Kniha: Liška Bystrouška
Autor: Rudolf Těsnohlídek
Přidal(a): Martina Hladíková
Rudolf Těsnohlídek
Literární kontext
- V první polovině 20. století byla česká literatura silně ovlivněna negativními historickými událostmi, jako byla první světová válka a hospodářská krize.
- Tyto události se odrazily v tematice mnoha autorů. Období bylo také charakterizováno rychlým technologickým pokrokem, vědeckými objevy a úpadkem tradičních hodnot.
- Filozofické směry jako existencialismus, fašismus a marxismus-leninismus měly vliv na literární tvorbu. Zaznamenali jsme rovněž nárůst zájmu o knihy, avšak po roce 1938 byla zavedena cenzura.
- Mezi významné autory té doby patřili Ivan Olbracht, Jiří Orten, Karel Poláček a další.
Nástup české moderny:
- S přelomem 19. a 20. století přišel nástup české moderny, kdy skupina mladých autorů vystoupila proti konzervativní kritice a vydala manifest, ve kterém se vymezili proti politické situaci, starší generaci spisovatelů a bojovali za svobodu a individualismus v umění. Mezi ně patřili Antonín Sova a Otokar Březina.
Generace buřičů
- Generace buřičů usilovala o neomezenou svobodu jedince, vystupovala proti militarismu a oslavovala moderní techniku a život samotný. Tato generace byla spojena s časopisem Nový kult a mezi její představitele patřili Viktor Dyk a Fráňa Šrámek.
Poetismus
- Poetismus, specificky český literární směr 20. let, založený Vítězslavem Nezvalem, se vyznačoval hrou s představivostí a volnými asociacemi, parodií a snahou o apolitičnost. Tento směr také čerpal inspiraci z dadaismu a často zahrnoval exotické motivy a oslavu lidové zábavy.
Proletářská literatura
- Proletářská literatura, reprezentovaná díly Jiřího Wolkera a dalších, byla levicově orientovaná a během komunistické éry byla zvýhodňována. Zobrazovala život dělnické třídy a její útlak a snažila se být srozumitelná širokému spektru čtenářů.
Rozbor: Liška Bystrouška
Téma:
- Zobrazení boje člověka se zvířetem, které se řídí svými pudy, kterým nedokáže odolat ani při použití fyzických trestů.
Motivy:
- Zvíře, pudy, přirozenost, divokost, boj, člověk a zvíře, vychytralost, příroda, láska.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Bajka (příběh, ve kterém vystupují zvířata, kteří jednají a mluví jako lidé, vyplývá z něj ponaučení)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Er-forma
- Chronologický děj
- Dělení do kapitol (23)
Postavy:
- Liška Bystrouška – Vyrůstá u Bartošových, ale dravec v ní je silnější, a tak neustále dělá nepořádek, vzdoruje a je divoká. Odolá všem Bartošovým nástrahám, vždycky uteče a zachrání se. Přijde přitom však o kus ocasu nebo je bita. Kamarádí se s psem Bartošových Lapákem.
- Bartoš – Revírník. Snaží se lišku vychovat k obrazu svému, ale nemůže pochopit, že na divokou lišku jsou všechny rány, řetězy a pasti krátké.
- Bartošová – Bartošova manželka. Domnívá se, že liška je dárkem pro jejich milovaného vnuka Pepíka. Stejně jako Bartoš jí nemá ráda.
- Lišák Zlatohřbítek – Spolu s Liškou Bystrouškou se do sebe zamilují a mají svatbu.
Časoprostor:
- Čas ani místo nejsou uvedeny
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Nářečí (gambáč, šošnivec, liščička, naša, chodijou)
- Slova citově zabarvená (o pusinkách, o hvězdičkách, o jejích očinkách rozmilých)
- Přechodníky (nedbajíc, prozpěvujíc)
- Přirovnání (ulhaná jako mladá člověčice; byla jako malé děcko)
Děj:
Revírník Bartoš posilněn alkoholem při návratu z posezení v hospůdce cestou domů usne. Aby mu jeho žena nevyhubovala, chytí liščí mládě a vymluví se, že ho dlouho chytal. Má jít o dárek pro jejich vnuka Pepíka, na kterého Bartošová nedá dopustit a Bartošovi odpustí. Liška Bystrouška jako správná šelma provádí spoustu neplech. Kousne Pepíka do nohy, sežere Bartošovy slepice a jitrnice. Revírník ji bije, přivazuje a chce jí i zastřelit, ale liška Bystroušce se vždy podaří utéct. Nakonec se zamiluje do lišáka Zlatohřbítka a mají spolu svatbu.