Kniha: Vršovický Ezop
Autor: Jiří Kolář
Přidal(a): Martina Hladíková
Jiří Kolář (1914-2002)
- Český básník a dramatik.
- Byl také jedním z nejvýznamnějších českých výtvarníků.
- Narodil se v chudé rodině, už od nízkého věku musel pracovat.
- Stál u zrodu Skupiny 42.
- Několik měsíců byl členem Komunistické strany Československa, ale brzy na tuto stranu změnil názor.
- Za svoji tvorbu byl vězněn.
- Emigroval do Paříže.
- Po roce 1989 znovu navštěvoval Česko.
Další díla:
- Prométheova játra, Sedm kantát, Ódy a variace, Dny v roce, Roky v dnech, Básně ticha
Obecně kulturní kontext:
Skupina 42
- Byla česká umělecká skupina založená v roce 1942
- Sdružovali se v ní nejen básníci, ale i výtvarníci
- Hlavními tématy byly město, člověk a periferie (okrajová část města, kde žila nižší vrstva společnosti)
- Autoři se zajímali o obyčejné lidi, jejich problémy a každodenní život
- Užívali nespisovný jazyk, odposlechy rozhovorů, volný verš
Další členové:
- Josef Kainar, Ivan Blatný, Jan Hanč, Jiřina Hauková, František Gross, František Hudeček
Historický kontext
- 1945 – konec 2. světové války
- vítězové: USA, Francie, Velká Británie a SSSR
- poražení: Německo, Itálie a Japonsko
- osvoboditelé si pomyslně rozdělili Evropu na východní a západní blok
- 1948 – komunistický převrat, nástup nového režimu
- 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
- jaro 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
- podzim 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
- 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
- 70. a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
- 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu
Rozbor díla: Vršovický Ezop
Literární druh:
- Epika (zachycuje děj)
Literární žánr:
- Básnická sbírka
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách)
Téma:
- Zachycení všedního, běžného dne, nepřikrášlené reality. Zobrazení různých lidských osudů a životních příběhů, radostí i smutku. Autor pracuje s autentickými promluvami lidí, které zaslechl během rozhovorů. Autobiografické prvky – autor skutečně žil část svého života žil ve Vršovicích).
Motivy:
- Život, problémy, radost, realita, běžný den, lidé, rozhovory, autenticita.
Kompozice:
- Dělení do 6 oddílů
- Chronologický děj
Jazykové prostředky:
- Hovorový jazyk
- Slang
- Volný verš
- Vložené skutečné nebo vymyšlené citáty
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
- Inverze (změna slovosledu, např. „U pramene jsem“)
Postavy:
- V celé básnické sbírce se objevuje větší počet postav, ale nejsou charakterizováni ani vzhledově, ani povahově.
Časoprostor:
- Vršovice, Praha
- století
Děj:
Básně se zaměřují na rodinné problémy, rodinné a milostné vztahy, chudobu, únavu, sny o lepším životě nebo stěžování si na protějšek. Jsou tedy odrazem reality běžných dnů obyčejných lidí.