Kniha: Darda
Autor: Irena Dousková
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Irena Dousková
„Čím víc jsem pořádně nikam nezapadala, tím víc jsem toužila být jako ostatní.“
- Narozena 18. 8. 1964 v normalizační Příbrami.
- Současná česká spisovatelka a básnířka, působící na volné noze.
- Ranné dětství nejčastěji trávila na Berounsku na venkově, u své babičky s dědou. Svého dědu považovala za venkovského učitele, probudil v ní lásku ke kníhám a literatuře obecně.
- Její rodiče nesdíleli touhu podílet se na komunistickém režimu, a to byl i jeden z důvodů, proč její matka musela skončit v příbramském divadle a přestěhovat se do Prahy.
- Irena se na hlavní město velmi upnula, vystudovala zde Právnickou fakultu Univerzity Karlovi, kterým se ale později nevěnovala.
- Pracovala v různých denících a magazínech a zkušenosti získala i jako knihovnice. Později ji, ale práce na úkor její vlastní svobody přestala bavit a rozhodla se tedy pro psaní na volné noze.
Díla
- Hrdý Budžes – zřejmě nejslavnější román Ireny Douskové. Vypráví v něm z pohledu žákyně 2. třídy základní školy, Helenky Součkové. Jedná se o 70. léta a období největší normalizace. Dívka popisuje život v herecké rodině, kdy její matka odmítala komunistický režim a své názory veřejně ventilovala. To jí však přineslo problémy v práci. Hrdý Budžes není autobiografie, jsou v něm ale obsaženy jisté střípky autorčina života. Román byl později i zrežírován Jiřím Schmiedtem. V hlavní roli Helenky Součkové se představila Barbora Hrzánová.
- Oněgin byl Rusák – volně navazující román na Hrdého Budžese. Helenka Součková, studentka gymnázia v Praze, vypráví o svém dospívání a rebelismu vůči totalitě. I tento román byl zrežírován, tentokrát Janem Bornou.
- Rakvičky – novela z roku 2018. Autorka se vrací do období normalizace. Popisuje prázdninovou cestu dvacetileté dívky za vyznáním se své lásce v kontrastu budování socialismu.
Současná česká literatura
- Česká literatura prošla, po pádu komunistického režimu r. 1989, značným vývojem.
- Byla zrušena úřední cenzura, lidé nejvíce prahli po exilové tvorbě.
- Vznikala nová nakladatelství a na trh přicházelo obrovské množství knih. Tím však docházelo k přesycení a naprosté dezorientaci knižního trhu.
- Znakem „polistopadové“ tvorby byla fúze tří proudů moderní literatury: samizdat, underground, disidentská tvorba.
- S nastupující postmodernou byl kladen větší důraz na dokonalou fikci (sci-fi) a dokumenty. Uplatňuji se zde i autobiografické prvky.
Spisovatelé
- Halina Pawlowská – Prozaička a scénáristka píšící krátké povídky a fejetony. V roce 1994 získala ocenění Českého lva v kategorii Nejlepší scénář k filmu Díky. Za její bestsellery považujeme knihy Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, Takhle jsem si to tedy nepředstavovala či Charakter mlčel, tělo mluvilo.
- Michal Viewegh – Autor mnoha románů a parodických próz. Při tvorbě využívá postmoderního stylu. Vystudoval český jazyk a literaturu na Univerzitě Karlově. Od roku 2005 působí na volné noze. Mezi jeho nejznámější romány řadíme Výchova dívek v Čechách, Báječná léta pod psa, Román pro ženy a další.
- Ludvík Vaculík – Prozaik, fejetonista, autor manifestu Dva tisíce slov. Byl vyloučen z komunistické strany a stal se tak „zakázaným autorem“. Po jeho vyloučení z komunistické strany se podílel na rozvoji samizdatu. Založil edici Petlice, do které vydal přes 400 titulů. Po listopadu 1989 známe knihy: Jaro je tady, Stará dáma se baví nebo Srpnový rok.
Rozbor díla: Darda
Tragikomický román, který volně navazuje na předchozí díly Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák. Děj se odehrává v 21. století, kolem roku 2010. Vyprávění je chronologické, s retrospektivními prvky, při němž hlavní hrdinka popisuje život v mládí. V románu zmiňuje i komunistický režim, který tak čtenáři připomene tuto dobu. Z veselé a naivní Helenky se stala žena ve středním věku se dvěma dětmi, která bojuje s nepřízní osudu a také sama se sebou.
Postavy
- Helena Součková – hlavní hrdinka celého příběhu, velmi citlivá, ale současně i cynická, potýká se jak s nepřízní osudu, tak i s běžnými potížemi, jako je dospívání svých dvou dětí, agresivním manželem, rakovinou a nenávistí k bývalému režimu.
- Jindřich Darda – manžel hlavní hrdinky, náladový sobec, který Helenu opustil.
- Berta – dcera, jež se chce pomstít svému otci, za to, že je opustil a také pro jeho zlé chování
Děj knihy
Příběh začíná v domácnosti Heleny Součkové. Ženou ve středním věku. Její muž Jindřich Darda ji oznámil, že odchází od rodiny a chce se rozvést. Darda je vysoce postavený manažer ve firmě zabývající se zdravým životním stylem. Helena to těžce nese, postupně se s tím však smiřuje. Působí jako herečka v divadle, kde získala hlavní roli ve hře Žena s vylomeným zubem. Od začátku tuto hru odsuzuje, jelikož autorka hry, Rakušanka Frau Macek, je členka komunistické strany. Pohádají se tak kvůli tomu s dramaturgyní, a Helena dává v divadle výpověď. Současně ji zjistí rakovinu prsu. Navštěvuje chemoterapie, následně ozařování, popisuje, jak tyto procedury špatně snáší, přičemž se ale její zdravotní stav zlepšuje. Darda se o ni vůbec nezajímá, pouze jí občas vyčte, že navádí děti proti němu. Berta nenávist vůči otci projevuje nejvíc. Závěrem knihy je rozvod a galavečer firmy, kde je Darda hlavním manažerem. Na scénu se vplíží jeho dcera Berta s přítelem Dannym. Darda dostane pěstí a rozhodne se dětem zavařit na gymnáziu. Helena se s ním sejde a se zbytky poslední hrdosti mu vyhrožuje, že se s ním bude soudit, jelikož svému synovi Kukovi přerazil nos. Darda se cuká, ale nakonec svou stížnost stahuje. Helena se vydává na cestu herečky z povolání. Získává pocit osvícenosti a lehkosti nad životem.