
Kniha: Máj
Autor: Karel Hynek Mácha
Přidal(a): Miroslava
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)
- Narodil se 16. listopadu 1810 v Praze.
- Jeho otec byl mlynářským tovaryšem (pomocníkem), později majitelem krámku. Jeho matka pocházela z rodiny hudebníků.
- Mácha studoval hlavní školu u piaristů a ve 14letech pak piaristické gymnázium.
- V roce 1830 začal studovat filosofickou fakultu v Praze a o 2 roky později i práva.
- Kvůli problémům s financemi si našel práci v advokátní kanceláři v Litoměřicích a hrál v ochotnických divadlech – Stavovském a Kajetánském.
- Při zkouškách se seznámil se svojí životní láskou Eleonorou Šomkovou (Lori), se kterou měl nemanželského syna a plánují svatbu.
- V roce 1836 pomáhá při hašení požáru.
- Pohřeb má v den plánované svatby.
- Byl také vášnivým cestovatelem. Cestoval pěšky. Najdelší jeho pouť vedla do Itálie.
Dílo:
- Křivoklad
- Bratři
- Pouť krkonošská
- Večer na Bezdězu
- Márinka
- Mnich
- Cikáni
Literární historie
Historické pozadí
- v Českých zemích se romantismus nikdy plně nerozvinul – vlastně jediným naším opravdovým romantickým autorem je Karel Hynek Mácha
- český romantismus je velmi různorodý (ovlivněn politickou situací u nás a v zahraničí)
- uvažuje se o tom, co znamená poslání literáta – ten je považován za pěvce národa, který má obhajovat jeho identitu, dokonce i zasahovat do politiky
- romantická díla u nás nebyla přijímána
- Metternichův absolutismus; České národní obrození
- Znaky: podstatou je člověk individualista; skepse a odcizení; autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou
Rozbor díla: Máj
Obecná charakteristika
- Lyricko-epická skladba, romantismus
Kompozice
Máj má 4 zpěvy a 2 intermezza (mezihry):
- 1.ZPĚV
- Barvitý popis májové krajiny, motiv lásky a nevěry. Jarmila čeká na Viléma, ale místo toho se dozvídá o jeho činu a uvěznění a spáchá sebevraždu à utopí se v jezeře
- 2.ZPĚV
- Vilémův monolog ve vězení. Úvahy o jeho činu, vzpomínání, přemýšlení o smrti, rozmluva se strážným
- I. intermezzo – sbor duchů se chystá uvítat Viléma mezi sebou. Připravují mu slavný pohřeb a volají ho k sobě
- 3.ZPĚV
- Líčení májové krajiny, kontrast se smrtí. Vilémova cesta na popraviště a jeho poprava
- II. intermezzo – nářek Vilémových druhů, kteří ztratili svého vůdce
- 4.ZPĚV
- Do děje vstupuje samotný autor, básník (Mácha). Vrací se na místo tragédie. Cítí žal nad tímto osudem. Vidí ztracené mládí, srovnávají svůj život s Vilémovým.
Stylistická charakteristika a slovní zásoba
- spisovný jazyk, archaický, knižní
- vyprávěcí styl, popis
- základní jednotkou básně -> jamb = dvouslabičná básnická stopa, skládající se z druhé přízvučné doby
- zpěvné melodické verše
- pravidelný rým
- kontrast -> krása májové přírody X tragický osud hrdiny („na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal“)
- epiteton constans -> zelené jezero; bělavé páry
- epiteton orans -> růžový večer; bledé jasno
- metafory -> co jiskry plynou
- oxymórony -> zbortěné harfy tón; umřelé hvězdy svit
- personifikace -> o lásce šeptal tichý mech
- metonymie -> Hrdliččin zval ku lásce hlas
- apostrofa -> země, poslední pozdrav vězňův
- inverze -> jak holoubátko sněhobílé
- zvukomalba -> řetězů řinčí hřmot
- kakofonie -> strážného vzbudil strašný hřmot
- gradace -> rychlý to člověk, blíže a blíž
- pleonasmus -> modrý blankyt
Postavy:
- Vilém – loupežník, kterého otec vyhnal z domu, když byl mladý. Dal se na cestu zločinu (Strašný lesa pán), mstí se svému otci. Mácha s ním sympatizuje. Je žárlivý, pomstychtivý, bouří se proti společenským konvencím a soudu.
Jarmila – Vilémova dívka, která je svedena Vilémovým otcem. Zabije se, když zjistí, že je Vilém odsouzen k smrti. Poctivá, milá, mladá dívka. - Hynek – básník à vstupuje do díla až na konci. Je to samotný Mácha. Soucítí s Vilémem a chápe ho (žárlení, pomstychtivost…)
Časoprostor:
- Doba: 1. polovina 19. století (1836)
Děj (obsah) knihy:
Děj je zasazen do krásné májové přírody v okolí hradu Bezděz. Vilém zabije svého soka v lásce. V době vraždy ale neví, že to byl jeho otec. Za to je uvězněn a odsouzen k smrti. Jarmila se to dozví od Vilémova přítele a spáchá sebevraždu (utopí se v jezeře). Vilém ve vězení přemýšlí o svém životě. Vzpomíná na Jarmilu, na dětství, na dobu, kdy ho otec vyhnal mladého z domu. Vraždu cítí jako spravedlivou mstu. Cítí se nevinen a vinu dává společnosti, zejména jeho otci, který ho vyhnal z domu a kvůli němu se stal loupežníkem, a za to, že mu svedl Jarmilu. Loučí se se svým životem a od smrti nic nečeká, nic víc než prázdnotu, bojí se jí. Ve vězení celý svůj příběh vypráví žalářníkovi, který s ním soucítí a lituje ho. Ráno je pak odveden na popraviště, doprovázen vojáky a modlícím se davem. Vilém cestou na pahorek prochází májovou krajinou, vidí krásné jezero, hory, atd. … Loučí se se světem. Je mu líto, že musí odejít. Na pahorku byl popraven a vpleten do kola pro výstrahu ostatním.
O 7 let později místem tragédie prochází poutník, se kterým se Mácha ztotožňuje. Vzpomíná na své mládí, lituje osudu těchto dvou mladých lidí.
Inspirace dílem
- Májovci, Nezval, Hrubín, Horovy máchovské variace…
- 2008 filmové zpracování.
Literární kritika
- Snažil se kritiku zmást dedikací.
- Tvrdil, že hlavním motivem je oslava májové přírody.
- Byl současníky nepochopen.
- V dnešní době -> nejprodávanějším a nejčtenějším autorem.