Test

Kytice – rozbor díla [10]

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Přidal(a): Fifinka, 3liska

 

Karel Jaromír Erben

  • Narodil se v roce 1811 v podkrkonošském Miletíně.
  • Maminka pocházela z učitelské rodiny, tatínek byl švec.
  • Po absolvování gymnázia studoval v Praze filozofii a práva.
  • Během studií se seznámil s Františkem Palackým, který v něm probudil zájem o historii a národopis. Ten mu také dopomohl k místu archiváře města Prahy v roce 1851. Toto místo mu zajistilo existenci.
  • Vedle archivářství se věnoval vydávání starších literárních památek, překládal ze slovanských jazyků a sbíral lidovou slovesnost.
  • Cestoval po českém venkově a zachycoval původní vyprávění i písně a říkadla. Zároveň sám psal poezii ovlivněnou lidovými bájemi. Postupně tak – po řadu let – vznikala sbírka balad (dramatických básní s vážnými až tragickými náměty) Kytice z pověstí národních; podle autorova záměru měla oživit památky dávných dob (nikoli ovšem jen napodobovat lidovou tvorbu), podařilo se mu však mnohem víc.
  • Sbírka se stala slavnou už za jeho života a dodnes patří k nejčtenějším knihám české literatury vůbec; některé básně zlidověly.
  • Její věhlas pomáhal nesmělému, nemocí, hmotnou nouzí a neštěstími (smrt syna) stíhanému Erbenovi snášet životní strasti. Onemocněl tuberkulózou a 27. listopadu 1870 v Praze zemřel.

 

Další autoři období

  • F. L. Čelakovský
    • preromantismus, sběratel lidové poezie (Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých)
    • ohlasová poezie – přímí vliv a napodobování, lidová poezie do umělé
    • první česká balada – Toman a lesní panna
  • balady psal také Neruda – (Kniha veršů – sociální balada); Wolker, Bezruč

 

Rozbor: Kytice

  • Původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních
  • Kytice je básnická sbírka balad (původně vyšla časopisecky)
  • Vychází v roce 1853 (romantismus), tedy v období bachovského absolutismu (3. fáze národního obrození)

 

Tematické okruhy, námět

  • Obraz dávných lidových představ a lidového názoru života (životní úděl člověka)
  • Vliv českých bájí, jednotlivost bájí (viz titul)

 

Základní motivy

  • Boj člověka s přírodou a nadpřirozenem, víra v nadpřirozené síly (bezmocnost)
  • Základní vztahy mezi lidmi (neposlušnost, vražda, péče o dítě), zvláště vztah matky a dítěte (motiv mateřské lásky nebo nelásky)
  • Motiv viny a trestu (narušení základních vztahů vede ke konfliktu)
  • Osudovost – jedinec často nucen volit, ale nevyhne se tragédii (neúměrně vysoký a nevyhnutelný trest)

 

Charakteristika žánru a básnické útvary

  • lyrickoepické básně – balady, převážně forma lidových balad, ale i jiné druhy lidové epiky – pohádka (Zlatý kolovrat), pověst (Věštkyně), legenda (Záhořovo lože)
  • pochmurný děj, tragický závěr, obraz marného zápasu s nadpřirozenými silami (klasická balada)

 

Kompozice

  • 13 básní, prostý písňový rýmovaný verš
  • Přesný skladebný záměr (vzájemně si básně odpovídají – první a poslední, druhá a předposlední atd.)
    • Kytice – Věštkyně (motiv národního smutku a naděje, matka = vlast, národně buditelské a politické poselství)
    • Poklad – Dceřina kletba (motiv mateřské viny)
    • Svatební košile – Vrba (vztah mrtvých k živým)
    • Polednice – Vodník (nepřátelské nadpřirozené bytosti)
    • Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra, pohádkový námět)
    • proti Štědrému dni měla být báseň Svatojánská noc – nedokončena (motiv tajemných ročních období)
    • Holoubek měl být středem sbírky
    • Lilie vyšla až v druhém vydání v r. 1861

 

Jazyk

  • jazykové prostředky spjaté s obsahem: lidové prostředky, zvukomalba, živé dialogy
  • popis osob – stručný, ale názorný – Polednice (malá, hnědá, tváře divé…)
  • líčení krajiny – úsporné, ale opět názorné (okolo lesa pole lán; okolo hřbitova cesta úvozová)
  • metafory
  • epiteta (básnické přívlastky)
  • apostrofy
  • epifory (opakovaní stejných slov na konci verše)
  • epizeuxis (opakování stejného slova v jednom verši)
  • elipsa (výpustka)

 

Postavy

  • Důležitou roli v díle mají ženské hrdinky, které jsou zastoupeny ve všech baladách kromě Záhořova lože.
  • Všechny postavy přijímají svůj osud, ať je dobrý nebo špatný. Ve většině balad se autor zamýšlí nad mateřskou láskou, její velikostí a úskalími.
  • Postavy jsou za své prohřešky úmyslné či neúmyslné, jsou posuzovány dle mravního kodexu.

 

Časoprostor

  • Děj se odehrává ve venkovském prostředí.

 

Stručný obsah

Je to sbírka třinácti lidových balad. Představuje obraz dávných lidových představ a názorů na život v Erbenově pojetí lidské morálky a vymezení lidského osudu. Základním motivem balad je vina a trest, popřípadě odpuštění. V baladách kromě přírodních a životních katastrof zasahují i nadpřirozené bytosti (vodník, polednice). Celá kniha je protknuta jakousi magií – objevují se zde zvláštní bytosti, působení tajemných sil, je zde silně vyjádřena a připomenuta síla přírody. To poukazuje na dávný, pohanský původ těchto příběhů, které Erben jen upravil. Všechny příběhy znázorňují lidové obyčeje a ukazují na lidovou mravní normu.

 

Jednotlivé básně (balady)

  • Kytice: Po smrti matky zůstávají děti osiřelé. Každé ráno navštěvují její hrob, kde roste mateřídouška. Tento květ se stává symbolem matčiny lásky a útěchy pro její děti.
  • Poklad: Na Velký pátek se otevírají skryté poklady. Matka, zaslepená touhou po bohatství, zapomene v jeskyni své dítě. Po roce, plná výčitek a modliteb, se vrací k jeskyni, kde už nehledá bohatství, ale pouze své dítě. Nakonec se jí podaří dítě zachránit.
  • Svatební košile: Dívka se modlí za návrat svého mrtvého milého, jinak vyhrožuje sebevraždou. Mrtvý milý si pro ni přichází v měsíční noci a unáší ji na hřbitov. Po cestě jí vezme modlitební knížky, růženec i křížek po matce. Dívka se ukryje v umrlčí komoře a modlitbami a pokáním vykupuje svůj hřích a zachrání se.
  • Polednice: Rozhněvaná matka zavolá na své dítě polednici, aby ho postrašila. Když se polednice skutečně objeví, matka se snaží dítě zachránit, ale nepodaří se jí to. Když se otec vrátí domů, najde dítě mrtvé.
  • Zlatý kolovrat: Krásná Dorička má být ženou krále, ale její nevlastní matka a sestra ji v lese zabijí a sestra se stane královou ženou. Čin však vyjde najevo, když kouzelný kolovrat odhalí pravdu. Dorička je kouzlem oživena a její vražedkyně jsou králem potrestány stejným způsobem, jakým zabily Doru.
  • Štědrý večer: Dvě sestry, Hana a Marie, prosekají o půlnoci led, aby nahlédly do své budoucnosti. Hana vidí svou svatbu a Marie svou smrt. Obě věštby se nakonec splní.
  • Holoubek: Mladá žena zabila svého muže a znovu se vdala. Nad hrobem zemřelého manžela zpívá holoubek o její vině. Výčitky svědomí ji nakonec doženou k sebevraždě.
  • Záhořovo lože: Mladý poutník se vydává do pekla, kde se setká se zločincem Záhořem. Když se poutník vrátí, vypráví Záhořovi o úděsném loži, které ho v pekle čeká. Záhoř se kaje 90 let, obroste mechem a z jeho kyje vyroste jabloň. Nakonec získá odpuštění.
  • Vodník: Mladá dívka se utopí a vezme si vodníka. Mají spolu dítě, ale dívce se stýská po matce. Vodník jí dovolí matku navštívit, ale pod podmínkou, že mu nechá dítě. Dívka se nevrátí a vodník v pomstě zabije jejich dítě.
  • Vrba: Mladá žena je svázána s vrbou. Když její muž vrbu pokácí, žena zemře. Kolébka z vrbového dřeva má nahradit matčino náručí a píšťalka její hlas.
  • Lilie: Dívka se po smrti převtělí do lilie. V noci se stává ženou jistého mládence, který ji chrání před sluncem zdí. Když mládenec odejde, jeho matka zeď zboří a dívka zahyne.
  • Dceřina kletba: Dcera, která zabila své dítě, proklíná svého svůdce i matku a chce se oběsit.
  • Věštkyně: Věštkyně předpovídá dějiny českého národa a vyjadřuje víru v jeho budoucnost. Ožívají zde dávná poselství o Libuši, Přemyslu Oráči a Karlu IV.

 

Inspirace dílem

  • Kytici formou sedmi vybraných balad zfilmoval v roce 2000 František Antonín Vrabec.

Možné otázky u maturity

  • 1) Kdy, v jaké společenské atmosféře vyšla Kytice  poprvé?
    • V knižní podobě vyšla roku 1858 a měla obrovský úspěch. Již dříve některé Erbenovy básně z Kytice vyšly v novinách.
  • 2) Jaké žánry (i s názvy jednotlivých básní) v Kytici najdeme?
    • Kytice obsahuje balady, pouze první báseň (Kytice) a poslední báseň (Věštkyně) jsou méně baladické.
  • 3) Vypište verše, které jsou důkazem o Erbenově inspiraci ústní lidovou poezií.
    • Viděla jsem skálu nad řekou se pnoucí,
    • na skále Krokův zlatý hrad;
    • okolo hradu květnatí palouci
    • – kněžny Libuše květný sad.
  • 4) Jak je v Kytici řešen vztah matky a dítěte? Vysvětlete na příkladech.
    • Podle Erbena je to jeden ze základních lidských vztahů. Je-li tento vztah nějakým způsobem narušen, následuje trest. Erbenovy tresty jsou však velmi tvrdé, například v básni Vodník je dítě zavražděno (vodníkem).
  • 5) Jakou roli hraje osudovost? Uveďte příklady.
    • Erbenův pohled na osud spočívá v tom, že každý osud je předurčen a předurčeno je i to,
    • že se jej někdo pokusí změnit. Osud je nemilosrdný a zasahuje, když se člověk zpronevěří svému poslání. Trestá tvrdě, ale vnáší do lidského života řád
    • Například v básni Vrba  chtěl manžel zrušit osud své ženy, jejíž duše se v noci stávala duší vrby, vrbu proto pokácel. Ženy zemřela spolu s ní.
  • 6) Proč je Erben považován ze jednoho ze zakladatelů českého hororu?
    • Oddaluje hrozivou situaci a využívá k tomu dějové zkratky, čímž zvyšuje napětí, které graduje až  k hororové pointě.
    • Příklad:
    • Něco padlo. – Pode dveřmi
    • mok se jeví – krvavý;
    • a když stará otevřela,
    • kdo leknutí vypraví!
    • Dvě věci tu v krvi leží –
    • Mráz po těle hrůzou běží:
    • dětská hlava bez tělíčka
    • a tělíčko bez hlavy.
  • 7) Vypište anaforu, epiforu a vysvětlete.
    • Anafora
      • Slova na začátku veršů se opakují (a lampa…).
      • Již jedenáctá odbila,
        a lampa ještě svítila,
        a lampa ještě hořela,
        co nad klekadlem visela.
      • (Svatební košile)
    • Epifora
      • Opakují se slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů.
      • Co to máš na té tkaničce,
      • na krku na té tkaničce?
      • (Svatební košile)
  • 8) Jaká přirovnání používá autor – uveďte příklady, jak autor přirovnání uvozuje?
    • Používá přirovnání na základě vnější podobnosti.
    • Příklad:
    • Perly jsem tobě vybírala,
      bíle jsem tebe oblíkala,
      v sukničku jako z vodních pěn:
      nechoď, dceruško, k vodě ven.
  • 9) Najděte alespoň 3 příklady zvukomalby.
    • 1. Na topole podle skal,
    • zelený mužík zatleskal
    • 2. A před chalupou s koně hop!
    • a na chalupu: klop, klop, klop!
    • 3. Na jezeře bouře hučí,
    • v bouři dítě naříká;
  • 10) Ve které básni Erben polemizuje s Máchou a jak?
    • S Máchou Erben polemizuje v básni Záhořovo lože. Zastává názor, že za své problémy si může každý sám, zatímco podle Máchy za problémy člověka může společnost.
  • 11) Jaké motivy najdeme v úvodní a závěrečné básni?
    • Jsou to historické a vlastenecké motivy. V úvodní básni Kytice  přisuzuje našemu národu mateřskou roli, oslovuje nová pokolení, poslední báseň Věštkyně poukazuje na české dějiny v podobě proroctví.
  • 12) Kteří tvůrci se inspirovali Kyticí (hudba, malířství, divadlo, film…)? Zhodnoťte stručně, co znáte z vlastní zkušenosti.
    • Kytice byla zpracována jako divadelní hra Jiřím Suchým (divadlo Semafor) v 70. letech 20. století. Vznikla rovněž i filmová verze, který byla natočena v roce 2000 Františkem Antonínem Brabcem.