Kniha: Opilý koráb
Autor: Arthur Rimbaud
Přidal(a): M. Hladíková, A. Budín
Arthur Rimbaud (1854 – 1891)
- Francouzský básník.
- Jeho přísná matka se na něj v dětství podepsala.
- Básně začal psát již v dospívání.
- V 17 letech se seznámil s básníkem Paulem Verlainem, se kterým navázal milostný vztah. Ten byl však byl plný drog, alkoholu a hádek.
- Při jedné z mnoha neshod byl Rimbaud Verlainem postřelen, Verlain byl poté odsouzen ke 2 letům odnětí svobody.
- Později pracoval, jako obchodní zástupce a dokonce i v cirkuse.
- Díky svým povoláním hodně cestoval, byl například v Norsku, Egyptě a Švédsku.
- V závěru života mu byla amputována noha, zemřel ve velkých bolestech v pouhých 37 letech.
Typické znaky jeho děl:
- Experimenty (nebál se ničeho)
- K psaní poezie používal návykové látky =asociace a verše často psány pod vlivem
- Jeho poezie je plná vnitřních pocitů a myšlenek, často hraničí se srozumitelností
- Zvukomalba
Témata jeho děl:
- Smrt, život, boje proti společnosti a víře, láska, nenávist, anarchie, vášeň, dětství, hnusná realita, odpor k nudě, nesnášení stereotypů, erotika, obdiv k revoluci, bohatá fantazie, psal o tabech společnosti.
Další díla:
- Sezóna v pekle
- Iluminace
- Spáč v úvalu
- Verše
- Cestou bez konce
- Projekt komunistické ústavy
- Relikvier
Literárně historický kontext
Obecně kulturní kontext
Prokletí básníci:
- Označení pro skupinu francouzských básníků 19. století
- Žili divokým životem – alkohol, drogy, krádeže, násilí
- Společensky se bouřili, působili výstředně
- Viděli krásu v ošklivosti
- Byla pro ně důležitá svoboda, nezávislost
- Ve své době nebyli pochopeni
- Představitelé: Paul Verlaine, Charles Baudelaire, Tristan Corbiér
Soudobé umělecké směry:
- Symbolismus
- 19. století, znak, znamení, které nese hlubší, skrytý význam
- pomocí symbolů snaha o vyjádření pocitů, vnitřního stavu člověka
- není důležité, aby čtenář pochopil všechny symboly
- volný verš, volný tok myšlenek
- úsilí o vnímání umění všemi smysly (náladu a dojem vyvolávají u čtenáře jednotlivá slova a jejich souzvuk (hudebnost poezie) (zvukomalba)
- Viktor Dyk, Otokar Březina, prokletí básníci
- Dekadence
-
- Dekadent = úpadek
- Původně hanlivé označení básníka, který tvořil nová díla bez tradic
- Životní pocit literátů 19. a 20. století
- Autoři znechuceni úpadkem společnosti, nikde neviděli možnost nápravy
- Individualismus
- Exotické motivy, perverze, narcisismus (člověk, který miluje sám sebe)
- Pocit nudy, zmaru, deprese, smrti (v básních)
- Bohémský život (utrácení za prostitutky, alkohol, hospody – inspirace)
- Satanismus, nevázaný sex, alkohol a tuláctví
Další autoři tohoto období:
- Oscar Wilde
- Joris-Karl Huysmans
- Algernon Charles Swinburne
- Arnošt Procházka
- Jiří Karásek ze Lvovic
- Karel Hlaváček
Rozbor díla: Opilý koráb
Literární druh:
- Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
Literární žánr:
- Lyrická báseň
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách)
Téma:
- Autorovo zamýšlení se nad životem, dětstvím i smrtí. Autobiografické prvky (v básni vystupuje sám autor).
Motivy:
- Úvahy, zamyšlení, stesk po domově, zklamání, neklid, vzpomínky, tužby, život, smrt.
Kompozice:
- Ich-forma
- Chronologický děj s retrospektivními prvky
- 25 slok, každá má 4 verše
Postavy:
- Vypravěč – Sám autor. V básni je korábem. Pluje po divokém moři a rozmýšlí se, zda se vydá na dobrodružnou cestu nebo se uklidní a odpluje zpět do Evropy. Rozhodne se pro druhou možnost. Rozjímá o prožitém životě, vzpomíná na své dětství. Má depresivně laděné myšlenky, přemýšlí i o konci svého života, po kterém touží.
Časoprostor:
- Čas není uveden
- Moře
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Bohatá slovní zásoba
- Časté přívlastky
- Střídavý rým (ABAB)
- Úvahové pasáže
- Symbolismus (koráb představuje autora)
- Přirovnání (křehkou jako motýlek)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – funící moře)
- Inverze (změna slovosledu – pět nocí tančil jsem)
- Metonymie (přenášení podobnosti na základě vnitřní podobnosti – můj trup je opilý přívaly slaných vod)
Děj:
Autor se převtěluje do korábu a pluje po moři. To přirovnává k plutí mezi životem a smrtí. Básník vzpomíná na bezstarostné dětství a domov. Už není mladicky naivní a nadšený ze života. Naopak se cítí osaměle a ztraceně. Rozmýšlí mezi dobrodružstvím a klidnou jistotou. Už nemá chuť k životu a spíše touží po smrti.
Sbírka Opilý koráb
- opilý koráb je hlavní báseň
Kompozice:
- Sbírka obsahuje mnoho básní (18) z různých rozsahem. Kratší (čtyřveršové), středně dlouhé i nejdelší, které občas bývají rozdělené do kapitol dělené římskými číslicemi.
Jazyk:
- Jazyk se liší báseň od básně, někdy používá vznešený a spisovný jazyk, někdy zase píše víc hovorově.
- vulgarismy se nevyskytují navzdory jeho životnímu stylu
- prokletí básnici žijí sprostý život, básně ale píšou vznešeně
- tropy a figury
- častá personifikace, dis/eufemismy, přirovnání, epiteton
- řečnické otázky
- velká obrazová fantazie, hudebnost veršů
Další básně ve sbírce:
- Samohlásky
- Rimbaud přiřazuje k samohláskám barvy formou asociace, samotné asociace nejsou vnější podobou samohlásek, spíše co si pod nimi autor představuje ,, I nach, I purpur, krev a smích, jenž tryská ze rtů krásek ve hněvu, a nebo kajícný bludný kruh.“
- Odkaz: divoký životní styl Rimbauda (halucinogenní drogy)
- Spáč v úvalu
- Popis muže, který v krásný den odpočívá, leží v trávě. Na konci zvrat (v posledním verši se dozvíme se že je to voják a je postřelený)
- Odkaz: Rimbaud si sám zkusil povolání vojáka
- Kovář
- Báseň spíše k začátku knížky. Popisuje promluvu kováře k královi, při obléhání jeho paláce při francouzské revoluci. Reálná událost: Útok na Tuilerijský palác 10. srpna 1792 (francouzské revoluce). Pařížské obyvatelstvo zaútočilo na palác kde byl sám Ludvík šestnáctý.
- Čtyřverší
- Nejkratší báseň ze sbírky, má opravdu jenom čtyři verše.
- Novoroční dárek sirotků
- Úplně první báseň sbírky. Rimbaud v nich lituje dětí bez rodičů. ,,Váš cit to pochopil: těm dětem chybí matka. Nikde jí není: – A otec, ten je pryč!…“ – Sdružený rým (AABB)
- Odkaz: Rimbaudův otec často nebyl doma, jeho matka byla chladná = připadal si osamocen.
Témata básní obecně:
- Láska, ženy, vášeň – Ve sbírce se často objevují zamilované básně ženám, popisující intimitu a jeho obrovskou lásku k nim.
- Změna postoje k ženám – V první polovině sbírky se setkáváme s vyjádřením lásky k ženám, v druhé části spíše už se smutnými básněmi o zlomeném srdci a negativním postoji k ženám obecně
- Válka a boj – Ve sbírce se objevují bitvy a války ve Francii, zákopy, dobývání měst i umírající voják (Spáč v úvalu)
- Odkaz: Rimbauda pravděpodobně tématika války zajímala, sám se totiž později stal vojákem a také prodával zbraně
- Líčení přírodních dějů – např. v básni spáč v úvalu
- Odpor víry – V básních je často zmiňováno křesťanství (bůh, ježíš, kostel). Lze vypozorovat že Rimbaud měl k víře spíše negativní postoj. ,,Ó Kriste, zloději všech našich energií…“. ,,Zatím co lidí hynou v květu mládí v přírodě, která je stvořila, bůh usmívá se z damaškových látek.
- Odkaz: Rimbaudova matka ho nutila chodit do kostela a věřit v boha, tím si k němu vybudoval odpor
- Mytologie –V Básních se objevují mytologické prvky a mýty.
- Římská mytologie – bůh Faun (báseň Hlava Faunova)
- Řecká mytologie – ,,Eros s Kallipygou sráží hrdiny“ (Eros je řecký bůh lásky, Kallipyga je socha). ,,Herkules jde s pýchou, která sluší muži“
- Židovská legenda – ,,Viděl jsem prohlubně a močály, jež kvasí, propsat, kde v sítinách spí celý Leviatan“ – z básně Opilý koráb (Leviatan je mořská obluda zmiňovaná v židovských posvátných spisech)
- Odkaz: Lze vidět že Rimbaud byl velmi vzdělaný a měl přehled v antické literatuře
- Exotika – Ve sbírce se často objevuje téma vzdálených teplých krajin, pouští, divokých šelem. ,,Víte, že narazil jsem na Floridy, kde květy mísí se s očima panterů“ (báseň Opilý koráb). ,,V sedmi letech napal román velkých pouští, kde se krčí tygři v bambusovém houští“.
- Odkaz: Rimbauda vždy exotika přitahovala, ke konci života procestoval tropická místa
- Alkohol – Rimbaud často v básních zmiňuje alkohol. (Opilý koráb) Dysfemismus alkoholu: ,,Prolijte hrdlem jed a buďte veselý“. ,,Co jsem pil z čutory nahnilé burgyně? Nazlátlou kořalku a zpotil jsem se po ní“
- Odkaz: Rimbaudův životní styl byl plný alkoholu…
- Vesmír – Hvězdy, planety, komety, meteority jsou slova často zmíněná v básních. ,,Řekni, chceš viděti vír hvězdných meteorů?“. ,,O zvučná poezie, klid vesmírného vřídla, jímž poletují planety a archandělská křídla“
- Lidské nedokonalosti – Podrobné popisy nedokonalostí na lidském těle. ,,Vštěpili na velký skelet svých černých židlí svou divnou kostrou s párem křivých noh“ ,,Tu v plachtách převalí vždy farářský svůj břich“ =obezita
- Básně o něm – Rimbaud často píše o dítěti, které zažívá podobné věci jako mohl on sám. Např: úplně první báseň o dětech bez rodičů (Rimbaudův otec často nebyl doma a matka byla chladná = cítil se osamocen). Např: báseň o dítěti básníkovy, sní exotice, nemá rád boha, má rád poezii.
Kritika společnosti:
- Rimbaud v básních často naráží na principy a fungování společnosti. (např. po válce vojáci trpí a král se směje). ,,A zatím co se hroutí mrtvá těla, kolem krále, jenž se raduje“.
- ,,Zhyň, moci! Kněží pryč! Pryč státní celníci!“. ,,Budeme žít bez práce. Ó krásný plameni! Evropo, Asie i Amerika zmiz!“
- Odkaz: Rimbaud byl vyhranění proti falešným lidem a odsuzoval společnost. Jako většina umělců žil na jejím okraji.