Kniha: Aeneis
Autor: Publius Vergilius Maro
Přidal(a): Kurvíto
Publius Vergilius Maro
- Narodil se 15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy.
- Jako mladý studoval v Cremoně, Mediolanu (dnešní Milán) a Římě. Studoval zde rétoriku, matematiku, filosofii a také helénistickou poezii.
- Měl často finanční problémy, se kterými mu pomohl až Maecenas, který ho vzal pod svou ochranu.
Jeho další díla:
- Pastýřské zpěvy – psal je z vděku ke svým finančním patronům
- Drobnosti
- Rolnické zpěvy: upadal zájem o zemědělství, zábavnou formou popisuje výrobu a pěstování vína, sadařství, včelařství a chov dobytka.
Společensko-historický kontext
- Dílo bylo napsáno přibližně v letech 29-19 př. n. l. za císaře Augusta (někdy také jako Octavianus nebo Octavius), to jest ve vrcholném období římské literatury. Je to hrdinský epos o založení Říma, inspirovaný Homérovými díly Ílias a Odyssea.
- Řím se v té době zotavoval z občanské války mezi vítězným Augustem, Pompeiem a Markem Antoniem. Válka se sice neodehrávala přímo v Římě, ale pustošila jeho provincie, a to od Ilyrie (dnešní Bosna a Hercegovina a Chorvatsko) až po Gallii (dnešní jižní Francie) a Sicílii.
- Octavian v době zavraždění Caesara studoval v Ilyrii, odkud se rychle vydal zpět do do Říma. Díky úplatkům se rychle dostal do politiky. Po nějaké době řečnických přestřelek se vše vyostřilo v otevřený boj, avšak mimo Řím. Marcus Antonius spáchal sebevraždu s Kleopatrou v Alexandrii po prohrané námořní bitvě u Actia. Pompeius utekl na Sicílii, kde byl až do své smrti.
Další autoři a jejich díla:
- Caesar: O válce galské
- Cicero: O povinnostech, Dopisy přátelům
- Plinius st.: Naturalis historia (encyklopedie)
- Claudianus: Únos Proserpiny
- Ovidius: Proměny, Ars amare
- Gaius Petronius „Arbiter“: Satirikon
Rozbor: Aeneis
- Aeneis je veršovaný hrdinský epos inspirovaný Odysseou a lliadou.
- Celkové téma: hledání místa pro novou Tróju
- Hlavní téma: Aeneiovo putování za novým domovem
- Epizoda: vejití do podsvětí
- Složky: plavba na Cháronově lodi v podsvětí
- Motiv: Aeneův rozhovor v podsvětí s Anchísem
Kompozice:
- chronologická
Jazyk:
- Spisovný
- Typy používané řeči:
- monology, dialogy a vyprávění
- Jazykové prostředky:
- metafora
- personifikace
- epiteton
Děj (obsah) díla:
Aeneas se svým plukem vidí hořící Tróju a chce zabít Helenu jako příčinu války, zjeví se mu ale jeho matka bohyně Venuše a pošle ho místo toho zachránit jeho rodinu- otce Anchísa, manželku Kreusu a syna Askania, k tomu přibere ještě pár rodinných bůžků – penátů. Během útěku do lesa se ale ztratí Kreusa, ta se poté Aeneovi zjeví a vyloží mu jeho další osud – postaví novou Tróju. Sebere se tedy se svými vojáky a rodinou a plují na Krétu, kde chtějí založit město, to se jim zpočátku daří, ale po několika vlnách moru a neúrodě jim bůžkové řeknou, že si mají hledat domov v Itálii tam, kde najde Aeneas prasnici s třiceti selátky. Plují tedy dál. Po dlouhé plavbě jim vyhládne a na nějakém ostrově uvidí stádo krav, pár jich zabijí a začnou hodovat. V tom na ně ale zaútočí harpyje a proklejí je, že nové město nepostaví, dokud nesní vlastní stoly. Nikdo to nechápe. Plují dál na ostrov Epiros, kde věštec poví Aeneovi o jeho další plavbě. Potom plují dál. Doplují až k Sicílii, potkají řeka Achameinida, který jim poví o obrech na Sicílii. V tom se jeden přiřítí a Trójané s novým pasažérem hned odplouvají. Cestou zemře Aeneův otec Anchíses a ostatní ho pohřbí na nějakém ostrově. Potom se strhne bouře a odnese je k africkým břehům. Neví kde jsou, tak se vydají na průzkum. Aeneas jde taky, po nějaké době potká mladou lovkyni, za kterou se skrývá jeho matka Venuše a převypráví mu životní příběh Dídóny, vládkyně Kartága. Do Afriky utekla z Řecka, když byl v jejím městě spáchán atentát na jejího manžela a vládce města. Aeneas k ní přijde se svými vojáky, a převypráví jí svá neštěstí, to Dídó dojme a pozve je k sobě na hostinu. Po nějaké době se do Aeneia zamiluje, je to ale vidět na správě říše. Dozví se to také jeden z předchozích Dídóniných nápadníků, Iarbas. Stěžuje si u bohů. Ti řeknou Aeneovi, aby odplul na Sicílii, kam původně měl. Začne tedy v přístavu připravovat lodě k odplutí, Dídó se o tom dozví a rozhněvá se na Aeneiat. Chce po něm, když tu nechce být on, ať jí tu nechá svého syna, to Aenea na chvíli zdrží, ale nakonec odpluje. Jakmile se to Dídó dozví, prokleje Trojany a spáchá sebevraždu.
Aeneas pluje podle původního plánu na Sicílii za králem Acestem, který je Trójan. Acestes na jeho počest uspořádá hry. Bohové připravili na Trójany další lest, seslali na jejich ženy kletbu, aby zapálily trójské lodě.Naštěstí je při vojáci tom zastaví a lodě uhasí, zbude mu ale jenom několik lodí. Aeneas ale neví, jestli má po této nehodě založit město tady nebo jet dál. Na radu ostatních se rozhodne jet dál jenom s bojovníky, protože na tak málo lodí se všichni nevejdou. Plují tedy do Itálie. Cestou se zastaví ve chrámu za věštkyní Sybillou, která ho dovede do podsvětí.
Tam vidí všechny duše zemřelých, kolem kterých ho veze Cháron, převozník duší. Potká také své známé, bojovníky z Tróje, svého otce i budoucí římské hrdiny a dlouho se všemi mluví. Potom odejde ke svým lodím. Potom plují dál k ústí řeky Tibery, vyloďuje se v zemi Latínů, kde vládne král Latinus. Aeneas ho požádá ho, aby mohl obývat jeho území a pošle mu dary, aby si z něj udělal spojence. Latinus souhlasí a chce za něj provdat svou dceru Lavinii, která nemá být podle věštby nikomu provdána, ale tím si rozhněvá bohyni Iuno, bohyni nesváru. Ta na zemi poštve proti Latínům sousedního krále Rutulů Turna, kterému byla Lavinie původně slíbena. Latinus se pokouší vyjednávat o příměří, ale Turnus je tak rozlícený, že se mu nic ujednat nepovede. Turnus místo toho vyhlásí válku Trojanům.
Turnus začíná hledat spojence do války, pošle poselstvo ke králi Dioménovi, který se k němu hned přidá. Aeneiovi se ve spánku zjeví bůh Tiberinus a pošle ho nahoru po řece ke králi Evandrovi. Když k němu Aeneis připluje, pořádají se u něj slavnosti, tím pádem Aeneovu žádost o spojenectví přijme a dá mu k tomu velký počet vojáků. Potom jej také pošle za Etrusky, kteří válčí s Turnovým spojencem Mezentiem. Cestou k Etruskům Aeneiovi daruje Venuše nádhernou zbroj. Etruskové jeho návrh přijímají, protože jejich vůdce má být cizinec.
Běhěm Aeneiových výprav za hledáním spojenců se Turnus rozhodl zničit trójské lodě, to mu zkazí bohové, když lodě promění v mořské nymfy. Turnus změní plán a rozhodne se zaútočit rovnou na trójský tábor, o tom jdou předat zprávu Aeneovi dva jeho bojovníci, ale budou obklíčeni a zabiti. Potom Turnus zaútočí na na jejich tábor. Tam se Trojané brání velmi dobře a povede se jim Rutuly obklíčit, jenže Turnovi se povede vyváznout a vrátí se ke zbylým vojákům.
Bohové svolají zasedání ohledně probíhající války, ale domluví se, že tomu nechají volný průběh.
Turnus pokračuje s útoky na tábor Trojanů, ale stále bez větších úspěchů. Aeneovi o všem povědí nymfy, ve které se změnily jeho lodě. Aeneas tedy rychle pluje na pomoc svým vojákům s novými spojenci. Po připlutí se hned vrhne na nepřátelské jednotky. Povede se jim znovu obklíčit Turna, ale s pomocí bohů opět vyvázne.
Na chvíli obě strany uzavřou příměří, aby mohli pohřbít své mrtvé. Ale to už si Turnus domlouvá další spojence: královnu amazonek Camilu. Král Latínus se snaží mezi oběma stranami uzavřít mír, ale to Turna ještě více rozlítí a vyzve Aenea na souboj, Aeneas ale na souboji nelpí. Turnus vyšle své oddíly podporované amazonkami, sám se boje neúčastní. Camile byla ale předpovězena smrt, jeden z Trojanů ji trefí šípem. Rutulové se proto dávají na útěk do svého hradu. Když to Turnus uvidí, jde se hned zapojit do obrany. Večer však boj končí.
Druhého dne se boj rozhoří znovu a Turnus vyzve Aenea na souboj, k tomu dojde, jenže Rutulské vojsko zaútočí na Trojany. Ze souboje tedy sešlo, Aeneas vyvázl se zraněním a Turnus se vrhá na na nepřátele. Aenea uzdraví jeho matka Venuše s hned se vrhá do boje. Turna ale dlouho nikde nenajde, tak se rozhodne zaútočit na jeho město. Tam už ho najde a v souboji ho zabije.