Kniha: Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Přidal(a):
Tematická výstavba:
Kniha je psána chronologicky (epizodyj sou řazené od jara do zimy následujícího roku)kapitoly bez názvu těsně navazují, v Ich formě, kdy vypravěčem je i hlavní postava, Petr Bajza. Celý příběh pojednává o dětství, které je částečně autobiografické, Petra Bajzy, jeho přátel a rodiny. Vypráví nám o svých vztazích s rodiči nebo služebnou, pro něj skoro sestrou, Kristýnou. O problémech ve škole a o chlapeckých dětských starostech a bojích. Dozvídáme se například o jejich odpoledních činnostech, jimiž si krátí dlouhou chvíli, nebo o boji proti bandě chlapců z jiné vesnice. V poslední části knihy je hlavní hrdina nemocen, a my se dočítáme o jeho blouznivých snech. Během těchto se podívá do jedné z exotických zemí, odkud jeho otec bere do krámu některé zboží. Je zde i se svými kamarády a zažívají podobná (ale mnohem větší dobrodružství) jako doma, na vesnici.
– autor vzpomíná na své dětství v Rychnově na Kněžnou (autobiografické prvky)
– zobrazení světa dospělých na malém městě, které je viděno dětskýma očima -> komičnost (především když se Petr snaží vyjadřovat „korektně“)
– vyhraněné typy dospělých, „figurky“ , maloměšťáci, často charakterizovaní jen jednou vlastností (lakomý strýček Vařeka, pomlouvačný pan Fajst)
– kontrasty: konfrontace exotiky ve snu a maloměstské reality chudoba Zilvara a bohatství Oťáska (Zilvar je hubený, Oťásek tlustý, zajímavá je i jejich role v pohádkovém snu – Oťásek je sultánem, zatímco Zilvar je stále chudý, ale je mazaný a chytrý) smrt pana Fajsta a narození Mančinky, hodná, milá, obyčejná, čestná Evička a zlodějská lhářka cirkusařka (Petrovi se líbily obě) chování Čendy Jirsáka – ministrant, ale koná hříchy, Petrovo chování k Rampepurdě – zlobí ji, ale když od nich odejde, onemocní, má ji rád
– do děje nahlíží čtenář skrze dětské myšlenky
– groteskní situace