Kniha: Hřbitovní kvítí
Autor: Jan Neruda
Přidal(a): Terkusai
Jan Neruda (1834 – 1891)
- Český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik. Vůdčí osobností generace májovců.
- Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách.
- Jeho otec byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant.
- Studoval na metropolitní škole u Sv. Víta, poté na malostranském gymnáziu a nakonec na Akademickém gymnáziu, kde maturoval.
- Po třech semestrech studia právnické a filozofické fakulty se stal učitelem.
- Asi od roku 1856 pracoval v redakcích německých a českých listů.
- V roce 1860 se stal redaktorem českého deníku Čas, ze kterého roku 1862 přešel do deníku Hlas.
- Zemřel 22. srpna 1891 v Praze.
Díla
- Povídky malostranské (1878) – Sbírka povídek, které jsou jedním z jeho nejznámějších literárních děl.
- Písně kosmické – Básnická sbírka, která je jedním z jeho nejznámějších literárních děl.
- Balady a romance – Básnická sbírka, která je také jedním z jeho nejznámějších literárních děl.
Literárně-historický kontext
Základní charakteristika období
- Druhá polovina 19. století je období, které je charakterizováno prudkým rozvojem průmyslu a urbanizace.
- Toto období je také známé jako doba realismu, kdy se literatura zaměřovala na realistické zobrazení života a společnosti.
Projev v literatuře
- Literatura tohoto období se vyznačovala detailním popisem a hlubokou psychologickou analýzou postav.
- Důraz byl kladen na společenské problémy a kritiku společnosti.
Spisovatelé a jejich díla
- Charles Dickens (Británie) – “Oliver Twist” – Příběh sirotka, který se snaží přežít v krutém světě Londýna.
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Rusko) – “Zločin a trest” – Příběh mladého muže, který se pokouší ospravedlnit vraždu z morálních důvodů.
- Gustave Flaubert (Francie) – “Paní Bovaryová” – Příběh ženy, která hledá uniknutí z nudného manželství do světa romantických a smyslných dobrodružství.
Česká literatura
- Druhá polovina 19. století v české literatuře je období, které je charakterizováno národním obrozením a hledáním české identity.
- Důraz byl kladen na národní témata a kritiku společnosti.
Skupina Májovci
- Májovci byla skupina mladých českých básníků, kteří se inspirovali dílem K. H. Máchy.
- Májovci se zaměřovali na lásku, krásu přírody a národní témata.
- Mezi nejvýznamnější Májovce patří:
- Jan Neruda (Česko) – “Povídky malostranské” – Soubor povídek zobrazujících život v Praze.
- Vítězslav Hálek (Česko) – “Večerní písně” – Soubor lyrických básní o lásce a životě.
- Karolina Světlá (Česko) – “Nemodlenec” – Příběh o životě a utrpení ženy v 19. století.
Rozbor: Hřbitovní kvítí (1857)
- Literární druh: lyrika
- Literární žánr: báseň (respektive básnická sbírka)
- Literární forma: poezie
- Literární směr: český realismus, májovci
Téma, myšlenka, námět a motivy:
- Téma: nespokojenost se společenskými poměry, nespravedlivé rozvrstvení společnosti
- Námět: smrt Antonína Tollmanna (přítele J. Nerudy) – sbírka je mu věnována
- Myšlenka: zamýšlení nad obdobím krize po revolučním roce 1848/vláda Alexandra Bacha a osudy tehdejších lidí
- Motivy: smrt, temnota, smutné mládí, zlo, láska, rozvrstvení společnosti
Kompozice:
- Rozděleno na 59 básní
Lyrický subjekt:
- ich-forma
Jazyk a styl:
- spisovný jazyk
- starší výrazy a složitý pořádek slov
- pesimistická a vážná – baladické básně se hřbitovní tématikou
Jazykové prostředky:
- personifikace (hruda zvoní)
- eufemismus (skonal)
- přirovnání (jako ráno)
- hyperbola (leží tuto na tisíc)
Časoprostor:
- 19. století
- různá místa, například hřbitov
Postavy
Setkáváme s řadou postav, které reprezentují různé společenské vrstvy a povahy. Zde je jsou postavy z několika povídek:
- Pavel a Vilém (z povídky “Figurky”): Pavel je úspěšný a sebevědomý, zatímco Vilém je jeho protikladem, žije skromně a bez větších úspěchů.
- Obchodník (z povídky “Výkupné duší”): Chladnokrevný a vypočítavý muž, který se snaží profitovat z neštěstí druhých.
- Markétka (z povídky “Příliš drahá Markétka”): Ambiciózní služebná, která touží po lepším životě, ale její plány jsou zmařeny.
- Starý muž (z povídky “Za starých časů”): Nostalgický a zamyšlený, vzpomíná na minulost a srovnává ji se současností.
- Mladý kluk (z povídky “U studánky”): Naivní a plný očekávání, sní o lepším životě mimo svou chudou vesnici.
- Paní Horáková (z povídky “Doktor Kazisvět”): Rozumná a pečlivá, stará se o svého nemocného manžela s láskou a obětavostí.
- Doktor Kazisvět (z povídky “Doktor Kazisvět”): Excentrický a nekonvenční lékař, který má své vlastní metody léčby.
- František (z povídky “František”): Mladý muž, který se snaží najít své místo ve světě a zápasí s morálními dilematy.
- Paní Rottová (z povídky “Balada česká”): Starší dáma, která je svědkem změn ve společnosti a udržuje tradiční hodnoty.
Děj (obsah) díla
Tato sbírka obsahuje povídky, které se odehrávají v Nerudově rodném městě Praze a často se zaměřují na život obyčejných lidí a jejich každodenní zážitky. Jsou známé svým realistickým zobrazením a sociální kritikou. Neruda v nich používá ironii a humor, aby odhalil společenské nepravosti a lidské slabosti. Příběhy jsou plné živých postav a dialogů, které odrážejí různé vrstvy tehdejší společnosti. Celkově “Hřbitovní kvítí” poskytuje hluboký vhled do života v 19. století v Praze.
Povídky:
- Figurky: Tato povídka sleduje setkání dvou bývalých spolužáků, kteří si po letech povídají o svých životech. Jeden z nich se stal úspěšným, zatímco druhý zůstal chudý. Jejich rozhovor odhaluje rozdíly ve společenském postavení a osobních hodnotách.
- Výkupné duší: Příběh vypráví o obchodníkovi, který se snaží zbohatnout na úkor smrti jiných. Nakonec se však setká s nečekaným koncem, který ho přiměje přehodnotit své životní priority.
- Příliš drahá Markétka: Satirou na společenské poměry. Markétka je služebná, která se snaží získat lepší postavení tím, že se stane milenkou bohatého muže. Její plány jsou však narušeny nečekanými událostmi.
- Za starých časů: Neruda zde líčí příběh starého muže, který vzpomíná na minulost a srovnává ji se současností. Povídka je plná nostalgie a zamyšlení nad uplynulým časem.
Reakce na dílo, kritika:
- Neúspěch – špatné přijetí jak kritiky, tak čtenáři -> u Nerudy tak nastala ztrátu sebedůvěry -> 10 let pauza od poezie.
- Sbírka začala být uznávána až v 70. letech.