Test

Farma zvířat – rozbor díla k maturitě (7)

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Přidal(a): Veverka358

 

George Orwell (1903 – 1950)

  • George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil v roce 1903 v Indii, ale vyrůstal v Anglii.
  • Studoval na prestižní škole Eton, kde získal vzdělání, které později ovlivnilo jeho literární tvorbu.
  • Po škole pracoval jako policista v Barmě, což výrazně ovlivnilo jeho pohled na kolonialismus a inspirovalo některé jeho pozdější práce.
  • Po návratu do Anglie se začal věnovat novinařině a psaní, publikoval své první knihy zaměřené na sociální problémy a chudobu.
  • Politické události v Evropě ho silně ovlivnily, stal se socialistou, antifašistou a kritikem nedemokratických tendencí.
  • Po roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války na straně republikánů, což dále formovalo jeho politické názory.
  • Druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze, ale v roce 1940 začal pracovat pro BBC, kde přispíval svými komentáři do novin a časopisů.
  • V roce 1945 vydal alegorický román „Farma zvířat“, který kritizuje totalitní režimy a stal se jedním z jeho nejznámějších děl.
  • Těsně před svou smrtí v roce 1950 napsal svůj nejznámější román „1984“, který se stal klasikou dystopické literatury a dodnes je považován za jedno z nejvýznamnějších děl 20. století.
  • Oženil se dvakrát, jeho první manželka Eileen O’Shaughnessy zemřela v roce 1945.
  • Zemřel v roce 1950 na tuberkulózu ve věku 46 let.
  • Orwellova díla mají trvalý vliv na literaturu a politickou filozofii, jeho kritika totalitarismu a obhajoba svobody slova jsou stále aktuální.

Autorova tvorba

  • Farma zvířat, 1984 (utopický román o vládě diktatury a zneužiti moci x vyjádření obav před totalitními praktikami)
  • Trosečníkem v Paříži a Londýně
  • Nadechnout se
  • Hold Katalánsku

 

Literárně-historické pozadí

Politická a společenská situace

  • Román „Farma zvířat“ byl napsán během druhé světové války. Orwell v něm přesně vystihuje osudy východního bloku nejen za války, ale i dlouho po ní, zejména v kontextu komunismu a stalinismu.
  • V roce 1945 bylo dílo v Československu zakázáno kvůli komunistickému režimu.
  • Každodenní život byl ovlivněn politickými a ekonomickými podmínkami, které formovaly společenské struktury a interakce.
  • Umění té doby reflektovalo politické a sociální změny, často sloužilo jako prostředek kritiky a vyjádření nesouhlasu s režimem.
  • Literatura se vyvíjela pod vlivem politických událostí, autoři často reagovali na totalitní praktiky a sociální nespravedlnosti.

 

Science fiction

  • Vědeckofantastický žánr, známý také jako sci-fi, je umělecký žánr, který se vyznačuje výskytem spekulativních technologií, přírodních jevů nebo dosud neznámých forem života. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti nebo alternativní historie.
  • Sci-fi je blízká fantasy, kde místo technologií hraje hlavní roli magie a fyzická síla. Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají, například v dílech žánru science fantasy. Za zakladatele žánru jsou považováni Jules Verne, který se zaměřoval na technickou sci-fi, a Herbert George Wells, který se věnoval vlivu technologií na člověka. Wells ve svých dílech nastolil mnoho témat, která jsou základem současné sci-fi, jako je kontakt s mimozemskými civilizacemi, cestování časem a biotechnologie.

 

Podobní autoři:

  • Karel Čapek – Bílá nemoc, Válka s mloky
  • Ray Bradbury – 451 stupňů Farenheita
  • Aldous Huxley – Konec civilizace

 

Rozbor díla: Farma zvířat

Obecná charakteristika literárního díla

  • Literární druh: Epika
    • Vypravuje o skutečnosti. Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti. Příběh je rozvíjen vypravěčem a postavami.
  • Literární forma: Próza
  • Literární žánr: Satirický, antiutopický, alegorický román s prvky bajky (zvířecí alegorie na komunismus).
    • Antiutopie – také známá jako dystopie nebo kakotopie, je opak utopie. Představuje myšlenku fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem a má zásadní nedostatky, jako je totalitní forma vlády a omezování osobní svobody. Tyto nedostatky vznikají přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané antiutopického světa jsou obvykle utlačováni politickým systémem. Antiutopie je také literární žánr, který se zabývá fiktivní společností tohoto druhu.
    • Satira – umělecký, zejména literární žánr, který využívá komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů. Používá se zejména v aforismech, epigramech, parodiích, pamfletech, komediích a fraškách. Satira vznikla v Římě. Latinské slovo „satura“ znamená všehochuť.
    • Alegorie – jinotaj, nepřímo vyjadřuje děj, vlastnosti lidí nebo abstraktní pojmy.
  • Literární směr:
    • Světová literatura 2. poloviny 20. století (anglická literatura po r. 1945)
    • Science-fiction-> otřesné vize totalitní společnosti.

 

Tematická výstavba (téma):

  • Hlavním tématem je radikální odmítnutí revoluce a katastrofická vize
  • Alegorická novela, která ukazuje na příkladu bajky odehrávající se na zvířecí farmě, co se děje v SSSR za vlády Stalina.
  • Je satirickou zvířecí alegorií, bajkou. Na životě zvířat na farmě popisuje Orwell politické vztahy v totalitní společnosti. Farma je tedy alegorií totalitního státu.
  • Je alegorií (jinotaj, smysl textu je skrytý) na totalitní moc, situaci v SSSR. G. Orwell přesně popsal systém, v němž jsou si všichni rovni, ale postupem času je většina rovných ovládána několika ještě rovnějšími.

 

Motivy:

  • Život na farmě, principy fungování totalitních režimů, naivita, lež, cenzura, nadřazenost, alegorické zachycení dějin SSSR, manipulace, převrat, komunismus.

 

Námět:

  • Komunistická diktatura v SSSR za vlády Stalina.
  • Inspiroval se dobou stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje, jak funguje – Orwell se během pobytu seznamuje s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje se jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho tvorba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus).

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka):

  • Obraz despotismu, násilí, absolutizace moci a odhalení příčin, které vedou k totalitě.
  • Varování -> prognóza komunismu (prorocká vize budoucnosti).
  • Orwell s naprostou přesností popsal komunismus – systém, kde jsou si zprvu všichni rovni, ale postupně je většina rovných ovládána několika ještě „rovnějšími“, což má za následek vývoj až k totalitarismu.
  • Dokázal zachytit vývoj: diktatura -> revoluce -> chvíli demokracie -> opět diktatura.
  • Význam díla spočívá především ve varování před absolutismem a jinými formami nadvlády, které omezují svobodu člověka.

 

Kompozice:

  • 10 číslovaných bezejmenných kapitol, které na sebe navazují, ale každá má svůj ucelený děj.
  • Text členěn do odstavců.
  • Chronologická výstavba děje

 

Organizace jazykových prostředků:

  • Toto dílo má prozaickou formu, někde se objevují i verše (např. Zvířata Anglie).
  • V próze je základním vyjadřovacím prostředkem věta.

 

Vypravěč:

  • Autorský (vševědoucí)

 

Vyprávěcí způsoby:

  • Přímá řeč, nepřímá řeč, polopřímá řeč
    • Přímá řeč -„Ne,“ řekl otevřeně Kuliš; prohlásil: „Stužky je nutné pokládat za část oděvu, což je znak lidí“
    • Nepřímá řeč – kterého nazývala „pán“
  • Vypravěčské postupy: ER-FORMA (3. osoba)

 

Typy promluv:

  • Pásmo vypravěče, dialogy, monology.

 

Stylistická charakteristika textu:

  • Spisovný jazyk (i odborné termíny – animalismus, komplexní myšlení, apatie)
  • Mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor..v knize: Pro slepice založil „“Radu pro výrobu vajec““, pro krávy „“Ligučistých ocasů““, pro krysy a zajíce „“Radu pro doškolování divokých  soudruhů““ (účelem této rady bylo ochočit krysy a zajíce), „“Hnutí za bělejší vlnu“.
  • Obrazné pojmenování:Vyskytují se metafory à psi jako tajná policie, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející maso, prasata jako nejchytřejší zvířata, personifikace v celém díle, Pojmenování: autor píše velice jednoduše a používá alegorické symboly, které jsou přímou narážkou na vznik komunismu v SSSR a vládu diktátora Stalina.
  • Syntax textu: Zaměřuje se spíše na věty a souvětí jednodušší, aby vše bylo pochopitelné i pro méně vzdělané čtenáře.
  • Objevuje se i ironie: prasata kradou zásoby a přesto říkaji: „my ty jablka jíme a mléko pijeme pro vás.“, „Tato práce byla přísně dobrovolná, ale, každé zvíře, které by se ji snad nezúčastnilo, čekalo zkrácení přídělů žrádla na polovinu.“
  • Slohový postup – vyprávěcí a popisný

 

Slovní zásoba

  • Slova stylově neutrální, citově zabarvená
  • Eufemismy – vládnoucí třída prasat často zaobaluje a ospravedlňuje své autoritářské jednání
  • „Soudruzi,“ řekl, „jsem přesvědčen, že každé zvíře si jistě uvědomuje, jak velkou oběť na sebe vzal soudruh Napoleon, když přijal povinnost vést ostatní. Nemyslete si soudruzi, že vést je snad nějaké potěšení!. Naopak, je to hluboká a těžká odpovědnost. Nikdo si neuvědomuje lépe než soudruh Napoleon, že všechna zvířata jsou si rovna. str.47
  • Slova nově utvořená- např. animalismus = politické zřízení, kde si vládnou sama zvířata
  • Politický slang a slova stylově zabarvená – slova vztahující se k tématu politického uspořádání, v knize se často objevují slova: soudruh, revoluce, příděly, invaze, řád, komerční účel, agent

 

Postavy:

  • Pan Jones – symbolizuje vykořisťovatele, kvůli kterému zvířata trpí, Majitel Panské farmy.
  • Prasata – nejchytřejší na farmě, dostávají se k moci
    • starý kanec Major – tvůrce učení animalismu, představitel Lenina
    • vepř Kuliš – jedna z vůdčích osobností, vyhnán ale Napoleonem -> zrada; více myslí na dobro zvířat, oblíbeny, plán mlýn, Trockij (Soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a elektrifikaci Sovětského svazu. Byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde za záhadných okolností zemřel – zřejmě zavražděn.
    • vepř Napoleon – symbol zneužití idey ve svůj prospěch, manipulace se zvířaty Představitel Stalina
    • Pištík – propaganda, mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátelé, mlží a lže.
  • Napoleonovi psi – symbol „policie“ -> státní bezpečnosti (ČEKA – tajná police), všichni z nich mají strach
  • Osel Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi. Zřejmě autorovo alter ego! Rezistentní na vnější vlivy, zůstává sám sebou, nezmanipulovatelný, samb. Pozici inteligence.
  • Kůň Boxer –  stachanovský dříč (Alexej Stachanov byl sovětský horník a národní hrdina SSSR, který měl reprezentovat SSSR jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi); představuje pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život. Dříč, idealista (stachanovec), stále pracoval víc a víc, dal vše do stavby mlýna, těšil se na důchod àale když zestárl, byl odvezen na jatka; symbol pracanta a dobráka
  • Ovce – představují lidové masy, které se slepě podřizují, podporují režim, objevují se i zrádci. tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.
  • Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.
  • Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.
  • Ostatní zvířata – snadno zmanipulovatelný nemyslící dav, slepě plní rozkazy nadřízených

 

Časoprostor:

  • Čas: Román autor psal v době 2. SV, na přelomu r. listopad 1943/leden 1944, kdy na východě vítězí Rudá armáda. 1. vydání srpen 1945 (problémy ale s vydáním -> 20 vyd odmítlo -> vydavatelé se báli SSSR), u nás r. 1946 -> a poté více než 40 let zakázána.            
  • Prostor: Děj se odehrává na blíže neurčeném, fiktivním místě v Anglii – tzv. panská farma, asi ve 30. – 40. letech 20. století.

 

Děj (obsah) díla:

Příběh se odehrává na poměrně malé farmě, kterou vlastní pan Jones. Na farmě jsou mimo pana Jonese také psi, kočky, prasata, ovce, krávy, koně, osel, myši, holubi, kozy a kachny. Jednoho dne se pan Jones opil a zapomněl zvířata zavřít. Ta se sešla ve stodole a prase Major vyprávělo o revoluci, která jednou přijde. Dává zvířatům návod, jak změnit své postavení, vymyslel Animalismus (hl. znakem je nepřátelství k člověku, láska ke zvířatům, zřejmě učení marxismu-leninismu). Naučil zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie.

Za několik dní zemřel, ale po jeho smrti se zvířata vzbouřila a vyhnala pana Jonese. Tím začala revoluce. Potom prasata oznámila, že umí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu zvířat a napsala na vrata sedm přikázání, která zní takto:

  1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
  2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
  3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
  4. Žádné zvíře nebude spát v posteli.
  5. Žádné zvíře nebude pít alkohol.
  6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
  7. Všechna zvířata jsou si rovna.

 

Ovce si to nedokázaly zapamatovat, a tak je prasata musela naučit jednodušší přikázání, které znělo: 4 nohy dobré, 2 nohy špatné.

Potom se zvířata pustila do prací na statku, jen prasata toho moc nedělala. Přesto jim vše šlo mnohem lépe než dříve. Podařilo se jim také v Bitvě u kravína odrazit první útok lidí.

Poté se Kuliš chtěl pustit do stavby mlýnu, který by zlepšil život na farmě. Ještě před začátkem stavby byl Kuliš vyhnán Napoleonovými psy a Napoleon se plně chopil vlády. Zvířatům se to nelíbilo, ale bála se psů, a tak nic neříkala. Poté se začal stavět mlýn.

Napoleonův pomocník, prase Pištík, měnil postupně přikázání. Zvířatům to připadalo divné, ale Pištík jim říkal, že se pletou, že mají špatnou paměť. Nakonec zvířata uznala, že má pravdu (vývoj kolektivní paměti).

Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem ještě přísněji než lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a začala chodit po dvou. Sedm přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé – delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila, a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.

 

Inspirace daným literárním dílem

  • Podle této knihy v roce 1954 byl vytvořen ve VB animovaný film Farma zvířat (režie Joy Batchelor, John Halas)
  • V r. 1999 další film Farma zvířat, v USA (režie John Stephenson)
  • Kniha také na CD – převyprávěno Josefem Vinklářem

 

Jak dané lit. dílo inspirovalo další vývoj lit. (vznik nového díla/směru)

  • Klíčový význam pro vývoj anglické poválečné lit.

 

Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny

  • V době vydání nebyla kniha příliš oblíbená a své docenění získala až o pár let později.
  • V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.