Téma: Uvozovky
Zařazení: Gramatika a pravopis
Přidal(a): Káťa M.
O co se jedná?
- párová interpunkční znaménka
- používáme k vyznačení přímé řeči, přesného názvu v textu, cizích slov, nespisovných slov a ironie
Typy uvozovek:
- „A “ – základní české uvozovky (dvojité nebo také 66 99)
- ‚B‘ (jednoduché uvozovky)
- »C« ( boční uvozovky)
- ›D‹ (jednoduché boční uvozovky)
Pravidla zápisu uvozovek
- uvozovky nejsou od výrazů, které uvozují odděleny mezerou („Britain“)
- pokud je v uvozovkách celá věta, píšeme uvozovky za interpunkčním znaménkem
- „Babička pro nás upekla bábovku.“
- v textu se držíme jednoho typu uvozovek
- pokud je potřeba vepsat citaci do přímé řeči, použijeme uvozovek vnořených, tzn. odlišíme jednu promluvu od druhé použitím dvou různých typů uvozovek
- pozor na „trojité“ uvozovky, pokud se nám vedle sebe sejdou dvoje uvozovky, například v přímé řeči někdo cituje někoho dalšího, použijeme kombinaci dvojitých a jednoduchých uvozovek a na konci věty je od sebe oddělíme mezerou
- Klára odpověděla: „Táta říkal: ‚Děda býval štramák.‘“
- je-li uvozovací věta vložena do přímé řeči, oddělujeme uvozovkami každý kousek přímé řeči
- ,,Nedám si, děkuji,“ řekla Alena a dodala: ,,už jsem po jídle.“
- u uvozovek platí pravidlo, že čím méně tím lépe – používejte je s mírou, cizí výrazy se dají napsat i kurzívou
- uvozovky oddělujeme od zbylého textu mezerou
- ,,Dám si pivo,“ oznámil.