Česká literatura 1914 – 1939

literatura

Jméno: Česká literatura 1914 – 1939

Zařazení: Literární období

Přidal(a): A I C

Pojmy a jejich významy:

CIVILISMUS – poezie vyznačující se zobrazení technických vymožeností a moderního života
PROLETÁŘSKÉ UMĚNÍ – lit. směr 20. století (20. léta), sen o revoluční proměně světa – Wolker
POETISMUS – lit. směr v ČSR, básně všedního dne popisující obyčejné věci
DEVĚTSIL – Český levicový umělecký svaz, V letech 1920 až 1930 – založen levicově orientovanými výtvarníky a literáty, kteří se poznali na gymnáziu v Žižkově

JIŘÍ WOLKER (1900-1924)

narozen v Prostějově
rodina dobře situovaná, kulturní prostředí, veřejně činný – činný i v KSČ (1921)
gymnázium v Praze, studium práv a návštěva na filozofické fakultě
onemocněl tuberkulózou (rodinná anamnéza)
i přes léčbu zemřel ve 24 letech
na gymnáziu vedl studentský časopis
činný ve spolku DEVĚTSIL (odchod na protest proti odklonu od proletářského umění
člen Literární skupiny

Díla:

HOST DO DOMU (1921) – sbírka
- okouzlení prostými věcmi života, víra v lásku a porozumění
- oddíly Chlapec, Ukřižované dítě, Host do domu
- nejznámější básně: Poštovní schránka, svatý kopeček – forma pásma
- výrazné jazykové prostředky
- ovlivněn poválečných vitalismem a tvorbou G. Apollinaira
TĚŽKÁ HODINA (1922) – sbírka
- ovlivněna proletářskou poezií
- odraz poznání těžké poválečné sociální reality
- převážně forma balady
- návaznost na tradici českých balad století
- tvůrce tzv. sociální balady – člověk pod tíhou sociálních problémů
- monumentalizace, vážný podtón
Pohádková tvorba:
- nové pojetí pohádky, civilní, autorské
  - O MILIONÁŘI, KTERÝ UKRADL SLUNCE
  - POHÁDKA O LISTONOŠOVI

básník, překladatel, esejista
pocházel z proletářského prostředí
pracoval v knihkupectví, tam se doučoval
působil v levicovém hnutí – od roku 1921 členem KSČS
strávil půl roku roku v Paříži, kde se seznámil s moderním uměním
za protektorátu byl účastníkem domácího odboje
po válce na ministerstvu informací – zklamán z vývoje v země po válce – vyjádření v textu ZÁVĚŤ

Tvorba:

inspirace proletářskou poezií a poetismem
Nezval vytkl příliš asonancí (=shoda samohlásek na konci veršů bez ohledu souhlásek)
básně zasazeny do venkovských krajin – často jedovaté a Hející

Díla:

SÉPIE (1927)
- ústup poetismu v moderní české poezii, existenční problematika
TVÁŘ
STARÉ ŽENY (1935)
- Litanie, ovlivněna barokem
LADĚNÍ
DOKOŘÁN (1936)
- otvírá se událostem vnějšího světa (např. Španělská občanská válka)
TORZO NADĚJE (1938)
- reakce na dramatický vývoj československo – německých vztahů
- snaha pozvednout národní sebevědomí
- odkaz na tradici Českého národa
- výzvy k energetické akci
- přenáší do současnosti starozákonní příběh (odchod Židů z Egypta)
- některé básně zakončeny pointou s optimistickým vyzněním
- verše melodičtější, odkaz na jiné texty
- chybí interpunkce, využívá hojně figury (epizeuxis, nadsázka, metafora, apostrofa)
JÁ SE TAM VRÁTÍM (1947)
- básnická próza – vznikl ještě za okupace
- oslava rodného kraje (Kunštát)

Tvorba:

velmi pestrá – proletářská poezie, poetismus, surrealismus, po válce i budovatelská tematika a podpora stalinského kultu osobnosti
přínos především v lyrice: – hravost, lehkost, optimismus
imaginace, asociační princip, spontánnost, experiment, hudebnost verše
vliv moderní evropské literatury – osobní vztahy s francouzskými surrealisty
psal i filmové scénáře a divadelní hry (Manon Lescaut, Milenci z kiosku, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou)
1. OBDOBÍ – PROLETÁŘSKÁ POEZIE
- MOST– napsán pod vlivem proletářské poezie – odraz dob jeho studií
2. OBDOBÍ – POETISMUS
- PODIVUHODNÝ KOUZELNÍK (1922)
  - jedna z nejvýraznějších básní českého poetismu
  - kouzelník uvádí člověka do tajemství a krás života, probouzí fantazii
  - chce, aby lidé odmítli vše staré, osvobodili se a radovali se ze života
- PANTOMIMA (1924)
  - významná sbírka poetismu- princip asociace
  - nový typ básnické knihy – působí na všechny smysly – ilustrace, pestrá grafická úprava, hudební příloha…
- BÁSNĚ NOCI (1930)
  - nejvýznamnější sbírka 8 básní poetického období
  - věnoval ji památce Otokara Březiny
  - básně jsou psány bez interpunkce metodou asociací
  - důraz je kladen na fantazii a smyslovou obraznost
  - téma tvořivé práce, v níž člověk nalézá sám sebe