Test

Metráček – rozbor díla

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Metráček

Autor: Stanislav Rudolf

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Stanislav Rudolf

  • Stanislav Rudolf, který se narodil v Jičíně a zemřel v Brandýse nad Labem, byl uznávaným českým autorem, jenž se věnoval psaní pro mladé čtenáře, a také pracoval jako scenárista a editor.
  • Vyrůstal v rodině s železničním pozadím a jeho otec spravoval místní knihovnu.
  • Po neúspěšném pokusu o studium na FAMU absolvoval pedagogické studium a vyučoval na základní škole, stejně jako přednášel na Karlově univerzitě.
  • V žurnalistice se proslavil jako redaktor dětských novin a později časopisu Květy.
  • Jeho literární práce zahrnuje tituly jako “Metráček aneb Nemožně tlustá holka”, které byly adaptovány do filmové podoby, a další díla jako “Kopretiny pro zámeckou paní” a “Údolí krásných žab”. V sedmdesátých a osmdesátých letech se věnoval i práci ve Filmovém studiu Barrandov.
  • Rudolf byl ceněn za jeho schopnost věrně zachytit období dospívání a prvních mezilidských vztahů ve svých knihách pro mládež. Jeho vliv na českou literaturu je významný, a to nejen díky jeho příběhům, ale i díky jeho přínosu v oblasti vzdělávání a filmové tvorby.

 

Další díla:

  • Kopretiny pro zámeckou paní, Údolí krásných žab, Modrý déšť, Na semaforu zelená, V Každém okně Julie

 

Literární kontext

V druhé polovině 20. století se česká literární scéna rozdělila do tří hlavních proudů:

Oficiální literatura

  • byla běžně publikována a buď podporovala komunistický režim, nebo nebyla vnímána jako hrozba. Mezi její přední zástupce patřili Václav Řezáč a Bohumil Hrabal.

Exilová literatura

  • byla v rozporu s komunistickým režimem a proto byla publikována v zahraničí. Do Československa se dostávala ilegálně a její držení bylo trestné. Významnými exilovými autory byli Milan Kundera a Arnošt Lustig.

Samizdatová literatura

  • byla taktéž nepřijatelná pro komunistický režim a šířila se v ilegalitě pomocí strojopisů nebo samizdatových edic. Mezi její hlavní představitele patřili Ludvík Vaculík a Ivan Klíma.

 

Po roce 1989 došlo ke spojení těchto proudů, když byla ukončena politická cenzura a spisovatelé mohli publikovat díla bez omezení. Obnovily se také mezinárodní kontakty a začala éra soukromých nakladatelství.

 

Historický kontext:

  • 8. května 1945 skončila druhá světová válka, kdy vítězné mocnosti rozdělily Evropu na východní a západní blok.
  • V roce 1948 došlo k komunistickému převratu v Československu.
  • V roce 1953 po smrti Gottwalda a Stalina nastalo mírné uvolnění režimu.
  • Jaro 1968 přineslo Pražské jaro, období demokratizace a politického uvolnění, které ukončila okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.
  • V lednu 1969 se Jan Palach upálil na protest proti komunistickému režimu.
  • 70. a 80. léta byla obdobím normalizace, politických čistek a přísné cenzury.
  • 11. listopadu 1989 začala Sametová revoluce, která vedla ke svržení komunistického režimu.

 

Rozbor: Metráček

Téma:

  • Zachycení života dívky s nadváhou, která si nevěří, ale nepřestává bojovat za své sny lepšího života. Nikdy se nevzdávat. Není správné hodnotit lidi jenom podle vzhledu.

 

Motivy:

  • Obezita, nadávky, posměšky, nepochopení, smutek, láska, naděje, sport, radost.

 

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

  • Román (rozsáhlý epický žánr)

 

Literární forma:

  • Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

  • Chronologický děj
  • Ich-forma (vypravěčkou je Jitka)
  • Rozdělení do kapitol (14)

 

Postavy:

  • Jitka Pažoutová – 14letá dívka s nadváhou. Je hodná a citlivá, narážky a posměšky ostatních nebere lehce. Dobře se učí a ve volném čase dochází na hodiny francouzštiny. Myslí si o sobě, že je nešikovná a neobratná. Je tichá, nemá velké sebevědomí. Nečekaně najde potěšení ve sportu, nejprve ve vybíjené, poté ve vrhu koulí.
  • Honza – Člen atletického oddílu. Na Jitku je nejprve ošklivý, ale poté svého činu lituje a omluví se. Má Jitku rád, protože ví, že je nejdůležitější, jaký je člověk uvnitř.
  • Petr – Jitčina tajná láska. Petr o ni nejeví žádný zájem, všímá si jenom Niny. Několikrát Jitku svým chováním zklame.
  • Nina – Jitčina spolužačka. Je jejím naprostým opakem – má hubenou postavu, je hezká a nestydí se bavit s chlapci, kteří ji obletují. Těší se i velkému zájmu ze strany Petra, kvůli čemuž na ní Jitka žárlí. Nina je hodná a starostlivá, Jitky se zastane, když se jí dotknou urážky na její postavy.
  • Andula – Jitčina spolužačka. Patří mezi její kamarádky. Spolu s Jitkou a Ninou jsou vybrány do týmu v turnaji ve vybíjené, který později vyhrají.
  • Bohoušek – Přezdívka Jitčina tělocvikáře. Je mladý, sympatický a dívkami oblíbený. Všimne si Jitčina talentu ve vybíjené a nominuje ji do týmu.

 

Časoprostor:

  • polovina 20. století
  • Malé město

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Hovorové výrazy (až vypadnu ze školy; jinej)
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – špinavé kaluže vody pomrkávaly na chodce jako oči veliké nestvůry)
  • Časté dialogy
  • Převažují krátké věty
  • Častá přirovnání (leskly se jako ze stříbra; vypínač cvakl jako výstřel z pušky)

 

Děj:

Jitka Pažoutová kvůli své tlustší postavě musí snášet narážky ostatních. Domnívá se, že je v tělesné výchově a sportech obecně nešikovná, ale když začne trénovat na turnaj ve vybíjené, zjistí, že dokáže velmi silně házet míčem, díky čemuž všechny protivníky dokáže vybít. Spolu s Ninou a Andulou se stávají členky reprezentujícího týmu.

Během zápasu na Jitku chlapec z hlediště zakřičí, že je metráček. Zastane se jí Nina, o které neměla Jitka doposud valné mínění a záviděla jí pozornost Petra, který se jí líbil. Po zápase se jí přijde Honza, který na ní pokřikoval, omluvit. Je na ni milý a navrhne, aby se Jitka stala součástí atletického oddílu a vrhala koulí. Jitka zapomene na Petra, začne se jí líbit Honza a dařit ve vrhu koulí.