Kniha: Stařec a moře
Autor: Ernest Hemingway
Přidal(a): Brendy
Ernest Hemingway (*1899 – †1961)
- Americký romanopisec, prozaik, novinář a reportér.
- Nositel Nobelovy ceny za literaturu (v roce 1954).
- Začínal jako žurnalista, s psaním románů začal později.
- Těžce raněn jako dobrovolník na Italské frontě (toto zranění popisuje v autobiografickém románu Sbohem, armádo!).
- Vyznával statečnost (dostihy, box, býčí zápasy).
- Po válce působí jako dopisovatel v Paříži, podnikal výpravy do Afriky.
- Na konci života žil na Kubě, trpěl duševními depresemi – sebevražda.
- Hlavními postavami jeho děl jsou nejčastěji muži, kteří vedou nebezpečný způsob života.
- Strohý styl psaní zbavený všeho nadbytečného.
- Častá inspirace jeho osobními zkušenostmi a zážitky.
Vlivy na tvorbu:
- Nejprve se Hemingway potýkal s tvůrčí krizí.
- Některé jeho knihy nebyly přijaty kladně.
- Autor vzdoroval, odjel na Kubu, kde začal knihu psát Stařec a moře.
Další významná díla:
- Komu zvoní hrana , Sbohem, armádo!, Fiesta, Za našich časů, Muži bez žen, Odpolední smrt
Zařazení autora, znaky období
- Literatura 1. poloviny 20. století
- Meziválečná literatura
- Patří do tzv. ztracené generace
- Generační skupina amerických prozaiků, básníků a dramatiků, kteří byli v mládí poznamenaní hrůznou zkušeností 1. světové války.
- Ve své tvorbě vyjadřují pocity vojáků, kteří se vrátili duševně zmrzačeni → tito lidé nebyli schopni poté nalézt smysl života, trpěli depresemi, pocitem odcizení.
Autoři, kteří tvořili ve stejné době:
- Mark Twain, John Steinbeck, Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby, E. M. Remarque, William Faulkner: Absolone, Absolone!, James Joyce: Odysseus
Společensko-historické pozadí:
- Rozmach a dokončování průmyslové revoluce, hospodářský vzestup, aplikace poznatků v praxi.
- Odraz 1. SV, oslabení Německé moci.
- Literatura je ovlivňována hospodářskou konjunkturou a krizí – 20., 30. léta krach na newyorské burze – hospodářská krize.
- Politická krize – nástup fašismus ve 30. letech a 2. světová válka.
- Rozvoj filmu – mnoho děl se stává předlohou pro filmy, němý film (Charles Chaplin…).
Rozbor: Stařec a moře (1952)
Obecná charakteristika:
- Druh: epika
- Žánr: novela
Tematická výstavba:
- Téma: lidské myšlení a chování, prostý člověk, který k dosažení cíle udělá opravdu vše.
- Námět: autor neuvádí, domněnka, že kniha je napsána podle jeho kubánského přítele –rybáře.
Myšlenky:
- Úvaha o hrdinství člověka, oslava lidské nezdolnosti, souboj člověka s přírodou a úzké sepjetí s ní.
- Smyslem lidského života není zisk, bohatství, ale hluboké uspokojení a čestný zápas.
Kompoziční výstavba:
- Jednoduchý, prostý příběh.
- Děj je rozvíjen chronologicky bez jakéhokoliv složitého prostupování časových rovin nebo rozsáhlých retrospektiv.
- Text není nijak formálně členěn.
- Zachycení pouze nejzákladnějšího opravdového prožitku (chce, aby čtenář používal vlastní citové a myšlenkové asociace).
- Prvky se symbolickými významy (zakrvavené ruce = Kristovo utrpení).
- Existuje zde obecná rovina příběhu (rybář = člověk, ryba = příroda, žraloci = zlo).
- Zájem o psychiku člověka.
Jazyková výstavba:
- Nejsou zde konkrétní pojmenování (Santiago není oslovován jménem, ale pouze jako stařec).
- Jazyk: spisovný, španělské výrazy, odkazy ke křesťanské symbolice, nepoužívá adjektiva.
- Metoda ledovce (vše nepodstatné je eliminováno).
- Omezuje komentování autorskou řečí, úvaha a popisy, častý monolog hlavního hrdiny.
- Strohá stylizace vět, zvláště u dialogů.
- Velké množství přirovnání a personifikace.
Vypravěč:
- Er-forma
Postavy:
- Stařec Santiago – charakteristická hemingwayovská postava – rybář odloučený od společnosti, zamlklý samorostlý člověk, rozhodl se vést boj na život a na smrt, ačkoli výsledek zápasu je předem jistý a starcovo úsilí se může jevit jako zbytečné či předem prohrané. Jedná se o prostého člověka, který zápasí s přírodou.
- Chlapec Manolin – velmi obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce.
Čas a prostor:
- Kubánská vesnice poblíž Havany. Prostředí – chatrč starce, loďka na moři.
- Doba děje nejspíše léta 20. století.
Obsah (děj) díla:
Hlavního hrdinu knihy, rybáře Santiaga, začíná trápit jeho smůla, kdy už mnoho dní po sobě neulovil žádnou rybu a takřka nemá z čeho jíst. Na rozkaz rodičů ho musí opustit i jeho pomocník chlapec Manolin. Ten se o něho staral, dával mu jídlo a pomáhal mu na moři. Jednoho dne se stařec rozhodne vyjet na moře, kde ještě nikdo nebyl a loučí se s chlapcem, kterého nechává ve vesnici. Po několika neúspěšných dnech na vodě chytí vysněný úlovek. Neví sice, jak vypadá, ale podle chování ryby pozná, že je to jeho snad největší úlovek. Ryba ho však překvapí svou silou a začne ho táhnout na otevřené moře. Stařec se ji snaží zadržet, je však starý a po několika hodinách svůj boj vzdává. Ryba ho vytrvale táhne dál a stařec je velmi vyčerpán a unaven, nepouští ji však z lodě, protože věří, že se jednou unaví a on ji bude moct zabít. To se mu – díky svým zkušenostem – podaří, přiváže ji k loďce a podle slunce míří zpět domů. Po cestě ale musí odolávat útokům žraloků na jeho loď. I přes velkou odhodlanost starce mu jeho úlovek sežerou. Naprosto vyčerpaný stařec dorazí domů, loďku nechá přivázanou u mola a ráno se kolem ní shromáždí dav lidí, aby se podíval na obrovitou kostru ryby přivázanou na starcově loďce.
Kritika a vliv díla:
- Po publikaci v časopise zaznamenala velký ohlas a byla zařazena mezi autorova vrcholná díla.
- Autorův styl měl řadu úspěšných i neúspěšných napodobitelů, ovlivnil dílo J. Škvoreckého (pokrčování ve zdánlivě banálních dialozích), stopy zanechal i v rané tvorbě A. Lustiga
- Filmová verze z roku 1957.
Srovnání:
- Člověk, který se nemůže začadit do společnosti: E. M. Remarque: Na západní frontě klid, J. Škvorecký: Zbabělci
Můj názor:
Kniha se mi líbila. Považuji ji za poměrně poutavou (přečetla jsem ji jedním dechem). Obsahuje jasný, jednoduchý, ale přitom zajímavý příběh. Ve starcově samomluvě se také vyskytují různé zajímavé myšlenky. Mnohokrát mi bylo starce líto, bojoval s rybou s takovým odhodláním, a přesto mu z ní nic nezbylo. Líbila se mi jeho nezdolná a tvrdohlavá povaha, díky které přežil.