Jonáš a tingl-tangl – rozbor díla

 

Kniha: Jonáš a tingl-tangl

Autor: Jiří Suchý

Přidal(a): Adam Budín

 

Jiří Suchý

• narozen: 1931
• stále naživu (92 let)
• krom divadla se zajímal i o hudbu (zpěvák, skladatel)
• spoluzakladatel Divadla Na zábradlí
• menší divadlo v Praze
• divadlo Semafor
• založil spolu s Jiřím Šlitrem
• v Praze
• nejhranější hra: Kytice téměř 700 repríz)
• patří k signatářům dokumentu Dva tisíce slov
• Protikomunistický dokument, který výrazně pomohl v době Pražského jara

Díla:

• Člověk z půdy
  • hudební komedie
  • první představení Semaforu
  • hudba Jiří Šlitr
• Zuzana je sama doma
  • pásmo písniček
  • Zuzana se pohádá se svým přítelem Honzou a pak je sama doma, smutná si pouští písničky v magnetofonu, ty jsou hrány divákům živě

 

Literárně-historický kontext

Literatura 2. poloviny 20. století

SVĚT:

• Druhá světová válka – Evropa je zotavuje
• Japonsko otřeseno po atomovém útoku (Hirošima 1945)
• Studená válka mezi USA a Sovětským svazem (karibská krize 1961)
• Válka ve Vietnamu
  • Protesty v USA (Hippies)
    • Práva Afroameričanů v USA

ČESKO:

• 1948 začátek komunistické vlády v ČSR (Klement Gottwald – prezident)
  • cenzura, zrušení všech spisovatelských organizací, vláda zakazuje literaturu podle potřeby a stíhá jejich autory
  • rozdělení literatury na:
    • Samizdatovou
      • Český underground
      • Nakladatelství Popelnice (Časopis Vokno)
    • Exilovou
      • nakladatelství Sixty-eight Publishers
      • Josef Škvorecká, Zdena Salivarová
    • Oficiální
      • socialistický realismus v ČSR

• Socialistický realismus (próza)
• • Byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu
  • Oslavuje socializmus a dělnickou třídu
  • Silně ideologické, na úkor umělecké kvality i pravdivosti
  • postavy většinou členové komunistické strany nebo dělníci
  • Děj se odehrává buď na venkově nebo v továrnách
  • Zástupce: Alexej Nikolajevič Tolstoj

• Pražské jaro – období uvolnění komunistického režimu v ČSR (Dva tisíce slov)
• Normalizace – Invaze vojsk Varšavské smlouvy jako reakce na Pražské jaro
• 1989 – sametová revoluce
  • Rozvoj literatury
  • Začala se ale vydávat i nekvalitní díla, a byla více komerční

 

Soudobé umělecké směry

• Existencionalismus (Francie)
• • nejvíce rozšířeno ve Francii
  • subjektivní vnímaní světa z pohledu jednotlivce
  • klade otázku o smyslu života
  • Předchůdce: Franz Kafka (Proměna)
• Beat generation (USA)
• • beat = zbitý, unavený životem
  • proti tradičním americkým hodnotám (bohatství, kariéra, rodina)
  • předchůdci Hippies (taktéž jsou proti válce)
  • inspirace z romantismu
  • touha po splynutí s přírodou a vesmírem

 

Soudobí autoři:

• Allen Ginsberg
• • americký básník
  • jeden z hlavních představitelů beat generation
  • Dílo: Kvílení a jiné básně
    • sbírka básní
    • manifest celé beat generation
• Jiří Šlitr
• • hudební skladatel (Skládal hudbo ke krám co napsal Suchý)
  • pianista (na pódiu často vystupoval za pianem)
  • měl svoji kapelu
  • kamarád Jiřího Suchého (ten ho dostal k divadlu)
  • záhadná smrt: Šlitr pozval celou rodinu na oběd, ze kterého předčasně odešel, při odchodu pustil svou desku Jó, to jsem ještě žil. Policie potom nalezla Šlitra mrtvého v posteli s Ateliéru. Byl otráven plynem, z plynového topidla, kterým si Jiří Šlitr v ateliéru přitápěl. Dosud není jasné, zda se jednalo o náhodu, nebo sebevraždu.
  • Dílo:
    • Napsal hudbu k deseti celovečerním filmům
    • CD Písničky ze Semaforu

 

Rozbor: Jonáš a tingl-tangl (1962)

Druh/forma/žánr: 

• drama – próza s prvky lyriky – komedie

 

Myšlenka díla:

• Představit povědomí o Jiřím Suchém, ukázat v kolika zemích už hrál a pobavit publikum

 

Témata:

• humor – vtipy na různá témata
• absurdita/nesmyslnost – pointa vtipu je často fakt že situace nedává smysl
• nedorozumění – Suchý a Šlitr cíleně mluví každý o něčem jiném a nerozumí si

 

Kompozice/syntax:

• Hra je rozdělená na úvod/představení a 8 anekdot
• Bez závěrů nebo rozloučení

 

Vypravěč:

• Vypravěč je především sám autor a občas doplňuje Jiří Šlitr

 

Jazyk:

• nespisovný
• dialogy mezi Suchým a Šlitrem
• cizí jazyky a zahraniční jména
• bohatá slovní zásoby (bohatá čeština)
• hra s jazykem – dělají si srandu z češtiny a chybně odvozují slova („V nezřízené touze po originalitě jsem zkřížil koniklec a pampelišku. Myslil jsem si, že vypěstuju konilišku, a zatím my vyšel pampaklec!“) Žádá o turka (kávu) a přijde Turka (žena z Turecka)

 

Časoprostor:

• Místo – děje se často mění (kabarety a bary v různých městech)
• Čas – Začínají rokem 1920 až do nedávné doby od hraní hry

 

Postavy:

• Suchý a Šlitr podrobně
• + jen vyjmenovat kde se na scéně objeví

 

Děj (obsah) díla:

• Hra začíná když na scénu přichází Jiří Suchý a Jiří Šlitr, na pódiu je staré piano. Navzájem se vybízejí ať na ně ten druhý zahraje. Zjišťujeme že Šlitr je pianista, ale zahrát odmítá. Suchý se vymlouvá že vlastně neumí.
• Vtip – Suchý prý chodil za piano když se na něj učil (vyhýbal se lekcím). Šlitr namítá že on sám za piano chodit nemohl, protože ho měli u zdi…
• Začínají vzpomínat na rok 1920, změní kostýmy aby seděli do tehdejší doby. Šlitr začne hrát na piano a Suchý zpívat.
• Začíná refrén:

Vyvěste fangle

Na tingl-tangle

Protože teď se budem smát

Ten kdo se řehce

Mračit se nechce

Ten bude lehce s životem se prát

Mezitím jim slečna na scénu přinese pivo a Suchý ho před diváky vypije.

• Vtip – Suchý říká že zdědil oblek a proto se jde vdávat aby na něj našel uplatnění, na zahradě si zasadil i svatební kytici.
• Suchý čte svou vědeckou práci: Jonáš a jeho dílo. (Jonáš má být sám Suchý).
• Začíná série anekdot, kde vzpomíná na jeho představení v různých městech. Před anekdotou vždy Suchý s Šlitr vzpomínají jak tehdy vypadal ten podnik. Tyhle anekdoty vždy začínají: „Dobrý večer! Dovolte mi abych se představil. Jsem Jonáš“ + důvod proč nemá příjmení.

 

První anekdota:

• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Londýně 1928
• Vtip – Suchý si řekne o turka a přijde Turka (slečna turecké národnosti) a i to kafe mu donese.

 

Druhá anekdota:

• Suchý a Šlitr začínají další anekdotu vzpomínkou: „Pamatuješ? V Miláně městě to vlašském… Malá kavárnička… ale velkej plakát: JONÁŠ!“
• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Miláně 1929
• Vtip – Suchý povídá že jeho dědeček byl námořník a pak se přestěhoval od moře. Šlitr se ptá jestli se mu nestýsklo po moři. Suchý že prý ne, že pil zásadně rum
• V představení Jonáš povídá anekdotu o pianu: Sedí slečna v parku a muž chce navázat konverzaci, tak se jí ptá „hrajete na piano?“ Slečna odpoví „ne, vy něco slyšíte?“
• Anekdota končí: Více už si z toho večera nepamatuji… + vzpomínkou na servírku: „Na zápěstí měla malou jizvičku…“

 

Třetí anekdota:

• Suchý a Šlitr začínají další anekdotu vzpomínkou: Drahý bar, zlato, perly a brilianty..
• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Paříži 1932
• Anekdota končí: Více už si z toho večera nepamatuji… + Jonáše jsme už v tak drahém podniky víckrát neviděli…

 

Čtvrtá anekdota:

• Suchý a Šlitr začínají další anekdotu vzpomínkou: „V roce 1935 jsme ho našli v New Yorku
• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v New Yorku 1935
• V představení Jonáš povídá anekdotu o pianu: Dva lidí v parku.. kde mají piano? Nechali ho doma, protože he neprotáhly dveřmi. A jak ho dostali dovnitř?
• Anekdota končí: Více už si z toho večera nepamatuji… + Jen slečna co nás obsluhovala měla na malíčku prstýnek..

 

Pátá anekdota:

• Suchý a Šlitr začínají další anekdotu vzpomínkou: „V roce 1938 jsme ho našli v Praze
• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Praze 1938
• (Dále anekdoty nenavazují vzpomínáním Suchého a Šlitra)

 

Šestá anekdota:

• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Londýně 1939

 

Sedmá anekdota:

• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Moskvě 1941

 

Osmá anekdota:

• Vzpomínka na představení Jonáše (Suchého) v Praze (nevíme kdy)
• V představení Jonáš povídá anekdotu o pianu: V parku sedí pán se slečnou a tentokrát nehraje na piano, ale na housle. Šlitr namítá že to je nesmysl že v parku se hraje na piano.

 

Shrnutí:

Hra začíná když Suchý a Šlitr přijdou na scénu. Nejprve vtipkují kolem piana, které je na jevišti celou dobu, tím divákům představí že se kolem piano bude dít víc věcí. Dále se hra podobá stand-up komedii, oba vtipkují na různá témata. Vzpomínají na rok 1920 a oblečou se do dobových kostýmů aby divák věděl v jaké době se pohybují. Suchý pak čte svou vědeckou práci: Jonáš a jeho dílo. Tím přestaví Jonáše (vlastně sebe samotného) a začíná série anekdot kde chronologicky vzpomíná na svá představení z různých měst (Londýn, Milano, Paříž, New York, Praha, Londýn, Moskva). Anekdoty jsou občas odděleny vzpomínkou na podnik kde Jonáš hrál. Končí popisem servírky, která je obsluhovala, nebo že si víc už nepamatují. První věta anekdoty je vždy stejná: „Dobrý večer! Dovolte mi abych se představil. Jsem Jonáš“ + důvod proč nemá příjmení. V anekdotách se často opakuje Jonášova anekdota o pianu v parku, která je vždy trochu jiná. Jinak často zpívají (Šlitr doprovází na piano), vtipkují a vždy opakují jeden refrén/moto vyvěste fangle na tingl-tangle…