Kniha: Husitský král
Autor: Alois Jirásek
Přidal(a): Jana Plecháčová
Alois Jirásek (1851 – 1930)
- narodil se v Hronově 23. srpna 1851
- pocházel ze selského rodu, otec byl tkadlec a pekař
- byl čtvrté dítě z celkových devíti, před ním se narodili Helena, Josef, Emílie a po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín
- vystudoval německé benediktinské gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové a na Karlově univerzitě historii
- pracoval a žil v Litomyšli čtrnáct let, kde působil jako profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu na zdejším gymnáziu, což mu posloužilo jako inspirace pro slavné dílo Filosofská historie
- oženil se s Marií Podhájskou, dcerou bohatého soukromníka a z manželství vzešlo osm dětí, z toho jediný syn
- v nově vzniklé Československé republice byl poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé, stal se též senátorem mezi lety 190 až 1925, v roce 1921 vystoupil z římskokatolické církve, ale zůstal křesťanem
- zemřel 12. března 1930 na následky podlomeného zdraví, a to i z kouření – zvětšená prostata, zánět měchýře, akutní urosepse
Díla:
- Staré pověsti české
- Proti všem
- Temno
- Psohlavci
- F. L . Věk
- Filosofská historie
Obecně kulturní kontext:
- 80. léta 19. století
Český realismus
- důraz na skutečnost a realitu, zaměření se na konkrétní fakta
- postavy jsou ovlivňováni prostředím, odkud pocházejí
- nová témata – život nižších vrstev a sociální problémy
- typizace postav – autor si vybere určitý typ postavy a na něm zobrazuje její rysy (mladý člověk toužící po úspěchu)
Autoři této doby:
- Zikmund Winter, Josef Karel Šlejhar, Karel Matěj Čapek-Chod, Karel Václav Rais, Teréza Nováková, Ignát Herrman, Gabriela Preissová, Ladislav Stroupežnický, Alois a Vilém Mrštíkové
Rozbor díla: Husitský král
- Literární žánr: historický román – původně to měla být trilogie, nakonec byly napsány díly dva, Jirásek kvůli nemoci dílo nedokončil
- Literární druh: epika
- Námět: politika, intriky, zrada, vášeň, nenávist, láska, boj, statečnost, víra, svoboda
Okolnosti vzniku díla:
- Alois Jirásek chtěl popsat podrobně vládu Jiřího z Poděbrad, avšak překazila mu to jeho nemoc. Jirásek vylíčil pronásledování a mučení kazatelů nové víry založené na názorech Petra Chelčického, pozdější Jednoty bratrské, husitskou vládou v čele s husitským králem Jiříkem z Poděbrad. Byl opravdový demokrat a tak mu vadila snaha husitské vlády potlačovat jiné než pravověrné husitské vyznání, tehdy v zemi spolu s katolickou vírou jediné povolené.
Obsah:
- Děj prvního dílu tím, že Jiří z Poděbrad vdává svou jedenáctiletou dceru Zdeňku do Saska, sedmiletého syna Hynka žení se saskou princeznou.
- Ve druhém díle se Jiří z Poděbrad názorově střetne s katolickou církví.
- Na závěr druhé část se Jiří z Poděbrad dozví, že jeho milovaná dcera Kateřina zemřela při porodu, přičemž král pláče žalem.
Motivy:
- Hustiství
Kompozice:
- Volně skládaná kronika.
Jazyk:
- Původně klasická forma, v pozdějších letech byl upraven do modernějšího stylu.
Jazykové prostředky:
- je zde uvedená přímá řeč
- metafora
- syntezie
- přirovnání
- epiteton
Hlavní postavy:
- Král Jiří z Poděbrad – Snaží se upevnit mír se sousedními vládci a tak vdává a žení své potomky ještě v dětském věku, posléze se dostává do sporu s katolickou církví.
- Pius II. – Papež, odmítne poselstvo Jiřího z Poděbrad.
- Fantin del Valle – Papežský legát, kterého nechal Jiří z Poděbrad uvěznit.
- Jan Rokycana – Zvolený arcibiskup pražský, jehož kázaní nacházela nadšené stoupence, avšak papežem nikdy neuznaný.
- Paleček – Jan Paleček, zvaný bratr Paleček, králův šašek, tajný stoupenec Jednoty bratrské, rádce Jiřího z Poděbrad.
Časoprostor
- Čas: 15. století
- Místo: Čechy
Obsah díla:
Děj se začíná v roce 1460, kdy se Jiří z Poděbrad snaží udržet mír s ostatními vládci tím, že uzavírá sňatky jeho dcer a syna. O dva roky později vyslal poselstvo k papeži, ten ho odmítl a poslal do Čech legáta Fantina del Valle, který obvinil krále, že neplní slib daný při korunovaci. Král je uražen a legáta vězní dva měsíce. Ve druhém díle se král střetne názorově s katolickou církví. V závěru byl odhalen plán jak otrávit krále a jeho rodinu, navíc mu zemře u porodu jeho milovaná dcera Kateřina, na což zareaguje král pláčem.
Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:
- Vliv na dané dílo: Látku čerpal Jirásek především z Palackého Dějin a Starých letopisů českých, dále z Tomkova Dějepisu města Prahy a Základů starého místopisu pražského, ohledně dějin Jednoty českobratrské vycházel ze spisů Jaroslava Bidla, Jaroslava Golla ad. Významným zdrojem byl i Věk poděbradský Rudolfa Urbánka.
- Inspirace dílem: Audio verze.
- jeho díla se vydávala opakovaně, jelikož se těšila velké oblibě
Reakce na dílo:
- Liší se podle kritiků, někteří se staví za názor, že v díle opakuje starší motivy, jiní řeší královu toleranci i nesnášenlivost katolíků, což dovedl Jirásek vystihnouti několika význačnými rysy – to je dobová kritika.