Kniha: Pán much
Autor: William Golding
Přidal(a): Mikee
William Gerald Golding (1911 – 1993)
- Anglický prozaik literatury 20. a začátku 21. století.
- Narodil 19. září 1911 (Newquay, Cornwall, Anglie). Vyrůstal v rodině učitele a feministky, což ovlivnilo jeho pohled na svět.
- Studoval na Marlborough Grammar School, kde jeho otec učil, a poté na Brasenose College v Oxfordu, kde začal s přírodními vědami, ale nakonec přešel na angličtinu.
- Po ukončení studia pracoval jako učitel angličtiny a filozofie. Učil na různých školách, včetně Bishop Wordsworth’s School v Salisbury, kde působil až do začátku druhé světové války.
- Během druhé světové války sloužil u královského námořnictva. Účastnil se několika významných operací, včetně potopení německé bitevní lodi Bismarck a invaze do Normandie.
- Po válce se vrátil k učení, ale jeho úspěšné knihy mu umožnily stát se spisovatelem na plný úvazek.
- V roce 1983 získal Nobelovu cenu za literaturu za své romány, které s realistickým vyprávěním a univerzálností mýtu osvěcují lidskou podmínku v dnešním světě. V roce 1988 byl povýšen do šlechtického stavu.
- Pokračoval v psaní až do své smrti 19. června 1993 (Perranarworthal, Cornwall).
Tvorba:
- Zpracovává hlavně problematiku morálky, polaritu dobra a zla. Romány často zkoumají lidskou přirozenost a konflikt mezi dobrem a zlem.
- Jeho texty často reflektují křesťanské myšlenky, zejména koncept dědičného hříchu a inherentního zla v člověku. Přestože nebyl striktně náboženský, jeho díla se zabývají teologickými otázkami, jako je vina, hřích a možnost vykoupení.
- Svá díla označuje za fables (báje, legendy, pověsti) či myths (mýty). Sám řekl, že by byl potěšen, kdyby jeho díla byla označována spíše jako mýty než báje, protože mýty podle něj odhalují hlubší pravdy o lidské existenci.
- Jeho nejznámější dílo, „Pán much“ (1954), zobrazuje, jak se skupina chlapců na opuštěném ostrově postupně propadá do barbarství.
- Další významná díla: Mezi jeho další významné romány patří „Dědicové“ (1955), „Pincher Martin“ (1956), „Volný pád“ (1959), „Věž“ (1964) a trilogie „Rites of Passage“ (1980), za kterou získal Bookerovu cenu.
Rozbor: Pán much (1954)
Základní charakteristika
- Epika, próza, román.
- Román je kombinací robinsonády a vědecko-fantastického žánru.
Téma a myšlenka
- Podobenství o dobru a zlu. Ukazuje, že děti jsou schopné rafinovaného zla a varuje před degradací lidských vztahů, mravů a hodnot.
- Ukazuje, jak se člověk ve vypjaté životní situaci vrací ke svým živočišným pudům spojených se snahou o přežití a vítězstvím silnějšího. Varuje před zničením civilizace.
Kompozice (struktura)
Tři roviny románu:
- Příběhová – realisticky ztvárněný pobyt trosečníků – vlastní děj,
- Nábožensko-morální rovina – člověk v důsledku izolace a pod vlivem strachu propadá skrytým barbarským půdům, uvolňuje v sobě zlo, chlapci si kladou otázku, zda budou spaseni ( autor tím myslí, že budou zachráněni z ostrova nebo jim budou odpuštěny jejich hříchy) – změna lidského chování pod vlivem izolace, snaha přežít,
- Alegorická rovina – varuje před krizí civilizace, jejím rozpadem, ukazuje společenské problémy 20.století – ostrov představuje model celého světa a civilizace
Jazyk a styl
- Psáno er-formou.
- Prostý styl s bohatým slovníkem.
- Použití nespisovných výrazů (a voheň), personifikace (kmen pomalovaných divochů se zahihňal), metonymie (skupina divochů – chlapců), metafory (smích vytryskl).
Hlavní postavy
Nejdůležitější je zejména trojice Ralph, Jack a Čuňas.
- RALPH – pro něho je život na ostrově splněním odvěkého snu, do něhož se ponořil zatím pouze při čtení dobrodružných knížek. Svoboda, svět bez dospělých a lákavá dobrodružství. Přestože k tomu Ralph nemá patřičné předpoklady, stává se vůdcem celé skupiny. Brzy se však prokáže jeho absolutní neschopnost čelit nekázni, z níž pramení první vzájemné spory mezi hrdiny.
- JACK – jenž je svou zřejmou přísností a autoritativním vystupováním přímo předurčený k vedení. Jack svou podřadnou pozici pouhého lovce bere jako obrovskou osobní prohru a zášť vůči Ralphovi v průběhu knihy nabírá na intenzitě. Snad ve snaze uhasit svou žízeň po moci nachází zalíbení v lovu a krvi, což výrazně posílí jeho pozici v rámci skupiny.
- ČUŇAS – se potlouká zcela na okraji zájmu většiny, obtloustlý obrýlený kluk s astmatem, jenž je vděčným terčem posměchu i těch nejmenších chlapců. Přestože se Čuňas projeví výborným intelektem, jeho šance prosadit se proti otevřenému opovržení Jacka a shovívavému úsměvu Ralpha připomíná naděje jepice dožít se dvou úplňků.
Časoprostor
- Neznámý tichomořský ostrov
- Blízká budoucnost – William Golding žil v letech 1911-1993 a bojoval v druhé světové válce. Kniha vyla vydána v roce 1954. Dle všech okolností, které jsou v knize uvedeny (letadlová bitva vysoko nad ostrovem aj.) jsem došel k závěru, že nejpravděpodobnější možná doba, kdy se děj mohl odehrávat je druhá světová válka (poznámka návštěvníka).
Obsah díla
Děj se odehrává během jaderné války na tichomořském ostrově, kam se zřítí letadlo letící z Anglie plné dětí ve věku mezi 7 a 12 roky. Chlapci se stávají robinsony, na shromáždění je zvolen náčelník – Ralph, jeho pomocníkem se stává tlouštík Piggy (Čuňas). Ralph je urostlý mladík, který se snaží pomocí mušle sjednat klid a pořádek mezi všemi dětmi. Chce nastínit určitý řád, který by měli všichni dodržovat, aby se dostali z ostrova. Patřil mezi ně lov a oheň. Lastura, na kterou se dalo troubit, znázorňovala sešlost celého kmenu. Díky Čuňasovým brýlím oheň zapálili a určili pár lidí na jeho udržování. Dále určili další lidi na stavění přístřešků, aby měli kde spát. .První dny na ostrově uplynou celkem poklidně, až se tu objeví strach chlapců z čehosi neznámého – obzvláště nejmenší chlapci se děsí tajemné obludy. Právě strach zapříčiní rozpory v táboře. Každý má jiný názor na to jak se s obludou vypořádat, ale pro Ralpha, který to vše považuje za nesmysl, je nejdůležitější oheň na hoře představující jejich záchranu. Jack sebere svou skupinu lovců a založí nový tábor, kde provozují divošské tance a prasečí hody a kašlou na udržování ohně. K usmíření imaginární obludy nechávají na kůlu připíchnutou oběť – prasečí hlavu okolo které létá hejno hmyzu. Časem se k Jackově skupině přidají skoro všichni chlapci. Zůstanou pouze Ralph, Čuňas, dvojčata Sam a Eric považovaná za jediného člověka a podivínský Simon. Simona nakonec Jackův kmen zabije při jednom ze svých zvířecích tanců. Později lovci napadnou Ralphovu skupinu, ukradnou Čuňasovi brýle – zdroj ohně a jeden z lovců zabíjí Čuňase shozením do moře, zničena je i lastura, kterou Ralph svolával své stoupence. Kniha končí tak, že Ralph utíká před davem šílených dětí, házejících po něm oštěpy, až přiběhne na pláž, kde znenadání stojí zakotvená loď, která spatřila požár na ostrově. Kapitán pak všechny odveze domů.