Test

Bylo nás pět – rozbor díla (9)

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): Ivet, elka, Wee

 

Karel Poláček (1892 – 1945)

  • Český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista
  • Narodil se v Rychnově nad Kněžnou do rodiny židovského obchodníka a právě židovský původ následně ovlivnil jeho život. Nakonec totiž Poláček jako Žid umírá v koncentračním táboře v Osvětimi.
  • Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Praze. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil.
  • Na začátku 1. sv. války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu, kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války padl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války. Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi. Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy.
  • Karel Poláček pracoval jako redaktor Lidových novin, byl však i úředníkem a postupně se začal věnovat literární činnosti.
  • Začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými.
  • Také psal lehce sociálně laděné, avšak přesto humoristické prózy, přičemž s oblibou do svých knih zařazoval takové  typy lidí, se kterými se osobně setkával.
  • V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, poté v listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář. Soudnička je krátký literární útvar  typu fejetonu či povídky, obvykle humorné či satirické povahy, který si za svůj námět bere skutečné události z praktického života zpravidla inspirované konkrétním soudním přelíčením.
  • Redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ propuštěn a byl nucen pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník.
  • Častým prvkem v jeho díle je pak lidská faleš a pocity prázdnoty.
  • V roce 1943 byl deportován do terezínského ghetta, po roce byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Bylo tak posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.
  • Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali. Mezi pátečníky patřili Karel a Josef Čapkové, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Kopta, …
  • Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Díla

  • K jeho nejznámějším dílům patří kromě Bylo nás pět rovněž Muži v ofsajdu, Dům na předměstí, Okresní město, Hostinec U kamenného stolu, Vyprodáno a Hlavní přelíčení. Pro děti napsal pohádku Edudant a Fraucimor, rovněž vytvořil publicistický Život ve filmu, Okolo nás a Židovské anekdoty.

Další díla:

  • Pro děti
    • Edudant a Francimor – o 2 synech čarodějnice, večerníček
  • Humoristické knihy
    • Muži v ofsajdu – kniha z prostředí fotbalových fanoušků, zfilmováno
    • Hostinec u kamenného stolu – román odehrávající se v malých lázních, zfilmováno
  • Ostatní tvorba
    • Dům na předměstí – hl. hrdina je vlastník vily, který terorizuje svou rodinu a nájemníky, zfilmováno
    • Okresní město – pentalogie odehrávající se před 1. sv. v. a během ní

 

Literárně-historický kontext

Česká literatura 1. poloviny 20. století

Historické souvislosti

  • na začátku 20. století byly naše země součástí R-U
  • 1918 – vznik samostatné ČSR
  • 1921 – vznik KSČ
  • 1938 – Mnichovská dohoda
  • březen 1939 – zřízení Protektorát Čechy a Morava
  • 1939-1945 – 2. sv. válka
  • 1948 – komunistický převrat

 

Charakteristika literatury

  • Poezie
    • Proletářská poezie (Jiří Wolker, Josef Hora, Jindřich Hořejší)
    • Poetismus (Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert)
    • Surrealismus (Konstantin Biebel)
    • Katolický a spirituální proud (Jan Zahradníček, František Halas, Vladimír Holan)
  • Próza
    • Přetrvává klasický realismus (Jirásek)
    • Impresionismus (Šrámek)
    • Odraz 1. sv. války (J. Kopta, R. Medek, F. Langer, Jaroslav Hašek)
    • Próza levicově orientovaných aut. (I. Olbracht, M. Majerová, M. Pujmanová)
    • Expresionismus (R. Weiner, L. Klíma, J. Weiss)
    • Venkovská próza (V. Martínek, A. C. Nor, J. Morávek); Ruralismus (J, Knap, F. Křelina)
    • Spisovatelé demokratického proudu (K. Poláček, F. Peroutka, E. Bass, K. Čapek
    • Katolická próza (J. Durych, J. Deml)
    • Psychologická próza (E. Hostovský, J. Havlíček, J. Glazarová)

 

Spisovatelé demokratického proudu

  • Demokratické zaměření
  • Vliv filozofie pragmatismu
  • Aktivní novinářská činnost v Lidových novinách

 

Rozbor díla: Bylo nás pět 

  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: humoristický román (pro děti i dospělé)
  • Literární forma: próza

 

Téma a hlavní myšlenka

  • Jedná se tak v podstatě o autorovu vzpomínku na své radostné dětství a šťastné mládí (částečně autobiografický román). Bylo nás pět přitom Poláček paradoxně psal těsně před svým transportem do koncentračního tábora, přičemž vydání knihy se již nedožil.
  • Poláček staví do popředí zájmu ty vlastnosti, které mají děti a které již scházejí dospělým (například pevný a přímý charakter).
  • Poláček v knize s lehkostí vylíčil atmosféru rodiny skromného a šetrného obchodníka, který je závislý na druhých lidech, kdy kromě otce do rodiny patří ještě maminka, bratr Ladislav, Mančinka a služka Kristýna.
  • Zobrazení světa dospělých dětskýma očima.

 

Kompozice a vypravěč

  • Kompozice je chronologická
    • Epizody jsou řazeny tak, jak šly za sebou od jara až do zimy.
  • Dílo není rozděleno na kapitoly, ale na oddíly, které jsou graficky vyznačené. Text je členěn do odstavců.

 

Vypravěč

  • Dílo je psáno v ich – formě.
  • Vypravěčem je jeden z kluků (Petr Bajza).

 

Jazyk

  • Místy až úmyslně přehnaná spisová čeština, zároveň ale komicky proložena nespisovným a hovorovým jazykem
  • Spisovnost působí také v protikladu k roztodivným přezdívkám, které chlapci vymýšlejí pro některé obyvatele tehdejšího Rychnova nad Kněžnou (například Bajza domácí služku Kristýnu pojmenuje jako Rampepurdu).
  • Obecná čeština, místní dialekt, nářečí (prauda, kořalka), germanismy (šamstr), chlapecký slang
  • Přímá řeč

 

Časoprostor

  • Místo děje – Rychnov nad Kněžnou (Poláčkovo rodné maloměsto)
  • Čas – počátek 20. století (dílo vzniklé za protektorátu).

 

Postavy

  • Hlavní postavou a zároveň vypravěčem je Petr Bajza (reprezentuje Poláčka samotného), který je členem chlapecké party. Tu tvoří kromě Bajzy ještě Bejval Antonín, Éda Kempink, Jirsák Čeněk a statečný Zilvar z chudobince. Posledním členem party je oddaný pes Pajda.

Hlavní postavy:

  • Petr Bajza – hlavní vypravěč, veselý rošťák, nepoužívá spisovnou češtinu, vymýšlí si různé přezdívky, je inteligentní, má velkou představivost, jeho otec je majitel obchodu se smíšeným zbožím.
  • Antonín (Tonda) Bejval – spolužák Petra, má bláznivé nápady a říká, že bude známý vynálezce, hodně si o sobě myslí, je lakomý, syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím
  • Pepa Zilvar z chudobince – syn válečného invalidy a „vrchního“ žebráka, žije v chudobinci, je statečný a starší než ostatní (protože několikrát propadl), kouří, vede dospělé řeči, sem tam se spustí s Habrováky, zachránil tonoucího Otakárka
  • Éda (Eda) Kemlink – jeden z kamarádů, syn úředníka z berního úřadu, je chytrý, má dvě sestry Refaelu a Viktorku a psa Pajdu, který s jiným psem Amorem krade v řeznictví buřty
  • Čeněk (Čenda) Jirsák – je pobožný, sbírá hříchy, aby se z nich potom mohl vypovídat, velice ješitný

Další postavy

  • Kristýna – služka u Bajzů, kluci jí říkají Rampepurda rampepurďácká (pochází z horské vesnice Rampuše), Petr jí dělá různé naschvály (třeba s myší), bláznivá holka, všemu se směje
  • Pan Bajza – přísný, ale laskavý, majitel obchodu, sem tam poněkud opatrný na peníze
  • Paní Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost
  • Eva Svobodová – dcera cukráře, nosí Petrovi cukrovinky – Petrova favoritka
  • Pan Fajst – místní občan, zapšklý moralista a milovník starých mravů, starý mládenec
  • Mančinka – batole, sestra Petra
  • Vařekovi – příbuzní Bajzů, lakomci, závistivci, nikomu nic nepřejí, vlastní obchod s galanterií
  • pan Zilvar – otec Pepy Zilvara, bojoval ve válce a přišel o nohu, žije v chudobinci, vrchní městský žebrák
  • Otakárek Soumar – syn továrníka, osamělý, má zálibu ve čtení mayovek, verneovek a podobné literatury, obézní chlapec, který má francouzskou vychovatelku
  • pan Potůček – fotograf
  • Alfons Kasalický – artista z cirkusu, ve školních předmětech (s výjimkou tělocviku) příliš neprospívá
  • Karel Páta – šprt, nepopulární, často nemocný
  • Jakub – pracuje u Bejvalů v povoznictví, silný chlap, moc řečí nenadělá, chlapci ho obdivují
  • pan Svoboda – majitel cukrářství, otec Evy Svobodové
  • pan Jirsák – otec Čendy Jirsáka, živí se výrobou čepic a papučí, chlapci mu přezdívají Krakonoš a paní Jirsákové Krakonoška
  • Láďa Bajza – starší bratr Péti Bajzy, učí se na kupce v Mostě
  • pan Kemlink – otec Edy Kemlinka, úředník z berního úřadu, všichni před ním mají respekt a zdraví ho

 

Obsah díla

Děj nemá hlavní zápletku. Poláček totiž touto svou prózou sympaticky zkarikaturoval tehdejší konvenční svět dospělých jedinců, kterým se shovívavě směje. Obrázek typického maloměsta ukazuje nejen osudy a problémy tehdejších obyvatel, ale rovněž určitý nadhled a rozpustilost dětského světa.

Petr Bajza popisuje všechny různé dobrodružství, co prožívá se svými kamarády. Začíná to tím, že povídá o tom, kde bydlí, kdo jsou jeho kamarádi atd. Mezi dobrodružství a zároveň epizody, o kterých mluví patří třeba válka s Dražáky, Habrováky, Ješiňáky (dalšími okolními partami), vybírání vosího hnízda, žebrání, návštěvy kina načerno, koupání v rybníku a zachraňování Vendy Štěpánků a příjezd cirkusu. Škádlí některé místní obyvatele, za což si pak vyslouží výchovné pohlavky i jiné tresty od svých rodičů.

V druhé části knihy Petr prodělává spálu. Místo popisování doopravdových zážitků, sní o tom, jak jedou s kamarády do Indie, mají slona Jumba a Zilvar z chudobince se ožení s dcerou maharádži. Po uzdravení se diví, že kamarádi nemají stejné zážitky, a tak se smiřuje s tím, že to byl jen sen.

 

Vliv díla:

  • Dílo bylo přijímáno zpočátku opatrně, avšak kritici a hlavně čtenáři v něm objevili jeho krásu, poetičnost, čímž vznikla také jeho nesmrtelnost.
  • Na typickou stereotypnost díla navázal, avšak v odlišném typu V. Páral a na tematičnost maloměsta navázal J. Škvorecký. K humoru díla má nejblíže Hrdý Budžes Ireny Douskové.
  • Seriál, 1994, režie – Karel Smyczek, hrají – Adam Novák, Sandra Nováková, Jiří Langmajer, Oldřich Navrátil, Dagmar Havlová, Jiří Strach