Nevolnost – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Nevolnost

Autor: Jean-Paul Sartre

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Jean-Paul Sartre

  • Jean-Paul Sartre, výrazná osobnost francouzského intelektuálního světa, se narodil v Paříži 21. června 1905 a zemřel tam 15. dubna 1980. Byl předním představitelem existencialistické filozofie a jeho myšlenky ovlivnily oblasti jako sociologie, literární kritika a postkoloniální studia.
  • Po smrti svého otce byl Sartre vychováván svým dědečkem, Carl Schweitzer, a v důsledku šikany se stal introvertním a našel útočiště ve světě knih. V autobiografickém díle “Slova” reflektuje své dětství a vztah k psaní.
  • Jeho literární práce, jako “Nezvěstný”, “Zeď”, “Slova” a “Bytí a nicota”, vyvolaly kontroverze a některé z nich byly dokonce zakázány církví. Politicky se hlásil k levici a aktivně se zapojoval do politických debat své doby.
  • Sartre měl dlouhodobý vztah s filozofkou Simone de Beauvoir, přestože se nikdy nevzali a byl známý svými milostnými avanturami. V roce 1964 mu byla nabídnuta Nobelova cena za literaturu, kterou však odmítl přijmout, protože nechtěl být redukován na instituci.
  • Pro hlubší pochopení jeho života a práce je doporučeno vyhledat encyklopedické zdroje, které poskytují komplexní pohled na jeho filozofické názory, literární tvorbu a dopad na 20. století.

 

Další díla:

  • Zeď, Cesty svobody, Slova, Mouchy, Počestná děvka, Za zavřenými dveřmi, Špinavé ruce, Mrtví bez pohřbu, Ďábel a Pánbůh

 

Literární kontext

  • Tento spisovatel je často označován jako klíčová postava existencialismu, i když on sám se s tímto označením neztotožňoval.
  • Existencialismus je filozofický směr, který se zformoval v Německu po první světové válce a měl významný dopad na filozofii.
  • Charakterizuje ho důraz na individualitu a pesimistický pohled na život. Jeho postavy se často potýkají s pocitem osamělosti, úzkosti a nejistoty, a cítí se odmítnuty společností.
  • V dílech existencialistů se objevují prvky nesmyslnosti a ilogičnosti, a smrt je vnímána jako jediná jistota v životě.
  • Důležitým tématem je také svoboda a volba jedince.

 

Autoři této doby:

  • Samuel Beckett, Albert Camus, Franz Kafka, Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, André Gide, Jan Čep

 

Rozbor: Nevolnost

Téma:

  • Úvahy o existenci – o lidském bytí i jeho podstatě a smyslu. Zpochybňování existence. Pociťování nepříjemných pocitů doprovázených nevolností při těchto myšlenkách.

 

Motivy:

  • Hnus, absurdita, nevolnost, svět, úvahy, samota, izolace, umění, lidské bytí, podstata, existence, myšlenka.

 

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

  • Román (rozsáhlý epický žánr)

 

Literární forma:

  • Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

  • Chronologický děj s retrospektivními prvky a úvahami
  • Ich-forma (vypravěčem je Antoine)
  • Rozdělení do kapitol (nazvaných dle dnů, kdy byl zápis do deníku napsat)

 

Postavy:

  • Antoine Rouentin – Svobodný třicátník. Žije sám, izoluje se od společnosti. Je velmi přemýšlivý a hloubavý. Píše knihu o životě markýze de Rollebona i deník, ve kterém popisuje své zvláštní pocity. Je inteligentní. Pociťuje deprese a úzkosti, cítí, že nic nemá smysl. Opovrhuje společností. Dříve cestoval, poté se usadil ve Francii, ale neudělal si zde žádné přátele. Pochybuje o své existenci i celém světě. Přemýšlí o smyslu života a chování ostatních lidí, které mu často přijde absurdní a nevysvětlitelné. Při těchto úvahách pociťuje nevolnost. Proti ní mu někdy pomáhá poslouchání písně Some of These Days.
  • Anny – Antoinova bývalá přítelkyně. V mnohém je mu podobná. Je také chytrá a přemýšlivá. Antoine by měl zájem o partnerský vztah, ale Anny o něj nestojí.

 

Časoprostor:

  • Fiktivní město Bouville (Francie)
  • léta 20. století

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Psáno formou deníku
  • Přirovnání (vypadá to jako rybí šupiny, vypadá tak trochu jako roquefortský sýr)
  • Výrazy z cizích jazyků (Some of These Days, You’ll Miss me Honey)
  • Nedokončené výpovědi (ale ne na prohlížení fotografií…, je to…)
  • Slova citově zabarvená (ženuška, dostaveníčko)

 

Děj:

Antoine Rouentin je odcizený jak okolní společnosti, tak sám sobě. Jiným lidem nerozumí a nechápe ani sám sebe. Často přemýšlí o významu své existence, kterou považuje za zbytečnou a nadbytečnou. Snaží se pomocí psaní přijmout sám sebe. Odpovědi na otázky existence spatřuje v umění. Mnohdy ho během zcela všedních činností přepadají pocity nevolnosti a hnusu.

Anny je jedinou dívkou, kterou Antoine kdy miloval. Antoine by s ní chtěl obnovit partnerský vztah a považuje ji za poslední šanci na změnu jeho života. Anny však o něho již nemá zájem.