich první návštěvník, předzvěst neštěstí
- Porodní bába – šíří pomluvu, že Douša je vrahem Ferdy, myslí si, že dítě, které má Doušová porodit, je Ferdovo a Douša se ze žárlivosti mstí
- Kramář – opilec, mstí se za Ferdu, podřízne Doušu kvůli hloupé hádce, začne se šířit kramářská píseň o chudákovi Ferdovi, vrahovi Doušovi a jeho nevěrné ženě
Vyprávěcí způsoby:
- Er-forma, vševědoucí
Typy promluv:
- Přímé řeči
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk, hovorové výrazy, archaismy
- Úvahové pasáže
- Líčení, popisy vnitřních pochodů
Tropy a figury:
- Metafory
Kontext autorovy tvorby
- Prozaik, novinář (Lidové noviny), ½ 20. stol.
- Inspirační zdroj – legionář, věcné pozorování, psychologický proud meziválečné literatury
- Témata – válka (legionáři), věcný pohled, život vojáků (dokumentární), lidé mimo společnost (vyděděnci) – psychologické prózy
- Inspirovalo – několikrát zfilmováno (např. 2008, Filip Renč)
- Další díla – Legionářská trilogie (romány, Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třetí rota doma), Modrý námořník (trilogie z Dálného východu), Adolf čeká na smrt (novela formou balad)
- Další autoři – Hašek (Švejk), Rudolf Medek (Plukovník Švec), Jaroslav Kratochvíl, František Langer (Periferie), K. Čapek (Hordubal), Ivan Olbracht (Žalář nejtemnější)
Literární a obecně kulturní kontext:
- Meziválečná literatura
- Česká legionářská literatura – spojena s ruskou legií, profiluje se po 1. sv. v., 30. léta – fašismus, dva způsoby psaní: vnější pohled (zobrazení hrdinství, bojů, statečnosti, patetický styl, dokumentární charakter), vnitřní pohled (psychologie postav, jak vnímají svět, pátrání po příčinách, ztráta iluzí atd.)
- Psychologický proud – ovlivněn válkou, zaměřuje se na psychologii postav, původ v romantismu, kombinuje realismus a naturalismus, využívá navíc psychoanalýzy (Z. Freud) – ins. zdroj, děj oslaben, Jaroslav Havlíček (Petrolejové lampy), Egon Hostovský (Případ profesora Körnera), Ivan Olbracht (Žalář nejtemnější)