Kniha: Spalovač mrtvol
Autor: Ladislav Fuks
Přidal(a): Iveta
Ladislav Fuks (1923 – 1994)
- Významný český prozaik Ladislav Fuks se narodil v roce 1923 v Praze.
- Vyrůstal v rodině dominantního policejního úředníka, zato velmi milující a obětavé matky. Vzdor ke svému otci pak nastínil v několika jeho knihách.
- Největší životní krize ho ale teprve čekala v období dospívání, kdy si poprvé uvědomil svoji homosexuální orientaci (v koncentračních táborech mizí nejen židé a romové, ale také právě homosexuálové).
- Po většinu svého života strávil v osamění, jeho nejbližšími byli jen mladíci s kriminální minulostí živící se prostitucí. Nakonec se ale Fuks oženil s bohatou Italkou, od které ovšem krátce po svatbě utekl a byl hospitalizován na psychiatrii.
- Jeho zajímavý život plný tajemství končí v roce 1994.
- Inspirace: lidskými úzkostmi – nesvoboda, násilí, doba před 2 světovou válkou
- Většina Fuksových děl je přímo inspirována autorovými zkušenostmi a zážitky – často se setkáváme se slabou osobou žijící ve svém vlastním světě, což se dá vysvětlit autorovou orientací (jako homosexuál k tomu byl přirozeně donucen dobou). Fuks byl prozaik, především psal prózu psychologickou s námětem úzkosti, ohrožení – inspirace 2.sv. válkou, holocaustem.
- Zajímavosti: Fuks byl silný kuřák a miloval italskou operu.
Další autorova tvorba:
- Pan Theodor Mundstock
- Návrat z žitného pole
- Mí černovlasí bratři
- Vévodkyně a kuchařka
Literární směr/sloh
Česká literatura v letech 1967, druhá vlna válečné prózy
- Spalovač mrtvol vyšel v roce 1967, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 – 1968) k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi.
- Je patrné, že se Spalovač mrtvol mimo jiné zabývá tématikou druhé světové války, lze je tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy.
Další autoři této doby
- Ota Pavel – Smrt krásných srnců
- Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále
- Karel Čapek – Krakatit, Bílá nemoc
Rozbor díla: Spalovač mrtvol
Základní charakteristika:
- Literární druh: epika (próza)
- Literární žánr: psychologická novela
- Střední žánr prozaické epiky, novela – odbočky od hlavní dějové linie a popisné pasáže jsou omezeny na minimum, příběh směřuje k výrazné pointě. Děj novely se obvykle odehrává v krátkém časovém úseku, v příběhu vystupuje omezený počet postav.
Tematická výstavba
- Téma „milé“ vraždící osoby
- Ústředním tématem Fuksovi knihy je milá a vstřícná povaha, za kterou se ovšem skrývá vrah (hlavní postava – Kopfrkingl). Tématem výňatku, tedy závěrečné pasáže novely, je „milé“ vraždění celé rodiny (pro jejich dobro) pana Kopfrkingla kvůli jeho kariéře nacisty.
Opakující se motivy
- Růžolící dívka v černých šatech, starší žena v brýlích, starý muž s červeným motýlkem, černé šaty s krajkovým límečkem (Zina i Lakmé), hysterická žena a flegmatický muž, reklama na opravnu závěsů.
Kompozice
- Kompozice lineární, nenarušovaná odbočkami.
Jazyk – stylistická charakteristika textu
- Jazyk je striktně spisovný a to i v řeči postav. Působí trochu uměle a tím děsivě.
- Časté opakování variací jedné a té samé věty (Jsem abstinent, Chudák syn našeho souseda alkoholika, Mili spal ve stohu).
- Toto opakování navozuje dojem hry na jevišti s omezeným počtem herců, kteří se objevují v různých rolích na stále stejné scéně.
- Často používá neobvyklá oslovení typu nadoblačná, nebeská.
Jazyk – slovní zásoba
- Spisovná (hovorová, neutrální, knižní) čeština.
- V díle se objevují německé výrazy, který zapadají do kontextu díla, díky námětu, který dané dílo má. Objevuje se přímá řeč, která v mnohých případech má formu zvolání.
Vypravěč
- Er-forma
- Vypravěčem je 3 osoba, nezasahuje tedy do děje – pouze vypráví a popisuje.
Postavy
- Pan Kopfrkingl
- Hlavní, záporná postava. Jeho život se omezuje jen na popis kremačních postupů ostatním členům rodiny a známým. Jeho hyenismus se projeví ve chvíli, když ho pomate jeho známý, Willi, který mu rozhází jeho životní hodnoty – už tak dost prazvláštní. Kopfrkingl se mění na udavače a vraha, jedná se tedy o osobu velmi slabou, lehce zmanipulovatelnou. Má sklony k fašismu.
- Dalšími postavami příběhu jsou: Willi – další záporná postava. Patří k přivržencům Hitlera, žije v bohaté společnosti, dokáže dokonale zmanipulovat Kopfrkingla. Lakmé – žena Kopfrkingla, Zina – jejich dcera, Mili – jejich syn
Časoprostor
- Československo (Praha) v období pozdní první republiky a raného Protektorátu.
Děj (obsah) díla
Děj se odehrává v roce 1937 před 2. světové války. Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, kterého zpočátku vnímáme jako mírného a hodného člověka, který se nikdy nerozčiluje a žije jen pro svoji rodinu. Může se jevit i jako romantik – manželce říká místo Marie „Lakmé“, označuje své rodinné příslušníky jako „čarokrásná, blažená, něžní, nadoblačná, nebeská“ apod. Ideální rodinná atmosféra je ovšem neustále narušována Kopfkinglovou prací o které neustále všem vypráví a očividně v ní má velkou zálibu – dělá spalovače mrtvol v krematoriu. Rád se obklopuje věcmi ze svého pracoviště, například kremační tabulkou, které přezdívá „jízdní řád smrti“, zasklenými mrtvými mouchami a v jeho knihovně samozřejmě nemůže chybět ani kremační zákon a neustále si pročítá i knihu o Tibetu. Svoji práci bere jako Boží poslaní – prach jsi a v prach se obrátíš. Nedokáže mluvit o ničem jiném, než o jeho „chrámu smrti“ a o smrti samotné. I přesto, že ho tak fascinovala smrt, odsuzoval jakékoliv násilí – obával se hrozící války. Musel tedy čelit nátlaku ze strany přítele Williho, člena SdP, který se ho snažil vlákat do strany. Nakonec nátlaku podlehl a začal nevědomky udávat lidi kolem sebe – viděl jen novou šťastnou společnost, která údajně přijde díky Hitlerovi. Dozvěděl se, že židovka je i jeho manželka, kterou tedy oběsil (údajně pro její dobro) a poté se stal ředitelem krematoria. Má ovšem ještě dvě děti – čtvrteční židy, které čeká stejný osud jako Lakmé, obzvlášt krutě utluče svého syna Miliho v kremační místnosti, kterého poté nechá spálit společně s umrlcem v rakvi. V závěru se Kopfrkinglovi zjevuje halucinace tibetského mnicha, který v něm údajně našel inkarnaci zemřelého dalajlámy. Kopfrkingl končí v blázinci a zatímco pro Židy již peklo na zemi v koncentračních táborech končí, pro něj jako pro fašistu mělo teprve nastat.
Inspirace literárním dílem
- Film Juraje Herze – prózu Spalovač mrtvol proslavilo i filmové zpracování režiséra Juraje Herze, hlavní postavu pana Kopfrkingla obsadil Rudolf Hrušinský.
Jak dané literární dílo inspirovalo další vývoj literatury
- Vliv na spoluvytváření literární a kulturní atmosféry 60. let.
- Novela Spalovač mrtvol se v době svého vydání podílela na vytváření literární a kulturní atmosféry 60. let 20. století, výraznější vliv na další vývoj české literatury však neměla.
Kritika a její proměny
- Nejednoznačné přijetí – dobová kritika nepřijala Fuksova díla jednoznačně kladně, psychologická próza s tématy holocaustu nebyla zdaleka pro každého. Jako nežidovský spisovatel se ale tímto počinem dokázal vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část jeho díla.