
Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): Michal, Mand
Viktor Dyk (1877- 1931)
- 1877 Pšovka u Mělníka – 1931 Lopud (Jugoslávie), pocházel z dobře situované rodiny
- Významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik
- Také psal satiru
- V mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor
- Vystupoval proti hradní police a TGM
- Za 1. světové války byl vězněn
- od ostatních autorů své generace se lišil úsečným a krátkým veršem
- Zemřel při koupání v moři v Jugoslávii, převezen a pohřben v Praze
Další díla:
- Milá sedmi loupežníků (poezie), Zmoudření Dona Quijota (drama), Síla života, Prosinec, Píseň o vrbě…
Literárně-historický kontext
- Česká literatura přelomu 19. a 20. století
- Dříve příběh vycházel pod názvem Pravdivý příběh v časopise Lumír (1911–1912)
- Pod jménem Krysař byla kniha poprvé vydána v roce 1915
- Kniha má pravdivý základ z jedné staroněmecké pověsti, kdy roku 1284 vyhnal krysař krysy z města Hameln, a když mu nezaplatili, krysař se rozhněval a odvedl jejich děti.
- Novela = prozaický text kratšího nebo středně dlouhého rozsahu, který má jednoduchý, poutavý a nápaditý děj
- Satira = literární žánr, který je založen na komičnosti, ironii, výsměchu. V literatuře se často satira využívá ke kritice.
Další autoři:
- Fráňa Šrámek (Měsíc nad řekou DRAMA), Karel Toman (Sluneční hodiny)
Rozbor: Krysař
- Nakladatelství: Omega, rok vydání: 2013
- Literární druh: Epika (próza)
- Literární žánr: Novela
Téma:
- Hlavním tématem je láska a pomsta. Láska dala Krysaři smysl života a poprvé v životě se cítil spoután láskou k Agnes, přestal cítit potřebu tuláctví. Když přišel o svoji lásku, ztratil smysl svého života.
Hlavní myšlenka:
- Krysy zosobňují všechnu zkaženost, od níž má krysař město osvobodit. „Sedmihradská zem“ zase představuje vidinu nového života, touhu po něm. Více než nedodržená dohoda ze strany konšelů autora zajímá zrada lásky. Je nastíněno bezpočet hlubokých otázek.
- Kritika měšťácké společnosti, zklamání v lásce a zklamání ze současného světa, lidem dána šance v podobě rybáře Seppa a nemluvněte.
Kompoziční výstavba:
- Chronologicko – retrospektivní (v příběhu se vypravěč vrací na začátek – například, když je Krysař v hostinci vypravěč říká, jak se domluvil na odměně s konšely).
- 26 krátkých kapitol (bohatých na děj).
- Text je členěn do krátkých, četných odstavců, které jsou občas tvořeny pouze jedinou větou.
- Skládá se převážně z vět jednoduchých nebo z jednoduchých souvětí.
- Na konci knihy je zřetelná gradace.
- Neobjevuje se zde ani náznak časového vymezení děje. Čas je vnímán podle toho, jak se mění krysařův život.
Jazyk a styl:
- Spisovný jazyk v knižní podobě (děla, bylať, nečekaje, objevivši).
- Autor v knize používá náročnou slovní zásobu.
- Přirovnání – „Jeho ruce byly drobné a jemné jako ruce paní.“
- Personifikace – „Celý život uprchl…“
- Přechodníky – pohrávajíc si, objevivší, zjistivší, nedočkav.
- Eufonie – „Tápali oba němě tmou a třeba ji znali z minulých nocí, stala se jim náhle cizinou“,
- Kontrast – „padali, aby vstali“
- Inverze – „Oné neděle seděli u stolu konšelé dva ctihodní a rozšafní sousedé“.
- Dále mnoho archaismů, krátkých vět tázacích.
- Klade se zde velký důraz na dialog, který podporuje dramatičnost textu.
- Prostor příběhu je založen na kontrastu: realita a báje.
- K interpretační bohatosti přispívají zdánlivě prosté symboly (píšťala, růže, hora apod.)
Časoprostor:
- Čas není přesně určen (asi ve středověku).
- V severoněmeckém hanzovním městě Hameln.
Hlavní postava/postavy:
- Krysař – hlavní „hrdina“ příběhu. Krysař je mladý, tajemný, romantický, chápavý muž a silná osobnost. Opovrhují jím, nemá domov ani rodinný život, individualista. Je zamilovaný do Agnes. Jeho úkolem je vyhánět krysy z měst. Jeho mocným nástrojem je píšťala, která umí omámit vše živé.
- Agnes – krásná dívka, která žije s matkou a ubytuje u sebe Krysaře. Agnes je citlivá, mladá, prostá dívka, zasnoubená s Kristiánem a čeká jeho dítě, ale zamiluje se do Krysaře.
- Dlouhý Kristián je přítel Agnes, pochází z dobré rodiny, pracuje u strýce v soukenickém obchodě, který chce zdědit. Kristián je namyšlený, má rád Agnes, čeká dítě s Agnes (Agnes to dítě nechce)
- Seep Jörgen – mladý, hodný, silný a chudý rybář. Není ošklivý – je docela pohledný, ale všichni se mu kvůli tomu, že je zpomalený posmívají (vše mu dochází až další den).
- Gottlieb Frosch, Bonifác Strumm – Frosch je truhlář, Strumm je krejčí. Slíbili Krysařovi odměnu za vyhnání krys z města, ale svůj slib nedodrželi. Oba jsou podlí, chamtiví, zlomyslní, prolhaní, sobečtí, nafoukaní.
- Röger je hostinský, který vlastní hospodu „U Žíznivého člověka“. Je veselý, milý.
- magister Faustus z Wittenberka je tajemný muž, který pobádá Krysaře, aby svou píšťalu použil i na jiné věci než na vyhánění krys. Je to trochu blázen.
Vypravěč:
- autorský – er-forma
Stručný obsah:
V městečku Hameln se přemnožily krysy, proto radní povolali človíčka, který byl zajímavý tím, že neměl jméno a uměl vyhánět krysy. Živil se tím, a proto mu říkali Krysař. Měl tajnou píšťalu, pomocí níž odváděl krysy do řeky. Při příchodu do Hameln se zamiluje do Agnes a ona do něj. Agnes je bohužel zasnoubená s Kristiánem, která ji miluje. Později s Kristiánem otěhotní. V městečku se odedávna vypráví pověst o vytoužené zemi Sedmihradské. Je to symbol brány do lepšího světa, kde není bolest, utrpení a neštěstí. Krysař vyžene z města všechny krysy, ale radní mu za tuto práci nechtějí dát smluvenou odměnu. Krysař se jim chce pomstít, ale kvůli Agnes si to rozmyslí. Agnes poví Krysaři o dítěti, které čeká s Kristiánem a pošle Krysaře pryč. Sama odchází na horu Koppel, na této hoře je propast, jež vede údajně do země Sedmihradské. Její matka z toho zešílí. Od ní se Krysař dozví o osudu Anges a rozhodne se městu pomstít, za to, že zabili jeho milovanou. Začne pořádně hrát na svoji píšťalku, ne jemně, aby to působilo jen na krysy. Píšťala vyčítá lidem jejich hříchy, a po té jim slibuje, e jim vše odpustí, když půjdou za ní. V Hameln zůstane pouze rybář Sepp Jörgen, ostatní lidé jdou za krysařem a zabijí se v propasti, stejně jako on. Sepp Jörgen se za Krysařem vydává až druhý den, ale v jednom opuštěném domě slyší plakat malé dítě. Vezme jej a jde hledat ženu, která by mu dala napít mléka.
Podrobný děj:
Jednoho dne přijde do hanzovního (obchodního) města Hammeln Krysař, aby vyhnal krysy. Potká dívku jménem Agnes, se kterou se začne bavit o krysách a své píšťale, kterou má za pasem. Krysař jí říká, že když na píšťalu hraje, krysy jdou za jejím zvukem a Krysař je tak odvádí do řeky, kde se krysy utopí. Píšťala má však i větší moc. Krysař Agnes zaujmul. Hned na první pohled se do sebe zamilovali, ale Agnes řekla, že má přítele. Krysař o něm nechce nic slyšet.
Ve městě bydlel také chudý, mladý, podivínský rybář Seep Jörgen, kterému vše docházelo až dalšího dne, a proto se mu všichni posmívali.
Jednoho dne po mší se celé město sešlo v hospodě „U Žíznivého člověka“. Všichni tam chodili velmi rádi, protože hostinský Röger byl hodný a milý. V hostinci seděli dva konšelé Frosch a Strumm. Také Krysař seděl v hostinci. Když Krysař přišel do města ukázal konšelům svou píšťalu a nabídl, že vyžene krysy z města. Konšelé souhlasili a domluvili se na odměně sto rýnských. Po provedení daného úkolu se konšelům zdála tato částka přemrštěná v srovnání s Krysařovou námahou, jakou úkol provedl. Onoho dne se Krysař rozhodl, že jim připomene slíbenou odměnu, kterou ještě nedostal. Konšelé mu odměnu nechtějí dát, protože při uzavírání smlouvy neřekl svoje jméno, a hlavně neřekl rčení: „K tomu mi dopomáhej Bůh“. A nabídli mu, že může dostat co chce z jejich dílny, jelikož Frosch byl truhlář a Strumm krejčí. Krysař se rozzlobil a odešel.
Té noci se konšelům zdály děsivé sny, jelikož měli výčitky svědomí. Froschovi se zdálo, že dělá zakázku pro královský dvůr. Má udělat ticís postelí a musí je udělat v čas. Když je dodělá objeví se Krysař a Frosch se mu chlubí. Krysař se zasměje a řekne: „Tisíc rakví“ a z postelí se stanou rakve. Strummovi se zdál podobný sen. Když dodělal zakázku na tisíc oděvů chlubil se Krysaři. Krysař se zasmál a řekl: „Tisíc rubášů“ a z oblečení se stalo tisíc rubášů. Té noci Krysař nemohl spát. Byl rozčílený na konšely. Rozzlobeně chodil po domě Agnes a nic neříkal. Říkal, že kdyby chtěl tak zničí město, ale kvůli Agnes by to neudělal.
Ráno se krysař setkal s Kristiánem. Ještě nikdy před tím ho neviděl. Ten se ptal, co dělal v cizí zahradě. Krysař mlčí a nekazí si svou dobrou náladu a odchází z města, ale večer se opět do města musel vrátit. Musel se vrátit, něco ho táhlo zpět.
Když přišel šel do krčmy, kde potkal muže v černém plášti. Jmenoval se magistr Faustus z Wittenberka. Ten Krysaři říkal a přesvědčoval ho, aby svou píšťalu použil i na něco jiného než na topení krys.
Poté se Krysař vrátil domů k Agnes. Agnes byla velmi smutná a nemluvila. Když se jí Krysař zeptal, co se děje neodpověděla. Krysař se jí zeptal znovu a Agnes pomalu začala mluvit. Říkala, že čeká dítě s Kristiánem, ale že ho nechce. Ať ji radši zabije. Krysař přestal mluvit. Agnes ho požádala. Aby odešel. Na žádost Agnes Krysař odešel.
Když Agnes uviděla její matka, věděla, že jí něco je. Agnes ale říkala, že jí nic není a chtěla, aby jí matka vyprávěla pohádku o zemi sedmihradské. Země sedmihradská je místo, kde se všichni mají rádi a nikdo nemá žádné starosti. Podle pověsti je na dně propasti na vrchu Koppel vstup do Země sedmihradské. Když matka dopověděla pohádku Agnes vstala a řekla, že půjde na procházku.
Agnes šla na vrch Koppel a z žalu skočila do propasti. Když se to dozvěděla její matka zbláznila se z toho. Poté co se to dozvěděl i Krysař začal ji hledat. Vyptával se její matky, kam šla. Ta mu řekla, že na vrch Koppel. Krysař si hned vzpomněl na zemi sedmihradskou a utíkal na vrch. Tam našel Agnes na dnu propasti.
Krysař vytáhl píšťalu a začal pískat silným tónem, jakým nikdy předtím nepískal. Všichni lidé šli za ním, kromě Seepa Jörgena, který nevěděl, co se děje. Když Krysař dovedl všechny lidi na Koppel svou píšťalou je svrhl do propasti. A poté Krysař hodil svou píšťalu do propasti a skočil také.
Druhého dne si Seep Jörgen uvědomil, co se stalo a Krysařova píseň mu začala v uších znít. Vydal se tedy také na vrch Koppel. Cestou uslyšel, že v jednom z domů zůstalo plačící dítě. Mělo hlad. Seep přemýšlel co mu dát k jídlu, ale Krysařova píseň přehlušila pláč dítěte a pokračoval na vrch. Když tam dorazil měl chuť skočit také. Nakonec si tento čin rozmyslel a šel hledat ženu, která by se postarala o dítě.
Inspirace pro vznik:
- Původní německá pověst/legenda o krysaři pochází ze středověku (asi za 13. století). Moderní zpracování vzniklo v polovině 20. století. Autor do knihy přidal několik dalších postav a přidal do ní milostnou zápletku.
Vliv díla:
- Kniha ovlivnila tvorbu bratří Čapků, F. Langera, O. Theera.
- Dále například muzikál a film.
- Inspirovala i tvůrce animovaných filmů.
Další poznámky:
- Krysař nejprve vycházel pod názvem Pravdivý příběh.
Vlastní hodnocení knihy:
- Kniha se mi líbila, četla se dobře. Již na začátku na mě kniha působila tajemně. Líbilo se mi, jak autor zachycuje a popisuje postavy (lépe jsem si je dovedl představit). Je netypická hlavním hrdinou (záhadný muž, který si říká Krysař, a který pouhým zapískáním na svou píšťalu může vábit krysy i lidi, cestuje od města k městu, ale nakonec se stejně zamiluje a chce se usadit) kniha působí ale smutně (pochmurně). Obohatila mě tím, že i když jsme bezradní je pořád nějaká naděje, že bude lépe
- Jaké otázky tě napadaly při četbě: Proč je kniha rozdělena do tolika kapitol? Proč město Hammeln Krysaře tolik přitahovalo? Proč se Krysař zamiloval do Agnes a Agnes do Krysaře?
- Co si myslíš o konci: Myslím si, že Seep Jörgen udělal dobře, když neskočil s dítětem do propasti za ostatními a ušetřil alespoň život jednoho nevinného dítěte.
Vypiš jeden citát (pasáž z knihy), který tě zaujal, proč:
„Krysař se vracel do Hammeln. Neklid ho vypudil ze zdí města, ale mnohem dotěrněji ho tam vracel“. → Tato pasáž mě zaujala, protože Krysař nikdy nebyl na nic vázaný a najednou se musí do města vrátit.