Kniha: První staroslověnská legenda o svátém Václavovi
Autor: Neznámý
Přidal(a): Martina Hladíková
Literární kontext
Hlavní rysy středověké literatury:
- Témata jsou často inspirována biblickými příběhy a antickou mytologií.
- Díla často oslavují hrdinské postavy, jako jsou rytíři, králové nebo světci, kteří jsou často idealizováni.
- Forma díla je často důležitější než jeho obsah.
- Hlavním účelem literatury je vzdělávat a vychovávat.
- Většina děl byla napsána latinsky.
- Autoři těchto děl jsou často anonymní.
- Díla jsou často psaná ve verších.
- Díla byla často recitována nebo zpívána, protože v té době umělo číst a psát jen málo lidí.
- Středověká literatura se dělí na dva hlavní proudy:
- Duchovní proud, který se zaměřuje na náboženská témata a oslavuje Boha. Příklady zahrnují modlitby, žalmy a biblické hry.
- Světský proud, který zahrnuje hrdinské eposy, kroniky a frašky.
Někteří známí autoři středověké literatury zahrnují Chrétiena de Troyese, Gaubiera de Chatillona, Francesca d’Assisi a Marco Polo.
Rozbor: První staroslověnská legenda o svátém Václavovi
Téma:
- Vyprávění příběhu o životě a smrti knížete Václava, který se po své smrti stal svatým. Legenda se věnuje jak dětství, dospívání, dospělého života i smrti Václava.
Motivy:
- Kníže, světec, mezilidské vztahy, rodina, bratrovražda, zrada, léčka, lež, tradice.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Legenda (středověká epická skladba s vypravováním o životě a zázracích světců)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Er-forma
Postavy:
- Václav – Kníže a pozdější světec. Prvorozený syn. Byl silný a odvážný bojovník. Slušně vychovaný, byl štědrý k chudým a neubližoval slabším. Byl silně věřící. Byl příliš důvěřivý a nechal si od svých závistivých sluhů namluvit, že ho jeho matka chce zabít, a tak ji vyhnal. Brzy svého činu litoval a prosil o její návrat. Naivnost ukázal i při důvěře ve svého bratra, který plánoval jeho vraždu. Po smrti se jeho krev nechtěla vsáknout do země, ale objevila se nad tělem. Došlo tak k zázraku.
- Boleslav – Václavův bratr. Záviděl Václavovi vládnutí a těžce nesl, že mu byl poddán. Byl zlý a lstivý. Na vlastního bratra připravil léčku, využil bratrovy důvěřivosti a dobroty a zabil ho. Později si byl vědom své viny a prosil Boha o odpuštění.
- Drahomíra – Matka Václava a Boleslava. Po smrti jejího manžela knížete Vratislava vedla zemi, dokud Václav nevyrostl a mohl se stát knížetem on sám. Po smrti svého syna Václava oplakávala a byla velmi smutná z toho, že došlo k bratrovraždě.
Časoprostor:
- České království
- První polovina 10. století (během života knížete Václava – 907-935)
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Archaismy (slova zastaralá – např. hle, proň, dí)
- Častá přirovnání (milovat budeš svého bližního jako sebe samého)
- Inverze (změna slovosledu – … tam se hoch počal učiti knihám latinským a osvojil si je dobře)
- Části z Bible (např. jedno z Božích přikázání – cti otce svého i matku svou a milovat budeš svého bližního jako sebe samého)
Děj:
Knížeti Vratislavovi a kněžně Drahomíře se narodil prvorozený syn, kterého pojmenovali Václav. Přítomný pastýř prohlásil, že se Václav stane důležitou osobou pro celý český národ ve zlých časech. Když to pronesl, z jeho pastýřské hole začaly rašit pupeny.
Na výchově Václava se velmi podívala jeho babička Ludmila, která chtěla, aby byl dobře vychovaný a vzdělaný ve slovanštině. Důležitým mezníkem v životě chlapce v tehdejší době byly postřižiny. Šlo o staropohanský obřad, při kterém byl chlapci ustřižen kus vlasů, čímž se prosilo o jeho ochranu. Václav byl pro zajištění kvalitního vzdělání poslán do Budče, kde se učil latině.
Životu Václava jako panovníka není věnována velká pozornost. Snažil se o rozkvět české země a založil některé pamětihodnosti, třeba chrám sv. Víta či kostelík sv. Michaela pod Pražským hradem s tajemnou chodbou.
Šlechta namluvila Václavovu bratru Boleslavovi, že ho chce Václav zabít. Pozval ho do jeho hradu a Václav ho navštívil, přestože mu to jeho blízcí služebníci vymlouvali. Když šel Václav následující ráno do kostela, udeřil ho Boleslav mečem po hlavě. Václav ho ubránil, ale zemřel při probodnutí mečem jednoho z Boleslavových služebníků.