Kníška Karla Kryla – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla
Kniha: Kníška Karla Kryla

Autor: Karel Kryl

Přidal(a): Don, Marianna Sedláková

 

Karel Kryl (1944-1994)

  • *1944 (v knihtiskařské rodině) – ✝1994 (infarkt)
  • skladatel, písničkář, grafik
  • pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa
  • po roce 1969 emigroval -> po listopadu 1989 se vrátil, ale byl nespokojený, odjel znovu do Německa
    • vyjadřuje protest a zoufalství z událostí ze srpna 1968, je cynický, satirický, vulgární, drsné a reálné texty
  • měl zajímavý vztah k ženám – dvě manželky -> ženy jsou častým motivem jeho básní
  • tvořil nejčastěji protikomunistické protestsongy a angažované písně po r. 1989
  • začínal s radikálními pamflety (= kratší literární dílo s hanlivým a kritizujícím tématem + často proti společnosti) – Tak hle jak se perou, Král a klaun
  • ovlivněn francouzským šansonem -> má velmi rozmanitou tvorbu
  • mnoho jeho básní je zhudebněno
  •  inspiroval se biblickými texty (Žalm 71, Habet); jeho texty pracují s hlubokými alegoriemi a složitými významovými i jazykovými konstrukcemi + vynikají hlubokou obrazností, metaforikou a velkou formální dokonalostí
  • jeho tvorba vychází z jeho znalostí politiky, umění či historie

Další díla:

  • 17 kryptogramů na dívčí jména (vydáno v Mnichově; opěvuje zde jména žen – Alena, Hana, Marcela,…)
  • Slovíčka (lyricko-epická poema, příběh dvou milostných dvojic)
  • Z mého plíživota (sbírka básní)
  • Půlkacíř (rozhovor, kde kritizuje polistopadový vývoj)
  • Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary…

 

Literárně-historický kontext

Česká poválečná literatura, samizdat a exil, 70. a 80. léta 20. století

  • Kryl je aktivní zejména po okupaci 21.8. 1968 = zákaz publikování, omezená svoboda slova, totalita, manipulace, beznaděj, deprese => všechno se promítá v jeho tvorbě
  • poezie před okupací:
    • autoři reagující na válku
    • Skupina 42 – hledání smyslu lidské existence, užívají civilní styl bez metafor, vše vyjadřují přímo (Jiří Kolář, Josef Kainar)
    • Květen – poezie všedního dne, která se snažila ukázat život v jeho každodenních problémech, snažili se zrušit patetický tón dřívější tvorby (Jiří Šotola)
    • autoři kolem časopisu Host do domu
    • konec 50. let = Semafor + divadlo Na Zábradlí (Jiří Suchý)
    • 1967-1968 = pražské jaro -> rozvolnění
    • beatnici – Václav Hrab
  • poezie během okupace do r. 1989:
    • 70. léta = normalizace -> rozdělení literatury na oficiální, exilovou + samizdatovou
    • písničkáři: Jiří Suchý, Jan Vodňanský, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta
    • Tendenční poezie (oslavuje rodnou zemi, mír) – Vítězslav Nezval (Zpěv míru), František Hrubín (Hirošima, Proměna)
    • Host do domu – bilancující poezie, smysl života
    • underground– alternativní kultura, navazují na antikulturní vzpouru umělců v Západě v 60.letech
    • Skupina 42, Květen, Experimentální poezie, beatnici, mladí básníci…
  • poezie po 1989:
    • velká změna -> svoboda, demokracie, volnost
    • Kryl je nespokojený + jeho tvorba začíná kritizovat např. i Václava Havla (text Demokracie)
    • Ivan Diviš, Ivan Wernisch nebo Karel Šiktanc
    • vycházejí díla, která dříve nemohla + díky svobodě slova díla často nezapadají do žádných kategorií
    • Krylovy texty se inspiroval Daniel Landa = znovu nazpíval některé písně
  • ve světě dost odlišné podmínky -> někteří autoři: Jacques Prévert (milostná lyrika + scény pro kabaret), Jevgenij Jevtušenko (milostná a přírodní lyrika), Vladimír Vysockij (překládán Nohavicou, zpívaná poezie)

 

Rozbor: Kníška Karla Kryla (1972)

  • Literární druh a žánr: lehce lyrizovaná epika; protestní a milostné básně, písňové texty
    • básnická skladba, určená ke zpěvu, typická je prostota vyjádření, přesný hudební rytmus, rým a pravidelná sloka, často se objevuje refrén
  • Vydání: 1972 v Kolíně nad Rýnem – exil

 

Hlavní myšlenka díla

  • Vyjádření vlastního názoru na dobu, kritika doby, alegorické vyjádření znechucení nad soudobými poměry; u milostné poezie ukazuje vlastní nitro, pocity a dojmy.
  • Jeho texty jsou namířeny proti násilí v jakékoli podobě, proti neoprávněným agresím. Zamýšlí se i nad základními lidskými hodnotami a právy člověka, které byly často v průběhu dějin ničeny a pošlapány.

 

Téma, námět, klíčové motivy:

  • Kritika doby, vyjádření vlastního názoru, alegorická vyjádření, namířeno proti násilí, inspirace biblí, láska, ženy
  • Jedná se o milostné i politicky angažované básně
    • Milostné: Kateřina, Elena, Píseň pro Zuzanu, Hanina, Balada Manoně, Zpívání pro Miss Blanche, Prsten s Kamejí;
    • Politicky angažované: Bratříčku, zavírej vrátka; Ruská ruleta;Bratři- Zde je zdůrazněn protest proti vstupu vojsk v srpnu 1968 na naše území.
    • Zhudebněny: Nevidomá dívka, Král a klaun, Anděl, Pieta, Morituri te salutant, Píseň neznámého vojína, Salome, Bratříčku, zavírej vrátka, Veličenstvo kat

 

Vypravěč/lyrický subjekt:

  • er-forma, ich-forma
  • vypravěč se v básních většinou neprojevuje -> je nezaujatým pozorovatelem děje

 

Zastoupení autora v textu:

  • často se celé básně skládají z pásma vypravěče (lyrického subjektu) v er-formě -> záleží ale na konkrétní básni

 

Kompoziční výstavba:

  • 72 básní, kde každá nese svůj název
  • Děj básně je většinou řazen chronologicky (pokud se jedná o příběh)
  • Některé básně vypráví z pohledu ženy – Gulášová polífka
  • Tuto knihu doplnil o své ilustrace, které se však nenachází ve všech výtiscích, které byli publikovány.

 

Veršová výstavba

  • Střídavý, volný, postupný verš,
    • v jednotlivých básních se liší
  • Pravidelný rytmus vhodný pro písně
  • Časté opakování slok -> určeno ke zpěvu; mnoho básní i zhudebněno

 

Jazyková výstavba

  • spisovná čeština (občas vulgarismy)
  • archaismy a knižní výrazy, přechodníky
  • bohatá slovní zásoba
  • latinské citáty – Inter arma silent Musae, ruské výrazy – báseň Bratři
  • alegorie, zvukomalby
  • slučovací spojky – spontánní promluva- i sádrovou bystu/ i slova jež slýcháš/i vzduch který dýcháš
  • tropy a figury (-> metafory, oxymórony, přirovnání, epiteton, personifikace,…)
    • každá báseň oplývá mnoha prostředky a zároveň se navzájem od sebe dost liší

 

Časoprostor:

  • Doba: 2. polovina 20. století/středověk/neurčeno
  • Místo: většinou není určeno/většinou se liší
    • např. válečné pole, louka, ,,z Berouna do Slanýho”,…

 

Obsah

  • V díle zmiňuje mnoho jiných autorů, měst, biologických názvů či historických osob

> Některé básně: 

  • Nevidomá dívka (jedna z prvních básní; o dívce, která si chce hrát a okolí ji nechce nechat)
  • Tráva (antimilitaristická)
  • Píseň pro blbouna nejapnýho (zmíněn Beroun)
  • Tragédie s agentem (zde je i určení kdo má co zpívat)
  • Král a klaun (zasazení do středověku; antimilitaristická -> ,,ve válce že mlčí múzy”)
  • Anděl (kritika vykrádání a likvidace kostelů; náboženský motiv)
  • Morituri te salutant
  • Píseň neznámého vojína (promluva mrtvého vojína k plačícím pohlavářům; začíná zprávou z tisku)
  • Lásko (popisuje zhýralost vojáků)
  • Salome (Salome se zamilovala do Jana Křtitele, ale ten ji nechtěl, tak mu nechala uříznout hlavu – O. Wilde)
  • Bratři (reakce na 1968), Bratříčku zavírej vrátka (Bratříček = Slovensko; reakce na okupaci)
  • Pochod Gustapa (,,…vpřed jenom vpřed vpřed jenom vpřed! A vpředu smrdí síra”)
  • Ve jménu humanity
  • Hle jak se perou (zkaženost vyšší společnosti)
  • Marat ve vaně (objevuje se zde Jan Palach, Johanka z Arku,…=> ti, co bojovali za pravdu a položili za ni život)
  • Rakovina
  • Veličenstvo kat
  • Divný kníže (zde předurčil vývoj komunismu => ,,a netuší že děti v té zemi v které mrazí tiše a bez závěti mu jednou hlavu srazí”)
  • Pasážová revolta (kritika davového chování)
  • Píseň pro Zuzanu (milostná)

 

Inspirace literárním dílem

  • Daniel Landa – znovu nazpíval některé z písní Karla Kryla- Morituri te salutant