Test

Hastrman – rozbor díla

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Hastrman

Autor: Miloš Urban

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Miloš Urban

  • Miloš Urban, český literát a dramaturg narozený 4. října 1967, je široce uznáván a občas přezdíván jako “temný rytíř české literatury”. Jeho dílo “Sedmikostelí” z roku 1999, které je gotickým krimi hororem odehrávajícím se v Praze, zaznamenalo mezinárodní úspěch a bylo přeloženo do jedenácti jazyků. Urban, který je rovněž aktivní jako překladatel, převedl do češtiny práce autorů jako Isaac Bashevis Singer a Julian Barnes.
  • Urban se narodil v Sokolově a část svého mládí prožil v Londýně. Po návratu do Prahy studoval nordistiku a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a strávil rok na studijním pobytu na Oxfordské univerzitě.
  • Po ukončení studia pracoval jako redaktor pro Mladou frontu a později jako šéfredaktor v nakladatelství Argo, které následně vydalo jeho knihy.
  • Urbanův debutový román “Poslední tečka za Rukopisy” vyšel v roce 1998 pod pseudonymem Josef Urban, což je jméno, které sdílí s vypravěčem příběhu.
  • Kniha byla kritiky dobře přijata a později byla znovu vydána pod Urbanovým pravým jménem.
  • Kromě románů píše Urban také divadelní hry a povídky, které byly publikovány v různých časopisech a sbírkách povídek. Jeho tvorba byla přeložena do mnoha jazyků, včetně němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny.

 

Další díla: 

  • Sedmikostelí, Poslední tečka za Rukopisy, Mrtvý holky, Lord Mord, Michaela, Továrna na maso, Závěrka

 

Literární kontext

V pozdním 20. století se česká literatura rozvíjela ve třech hlavních směrech:

Státně schválená literatura:

  • Tato literatura byla běžně publikována.
  • Podporovala komunistický režim a neobsahovala kritiku.
  • Mezi hlavní autory patřili Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Ladislav Fuks a Vladimír Páral.

 

Exilová literatura (také známá jako utlačovaná):

  • Tato literatura byla nepřijatelná pro komunistický režim.
  • Vydávána byla mimo Československo.
  • Do země se dostávala ilegálně a její držení bylo trestné.
  • Významná exilová nakladatelství zahrnovala 68 Publishers (založené Josefem Škvoreckým a jeho manželkou), Index, Poezie mimo domov a Rozmluvy.
  • Mezi klíčové osobnosti patřili Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Jiří Grůša a Egon Bondy.

 

Samizdatová literatura:

  • Díla tohoto směru také nebyla v souladu s komunistickým režimem.
  • Rozmnožována byla tajně, buď strojopisem nebo prostřednictvím samizdatových edicí jako Edice Petlice, Expedice a Kvart.
  • Hlavními představiteli byli Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Hostovský a Jaroslav Putík.

 

Po roce 1989 došlo k sjednocení těchto literárních proudů. Politická cenzura skončila, což umožnilo autorům publikovat bez omezení, včetně děl kritizujících nebo nesouhlasících s komunistickým režimem. Obnovily se mezinárodní vztahy a začala vznikat nezávislá nakladatelství.

Současná literatura je ovlivněna globálními problémy a je charakterizována pluralitou – rozmanitostí názorů a přístupů. Mezi současné autory patří Petr Šabach, Michal Viewegh, Květa Legátová a zahraniční spisovatelé jako J. K. Rowling, Stephen King a Jo Nesbø.

 

Historický kontext:

  • 8. května 1945: Konec druhé světové války, s vítězstvím mocností jako USA, Francie, Velká Británie a SSSR a porážkou Německa, Itálie a Japonska. Evropa byla rozdělena na východní a západní blok.
  • 1948: Komunistický převrat a nástup nového režimu.
  • 1953: Úmrtí Gottwalda a Stalina vedlo k mírnému uvolnění.
  • Jaro 1968: Pražské jaro, vrchol demokratizace a politického uvolnění.
  • 21. srpna 1968: Invaze vojsk Varšavské smlouvy, což vyvolalo třetí velkou vlnu emigrace.
  • Leden 1969: Upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu.
  • 70. a 80. léta: Období normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení politických organizací a přísná cenzura.
  • 11. listopadu 1989: Sametová revoluce a pád komunistického režimu.

 

Rozbor: Hastrman

Téma:

  • Pohanské mýty a lidové obřady. Snaha o ochranu přirozeného řádu přírody, ekologie, tzv. ekoterorismus. Zobrazení reálného života plného touhy po penězích a moci, zbabělosti, lží a přetvářky. Protiklad minulosti a současnosti.

 

Motivy:

  • Ekologie, voda, hora, symbolismus, náboženství, mezilidské vztahy, obětování, láska, moc.

 

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

  • Román (rozsáhlý epický žánr)

 

Literární forma:

  • Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

  • Chronologický děj
  • Ich-forma (vypravěčem je Johanes Salmon, baron de Caus)
  • Rozdělení na 2 části

 

Postavy:

  • Johanes Salmon, baron de Caus – Hastrman. Vrací se, aby vyčistil vody – vodu v rybníku i přeneseně (zabití lidí). Žije na zemi i pod hladinou rybníku. Touží po tom být člověkem. Kvůli tomu má časté přeludy, protože na světě neplní svoji určenou roli, ale chce být někým jiným. Přesto stále tráví čas ve společnosti lidí. Zaujme ho Kateřina. Usilovně se snaží zachránit poničenou krajinu a hledá viníky této zkázy. Když zjistí, že pomůže jenom násilí, několik odpovědných lidí zabije, přesto změny nedosáhne. Později, když přihlíží lásce mezi znovuzrozenou Katynkou a Tomášem Morem, cítí se být zbytečný a učiní poslední oběť a nechá se sprovodit ze světa.
  • Kateřina Kolářová – Mladá vesničanka. Přezdívaná Katynka. Mnoho mužů má o ní díky její kráse zájem. Ona je zamilovaná do Jakuba, kterého závistivý hastrman zabije. Poté k němu začne cítit velkou přitažlivost.
  • Tomáš Mor – Je v čele organizace Děti Vody, která usiluje o ochranu životního prostředí. Díky němu se zastavení těžba v kraji. Zamiluje se do Katynky.

 

Časoprostor:

  • století (1. díl) a současnost (2. díl)
  • Stará Ves

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Přechodníky (vymýšlejíc, využívajíc)
  • Odkazy na jiná literární díla
  • Přirovnání (jako hlupák se dobýval mezi lidi zadními dveřmi; kořeny roztahovaly jako prsty)
  • Slova citově zabarvená (kostelík, vížka, dvířka, schůdky)
  • Bohatá slovní zásoba

 

Děj:

První kniha zachycuje hastrmanův návrat po dlouhodobém životě v cizině do Čech. Hastrman se zamiluje do Katynky, která má však zájem o jiného muže. Aby hastrman dosáhl svého, Katynku znásilní a mrtvou ji ukrývá ve svém domě.

V druhé části knihy je hastrman nespokojený se zásahy lidí do přírody. Nejprve lidi, kteří za poškozování přírody mohou zastrašuje, později dokonce zabíjí. Hastrman oživuje Katynku, která je těhotná, a společně se snaží pomoci zničené přírodě. Organizaci Děti Vody, které usilují o stejný cíl, se zastavení těžby poškozující životní prostředí povede. Katynka se zamiluje do vůdce organizace Tomáše. Hastrman se již cítí zbytečný a nechá si od Katynky useknout hlavu.