Kniha: Pozdě k ránu
Autor: Karel Hlaváček
Přidal(a): zaret07
Karel Hlaváček (1874-1898)
Život
- český básník a výtvarník (ilustroval svá díla i knihy O. Březiny nebo A. Procházky)
- představitel českého symbolismu, také dekadentní a impresionistické ovlivnění
- zakladatel sokolské organizace a propagátor sokolského hnutí
- finanční potíže (za svého života se nedokázal prosadit)
- psal do časopisu Moderní revue
- umírá roku 1898 ve věku 23 let na tuberkulózu
Díla
- Pozdě k ránu, Sokolské sonety, Mstivá kantiléna, Žalmy
Kontext autorova života
- K. Hlaváček bojuje celý svůj život s finančními problémy, žil z nepravidelných honorářů, také jej podporovala rodina. Jeho díla se za jeho života neprosadila. Tudíž jeho dílo Pozdě k ránu odráží tuto pochmurnost, nešťastnou lásku a bledost. jeho dílo odráží úpadek, smutek, tudíž dekadentnost.
Literárně-historický kontext
Doba – konec 19. st.
- rusko-turecké války, americko-španělská válka
- revoluce na a války proti Osmanské říši na Balkáně (nezávislost Bulharska, Srbska, Černé Hory a Rumunska)
- průmyslová revoluce (Anglie se stává supervelmocí, nové vědecké poznatky, nárůst obyvatelstva, …)
- pokrok ve vědě
- kolonizace (Berlínská konference-rozdělení sféry vlivu v Africe, První italsko-etiopská válka)
- začíná se formovat impresionismus, dobrodružné a sci-fi romány
Doba v Českých zemích
- T. G. Masaryk – Česká otázka
- národní sebeuvědomění
- industriální rozvoj – hustá železniční síť
- pokusy o česko-rakouské vyrovnání
- rozvoj školství
Rozbor: Pozdě k ránu
- Literární forma – Poezie a próza (některé básně psány v próze)
- Literární druh – Lyrika
- Literární žánr – Sbírka básní
- Umělecké období – Neoromantismus
- Umělecký sloh – Neoklasicismus
- Umělecký směr – Dekadence
- Umělecké hnutí – Symbolismus (ne vše lze vyjádřit racionálně)
Téma
- Popisuje kouzelnou atmosféru při měsíční krajině nebo při přechodu noci a dne, kdy nastiňuje zlaté světlo pouličních lamp, hvězdné nebe, měsíc v úplňku. Používá zvuky, hlasy a vůně k umocnění atmosféry.
- Autor píše většinou v pochmurném, až v mrazivém prostředí. Zvukovost někdy stylizují hudební nástroje. Mnoho přídavných jmen vytváří syntézii, kdy čtenář až vstupuje do samotného díla. Dílo promítá rozpad společnosti, kdy autora například mrzí, že jeho milá, měla před ním milence. Je zde také patrné, že se autor v období potýká s dalšími problémy, a tak je zde promítána beznaděj a nenaplněnost.
- Dílo navazuje atmosféru až jakéhosi „noir“, člověk si jej představuje až černobíle, bezmála je celé napsáno v chmurném počasí, či v noci, v mlze, v chladu.
Kontext autorovy tvorby
- Dílo Pozdě k ránu vyniká v kontrastu oproti dříve napsaným Sokolským sonetům, které jsou ztvárněny jako oslava tělesné zdatnosti a cvičení. Také jeho posmrtně vydané Žalmy, jsou znovu dílem s naprosto jiným směřováním.
Kompoziční stránka, vypravěč
- Kompozice – dílo se skládána 23 básní, které nejsou nijak dějově spjaty, některé napsány v próze
- Vypravěč – ich-forma, vypravěč vstupuje do díla, s melancholickým pohledem na svět
Jazykové prostředky
- slovní zásoba – spisovný jazyk, mnoho přídavných jmen (často v kontrastu), archaismy (žel, , cizí slova, až věty, hlavně francouzsky (mon cher, tes violons sont patris)
- častý sdružený nebo střídavý rým
- symbolismus – nástroje navazují hluboké pochmurné tóny (viola, loutna, bubny)
- hlásková harmonie – opakování samohlásek a stejných slov (měsíc, déšť apod.)
- tropy – Kontrast (vypravěč, který je znaven životem a svými chmurami, naproti tomu lze spatřit jarní slavnosti, či jeho milou), personifikace (flétny měly bílý šat, loutna zmlkla,), synestézie (sešeřelá nálada)
- figury – Aposiopese, polysyndeton, anafora, inverze
Inspirační zdroje a umělecký vývoj
- Charles Baudelaire – synestézie (smíchání lidských vjemů)
- Arthur Rimbaud a Paul Verlaine – hlásková harmonie
- Otokar Březina – základy české poezie 20. století
Ohlas díla
Hlaváček se za svého života nedočkal uznání za literaturu ani za svá výtvarná díla. Posmrtně se dočkal uznání za svou emocionálně laděnou tvorbu. Později se dílo dočkává ohlasu od čtenářů za svoji emocionálnost, citovost, a také za dokonalé použití synestézie a hláskové harmonie.
Osobní názor a dojem
Dílo je napsáno srozumitelně, je snadno čitelné. Básně často probouzí chmurné pocity a obavy. Vzbuzují marnost a nedokonalost. Dílo však také krásně popisuje dobu při soumraku nebo těsně před rozbřeskem.
Můj osobní favorit je jistě báseň Za noci březové, jde jistě o barevnost, ve které jsem si scénu vybavil, snad jako bych ji sám prožil.
Dílo je jistě nejlepší číst na podzim, či v zimě, kdy se čtenář může naprosto vžít do poněkud melancholického prostředí.
Analýza textu z díla
Níže uvedené i použité jazykové prostředky
Podmořské pralesy se ani nezachvěly
Podmořské pralesy se ani nezachvěly,
po cestách neschůdných jen táhlý bloudil Vzdech,
z měst zatopených zvony slabě vodou zněly:
vše ve tmách zíralo za Zaslíbený Břeh.
Lilie klekaly v své nezprzněné běli,
půlnoční modlitbu v svých rozmočených rtech,
a černí delfíni, již na návrších bděli,
při ohních zmírali v svých němých bolestech.
Až teprv pozdě k ránu, nad břehy když Vyšel
ta zpěvů zástupů, za slávy korouhví,
stříbrné pralesy jsem ze sna klekat slyšel
v dalekých vodách moře, v mysech Tajemství…
A v sadech korálů, jež slabě zrůžověly,
se černé stíny nedočkavě tísnily a chvěly…
Použité jazykové prostředky
- střídavý rým, na konci sdružený
- epiteton
- personifikace
- archaismus
- aliterace
- oxymorón