Téma: Exilová literatura
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): Káťa M.
Popis exilové literatury
- Literatura vydávaná v zahraničí autory, kteří byli donuceni opustit svou rodnou zem z politických či náboženských důvodů, nebo odešli ze země kvůli nesouhlasu s režimem
- Vyskytuje se po konci druhé světové války, její největší rozkvět proběhl po roce 1968 – v Československu došlo k obnovení cenzury a mnoho autorů nemohlo publikovat své knihy, z toho důvodu emigrovali do zahraničí
V zahraničí vzniklo několik nakladatelství, která se specializovala na exilovou literaturu:
- Nakladatelství 68 – založeno manželi Škvoreckými v kanadském Torontu
- Nakladatelství Index – vzniklo v Kolíně nad Rýnem, založeno Adolfem Müllerem a Bedřichem Utitzem
- Nakladatelství Poezie mimo domov – založeno v Mnichově, specializováno zejména na poezii, zakladatel: Daniel Strož
- Nakladatelství Rozmluvy – vzniklo v Londýně
- Nakladatelství Konfrontace – vzniklo ve švýcarském Curychu, zakladatel: Antonín Petr Pašek
Vznikaly také exilové časopisy a rozhlasy:
- Časopisy: Svědectví (Paříž), Listy v Římě
- Rozhlasy: Svobodná Evropa, Hlas Ameriky
Exiloví autoři:
- Egon Hostovský, Arnošt Lustig, Ludvík Aškenazy, Jaroslava Blažková, Antonín Brousek, Josef Jedlička, Pavel Kohout, Jiří Kolář, Jan Křesadlo, Milan Kundera, Věra Linhartová, Ladislav Mňačko, Peter Repka, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal (zde je zařazení na pomezí – v čase vydával také v samizdatu, ale i pod dohledem i oficiálně).