Kniha: Podkoní a žák
Autor: Neznámý
Přidal(a): Martina Hladíková
Literární kontext
- Charakteristické rysy literatury středověku zahrnují časté inspirace biblickými příběhy a antickou mytologií.
- Díla často glorifikují hrdinské postavy, jako jsou rytíři, králové nebo světci, často představované v ideálním světle.
- Forma díla má často větší význam než jeho obsah a hlavním cílem literatury je vzdělávat a vychovávat.
- Většina textů byla napsána v latině a autoři jsou často anonymní.
- Často se používala veršovaná forma a díla byla často recitována nebo zpívána, neboť jen málokdo ve středověku uměl číst a psát.
- Literatura tohoto období se dělí na dvě hlavní linie: duchovní, zaměřenou na náboženská témata a oslavu Boha, a světskou, která zahrnuje hrdinské eposy, kroniky a frašky.
Mezi známé autory středověké literatury patří Chrétien de Troyes, Gaubier de Chatillon, František z Assisi a Marco Polo.
Rozbor: Podkoní a žák
Téma:
- Zachycení hloupého sporu mezi lidmi. Mezilidské vztahy. Tehdejší problémy nejnižší vrstvy společnosti. Pobavení čtenáře.
Motivy:
- Hádka, spor, dohady, sebestřednost, zbytečnost, závist, chudoba, bída, vychvalování.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Satirická báseň (satira = dílo, ve kterém se objevuje výsměch, komika, ironie, často poukazuje a reaguje na nějaký společenský problém)
Literární forma:
- Poezie
Kompozice:
- Chronologický děj
- Ich-forma
Postavy:
- Podkoní – Chudý poddaný, který se stará o koně. Jeho pán ho bije, často je hladový a žije ve špatných podmínkách, ale přesto si myslí, že je jeho život dobrý. Při hádce se žákem se chlubí zejména postelí, která v té době nebyla pro všechny chudé lidi samozřejmostí.
- Žák – Chudý student. Přestože není z dobrých poměrů, vychloubá se. Je vznětlivý a snadno se rozzuří. Je naivní, protože si myslí, že ho čeká dobrá budoucnost. Nespí v posteli, často si nemůže dovolit koupit něco k snědku a musí velmi pilně studovat, ale i tak se chvástá svým údajně dobrým životem. Stejně jako podkoní si neuvědomuje, že jejich životy jsou stejně špatné.
- Vypravěč – Stojí mimo spor, nezapojuje se do něj, pouze ho mlčky sleduje. Ví, jak je hádka nesmyslná, protože obě strany jsou naprosto přesvědčeny o své pravdě a neuvědomují si skutečnost. Později je z hádky a rvačky znechucený a odchází z krčmy.
Časoprostor:
- Hospoda, neznámé město
- Nejspíš 14. století
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Nespisovné výrazy
- Sdružený rým (AABB)
- Satira, ironie, výsměch
- Přechodníky
- Nadávky, vulgarismy
- Archaismy (slova zastaralá – např. úkruch, čáka)
- Historismy (slova označující zaniklé věci – např. dvořák (= osoba sloužící u dvora)
Děj:
Vypravěč navštíví hospodu a sedne si mezi podkoního a žáka, kteří se začnou dohadovat, kdo žije lepší život. Přestože jsou oba chudí a mají těžký život, každý z nich si myslí, že žije daleko lépe než ten druhý. Podkoní argumentuje tím, že má vlastní práci, ve které si vydělává peníze, díky kterým si může dovolit postel, kterou žák nemá. Žák říká, že on si může dovolit dostatek jídla, přestože to není pravda a směje se podkonímu, že ho jeho pán bije. Podkoní se mu vysmívá, že musí tvrdě studovat. Žák však věří tomu, že se díky náročnému studiu stane arcibiskupem a všichni lidé ho budou uctívat. Hádka se promění ve rvačku. Vypravěč je znechucen a odchází z krčmy domů.