Hrál kdosi na hoboj – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Hrál kdosi na hoboj

Autor: Karel Hlaváček

Přidal(a): Pavel Švejda

 

Karel Hlaváček (1874-1898)

  • Básník a výtvarník, přední český dekadent a představitel českého symbolismu.
  • Studoval na české reálné škole v Karlíně a později na filozofické fakultě v Praze, kde se věnoval moderním jazykům.
  • Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky.
  • Byl aktivním členem tělocvičné jednoty Sokol v Libni a bojoval s finančními problémy.
  • Zemřel na tuberkulózu ve věku necelých 24 let.

Díla

  • První sbírka: “Sokolské sonety” (1895) – obsahuje apelativní verše s dekadentními rysy.
  • Další díla: “Pozdě k ránu” (1896) – sbírka známá svou zvukovou stavbou a melodií, “Mstivá kantiléna” (1898) – básně z pohledu člověka ponechaného napospas hladu.

 

Zasazení do literárně-historického kontextu

Česká literatura na přelomu 19./20. století

  • Česká Moderna
  • Literární směr – Dekadence (Úpadek, Estetika ošklivosti)
  • Předcházející Moderní směry: Impresionismus (Imprese, Dojem), Symbolismus (Symbol)
  • Následující Moderní směry: Secese/Art Nouveau (Zdobnost, Ornament), Voluntarismus (Vůle), Nihilismus (Nic), Civilismus (Volný verš)

 

Další autoři daného období:

  • Josef Svatopluk Machar – Čtyři knihy sonetů
  • Antonín Sova – Květy intimních nálad
  • Otokar Březina – Svítání na západě
  • Jiří Karásek ze Lvovic – Staré Domy

 

Rozbor: Hrál kdosi na hoboj

Základní charakteristika:

  • Literární forma:
    • Poezie: obsahuje verše rýmy a symboly
  • Literární druh:
    • Lyrika: nemá děj (nebo není zásadní), hlavní je atmosféra, city, nálady a emoce. SUBJEKTIVNĚ Lyrický subjekt (není autor).
    • Báseň obsahuje: Sloky (graficky oddělený celek, který se opakuje), Verš (jeden řádek básně), Rým (zvuková shoda na konci veršů)
  • Literární žánr:
    • Dekadentní báseň – obsahuje dekadentní prvky

 

Téma

  • Na pobřeží kdosi hraje pochmurnou píseň.
  • Kdosi hraje na pobřeží mollovou píseň.

 

Motivy

  • Zvláštní denní doba (navečer), samota, deprese, tajemná postava, na celém pobřeží je ticho jen Molová píseň zní.

 

Kompozice:

  • Báseň je členěna do 3 Slok po 4 Verších
  • Nachází se zde Střídavý rým

 

Časoprostor:

  • Navečer, Osamělé pobřeží/pláž

 

Básnické a jazykové prostředky

Epiteton ohně pobřežní

všecky ohně

tichý Pastevec

vyděděný Král

 

1 sloka, 3 verš

1 sloka, 4 verš

2 sloka, 4 verš

2 sloka, 4 verš

Personifikace Vzduch zhluboka se chvěl

písní váhavou

3 sloka, 1 verš

3 sloka 2 verš

Knižní výraz Uplovou

Touž

 

1 a 3 Sloka, 4 Verš

1 sloka 2 verš

Leitmotiv kdosi na hoboj – dlouze na hoboj – smutně na hoboj

 

píseň mollovou – písní váhavou a jemnou, mollovou…

Na počátku každé sloky

 

 

1 Sloka, 2 Verš a 3 Sloka, 2 Verš

Přesah Píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní

 

Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou…

1 Sloka, 2 Verš

 

 

3 Sloka, 1 Verš

 

Úryvek

Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
a aniž nerozžal si ohně pobřežní,
neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.

Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách,
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?

Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, mollovou…
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou.