Hovno hoří – rozbor díla (3)

 

Kniha: Hovno hoří

Autor: Petr Šabach

Přidal(a): ivka96, dohny

 

Petr Šabach (*1951)

• Český spisovatel, známý svými humoristickými romány a povídkami.
• Jeho otec byl voják z povolání.
• Šabach od roku 1966 studoval Střední knihovnickou školu, po 1. ročníku přestoupil na gymnázium, z něhož byl roku 1969vyloučen, externě přijat zpět na SKŠ, kde v roce 1974 maturoval.

 

Další díla:

• Opilé banány (1998)
• Občanský průkaz (2006)
• Jak potopit Austrálii
• Babičky
• Ramon
• Království za story
• Rotschildova flaška

 

Literárně-historický kontext

Současná česká literatura

• Petr Šabach reprezentuje střední generaci autorů narozenou v 50. letech – řadí se mezi mladší autory jako je např. Ota Pavel…

 

Další autoři

• Michal Vievegh – společenské romány (Báječná léta pod psa)
• Radek John – reportážní romány (Memento)

 

Rozbor: Hovno hoří

• Druh: epika (próza)
• Žánr: humoristické povídky (částečně autobiografické)
  • povídky =kratšího rozsahu než román, hlavními rysy povídky jsou jednoduchý děj a neměnnost charakteru hlavní postavy

 

Název díla:

Na začátku knihy se děti vrací autobusem z Paříže, holčičky sedí v jedné řadě, kluci v druhé.  Zatímco holčičky si hrají s medvídkem, kluci se baví, jestli hoří hovno. Už v úvodu je naznačeno hlavní téma – rozdíly mezi muži a ženami.

 

Námět:

• Vztahy mezi muži a ženami a rozdíly mezi oběma pohlavími, rozdíl mezi jednotlivými generacemi.

 

Téma:

• Dospívání, rozdíl mezi muži a ženami (v přístupu k životu – např. rozdílné školní výkresy kluků a holek (akční bitvy X stále stejné princezny) nebo rozdílný přístup k recesi: „Na letním táboře vytáhla Andulka na stožár místo vlajky svou teplákovou bundu, a dodnes na to vzpomíná jako na největší frajeřinu svého života. Neříkám, že je to na holku špatný, ale kluk by tam vyvěsil trenýrky nebo roli hajzlpapíru.“), nástrahy manželského soužití a rodičovství,totalita, osobní život.

 

Kompozice:

• Kniha se skládá ze 3 na sobě nezávislých povídek, které mají 1 společné téma: Vztahy mezi muži a ženami a rozdíly mezi oběma pohlavími, autor to ukazuje na jednotlivých generacích
• Povídky jsou psány chronologicky.
• Kompozice povídky Voda se šťávou:
  • chronologická – jakési vzpomínkové pásmo ze života vypravěče od mládí až po zralý věk.
  • povídka má 2 tematické plány:
    • 1. plán – vlastní děj povídky
    • 2. plán – děj povídky je přerušen vstupy již dospělé A., které autor příběh předčítá. A. děj komentuje, upřesňuje ho ze svého ženského pohledu, některé situace „uvádí na pravou míru“. V textu jsou tyto pasáže rozlišeny kurzívou.
  • především ich forma (+ několik krátkých pasáží v er formě – např. „Bratr nastoupil do zaměstnání. S vysokou mu to nevyšlo. Bylo mu to jedno. Než ho vyhodili z práce, dělal asi rok ,likvidátora faktur´. Jednou za ním přišel jeho šéf a povídá mu, že by se rád mrknul na nějaké faktury. Nemohl je najít. Bratr mu pomáhal tím, že jedl jablko a koukal do zdi.“ )
  • je rozdělena do drobných nečíslovaných kapitolek, v textu pouze jemně graficky naznačených
  • povídka je složena z historek a anekdot ze života, děj není souvislý (spíše mozaika příběhů)

 

Jazyk:

• Řeč vypravěče psána spisovně. V dialozích nespisovná nebo jednoduchá hovorová čeština s použitím vulgarismů a slangů (gádžo).
• Autor se snaží o zobecnění, až na 3. povídku postavy nemají jména (dědek, holčička), výjimkou je Andula.
• Důležitým prvkem v knize je humor. Autor se snaží na život dívat s nadhledem.
• K urychlení používá větné ekvivalenty (čtvrtek).

 

Charakteristika postav:

• vypravěč povídky – v dětství poslušný, naivní a citlivý chlapec, později dlouhovlasý fanoušek rock n´rollu. Má kladný vztah k alkoholu, neoplývá žádným zvláštním nadáním, řídí se zdravým rozumem. V pubertě si uvědomí existenci opačného pohlaví, což vede k zvýšené péči o jeho vzhled. Později přijde na to, že v manželství se nutně střídají příjemná a krizová období, anebo že je nutné vzdát se určitých životních plánů a představ.
• Andulka (později jen A.) – hodná a krásná holčička s uhrančivýma očima, přítelkyně, později manželka hlavního hrdiny, profesí lékařka. Už v útlém věku si uvědomuje účinnost ženské přitažlivosti. Je nositelkou typicky ženských vlastností, jak je třeba častá změna nálad nebo schopnost vše otočit o 180°. Oproti hlavnímu hrdinovi je méně citová a méně tvůrčí. Je první kritičkou vznikající novely
• Otec vypravěče – důstojník věřící v komunismus a sílu Sovětského svazu tak náruživě, že vnese vojenská pravidla i do rodinného soužití (viz nástěnka s jídelním lístkem na týden dopředu). Nakonec stejně pozvolna ztrácí vliv nad svými syny, kteří se proti jeho pravidlům vzbouří.
• Matka vypravěče – trpělivá, zmírňuje pedantkou výchovu svého muže, snaží se najít pro své syny pochopení
• Starší bratr – nekompromisní kritik všech hodnot, které jsou prezentovány otcem („zarostlá mánička“), je charakterizován jako postava, které je všechno jedno, včetně školy i zaměstnání. Jeho vývoj je zachycován spíše epizodicky a heslovitě: „Navštívil jsem svého bratra. Podruhé se rozvedl, tak jsme to chvíli probírali a řádně zapili.“
• Kovboj – spolužák hlavního hrdiny, rebel, nenechá si ujít žádnou příležitost, při které by mohl prezentovat odlišný názor na věc. Zničí například kariéru sadistického vedoucího na pionýrském táboře. Později pracuje jako soudce a nechá se dobrovolně hospitalizovat na psychiatrické klinice, protože už dále nemůže snášet atmosféru podrazů a úplatků, kterou kolem sebe vidí.

„Byl to na můj vkus trochu moc grázl, ale je zase fakt, že tak ledový a klidný, jako byl Kovboj, nebyl nikdo z nás. Proto

taky ta přezdívka.“

 

Povídky:

• Sázka:
  • Dva dědkové sedí v hospodě a neustále se o něčem hádají (například o tom, kolik měří Kodiak). Starší servírka je proto neustále napomíná. Nakonec se vsadí, že 1 z nich vydrží dvě minuty se zadrženým dechem. Jejich spory jsou ale malicherné. Přesto, že se neustále hádají, zůstávají přáteli.
  • Servírka vs. Dědkové – starší generace
• Bellevue:
  • Život očima malé holčičky, která nechápe své bratry, kteří jsou podle ní hloupí a lituje svou maminku, která jim neustále posluhuje. Holčička si ze začátku myslí, že kluci se mají líp a chce být taky klukem. Na konci ale přijde na to, že obě pohlaví mají své výhody i nevýhody, a že klukům se vlastně nežije lépe.
  • Holčička – nejmladší generace
• Voda se šťávou:
  • Manželský pár – manžel (spisovatel) vypráví jejich příběh od dětství až do dospělosti,  manželka Andula mu do toho vstupuje, má k tomu různé připomínky, uvádí věci na pravou míru, říká svůj názor na věc. 3. povídka se odehrává v době totality a podává obraz o své době.
  • Manželé – generace středního věku

 

Zpracování:

• Pelíšky – filmy natočené podle knih Petra Šabacha jsou zajímavé tím, že se knihou jen volně inspirují. Scénáristé někdy využívají i epizody z více knih. Například v Pelíškách, které byly natočeny právě podle knihy Hovno hoří, můžeme najít jen některé epizody z knihy. Další epizody z této knihy můžeme najít například v Pupendu nebo v Občanském průkaze.

 

Zajímavosti:

• Až na 3 povídku postavy nemají jména (dědek, holčička), výjimka je Andulka.
• Názvy povídek:
  • Sázka: podle sázky, kterou mezi sebou uzavřou dědkové
  • Bellevue: francouzsky rozhledna, podle místa na střeše, kam holčička ráda chodí a odkud vše pozoruje
  • Voda se šťávou: podle vtipu, který je ke konci povídky i vysvětlený