Kniha: Radosti života
Autor: František Gellner
Přidal(a): Rennerová, Lucie
František Gellner
- syn židovského obchodníka
- během studia na vysoké škole začíná přispívat svými verši do časopisu Nový kult
- kromě literatury se zajímal i o malířství, které v Paříži studoval po absolvování vysoké školy (nejraději maloval karikatury)
- jeho přátelé byli i další anarchisté, jako například Karel Toman a Fráňa Šrámek
- v roce 1911 působil jako redaktor Lidových novin v Brně
- v roce 1914 je Gellner prohlášen za nezvěstného, doteď je jeho zmizení a smrt záhadou
- autor se řadí do skupiny buřičů a anarchistů
Kontext jeho tvorby
- Dílo velmi ovlivnila anarchie a její názory. Ve stejné době vypukla 1. světová válka, lidé měli strach a většina nerada vyjadřovala své myšlenky. Umělecká díla byla pod přísnou cenzurou, proto i tato sbírka vyšla až roku 1982.
Okolnosti díla
- Gellner si odjakživa rád sepisoval své myšlenky, ale když se teprve přidal ke skupině českých anarchistů, tak se rozhodl, že by básně rád jednou vydal jako knihu a pokračoval ve psaní.
Gellnerova další díla
- Po nás ať přijde potopa
- Básně
Literárně-historický kontext
- Česká literatura na přelomu 19. a 20. století, směr – anarchističtí buřiči
Generace anarchistických buřičů
- Označení pro skupinu mladé generace českých spisovatelů, která tvořila na přelomu 19. a 20. století, šlo o úsilí o neomezenou svobodu člověka a odmítali autority státu.
- Tato generace navazuje na generaci české moderny. Autoři uplatňují modernější básnické směry, vyjadřují se srozumitelněji než autoři české moderny, užívají hovorovější a přirozenější jazyk
- Patří sem tyto směry:
- realismus
- dekadence
- impresionismus
- symbolismus
Další autoři tohoto období
- František Gellner (1881-1914)
- básník, fejetonista a prozaik, od r. 1911 kreslíř Lidových novin
- zemřel pravděpodobně r. 1914 na haličské frontě, některé jeho básně byly zhudebněny
- díla: Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Don Juan, Potulný národ
- Viktor Dyk (1877−1931)
- významný český básník, publicista, novinář, prozaik, dramatik a nacionalistický politik, v jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů
- antimilitarista, v pozdějším věku nacionalisticky orientovaný autor
- díla: Buřiči, Pohádky z naší vesnice, Milá sedmi loupežníků, Krysař, Zmoudření dona Quijota
- Karel Toman (1877−1946)
- velice osobní poezie, velmi subjektivní verše, častý motiv tuláka
- díla: Pohádky krve, Sluneční hodiny, Měsíce, Stoletý kalendář
- Fráňa Šrámek (1877−1952)
- psal prózu, poezii i drama ve impresionistickém stylu – chtěl zachytit prchavost okamžiku, jeho dílo má rysy vitalismu – okouzlení životem a přírodou
- na počátku tvorby byl antimilitaristou, velmi častým tématem jeho děl je mladá generace: její zrání, boj s rodiči, psychický vývoj
- autor milostné a přírodní lyriky, měl schopnost vyvolávat pocity lásky, milostné prožitky
- díla: Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav, Stříbrný vítr, Tělo, Past, Měsíc nad řekou, Léto
- Stanislav Kostka Neumann (1875−1947)
- již v mládí projevoval zájem o politiku, založil vlastní časopis s názvem Nový kult – významná teoretická, politická a kulturní revue českého anarchismu
- v jeho díle lze nalézt dekadentní nálady, projevy satanismu, symbolismus, kult zla a revolty
- r. 1894 odsouzen za velezradu
- díla: Kniha lesů, vod a strání, Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi, Sen o zástupu zoufajících
Světoví autoři přelomu 19. a 20. století
- Charles Pierre Baudelaire (1821–1867)
- francouzský autor, předchůdce moderní poezie, patřil mezi prokleté básníky
- spisovatel, esejista, překladatel, kritik
- díla: Malíř moderního života, Umělé ráje, Malé básně v próze
- Paul Verlaine (1844–1896)
- představitel prokletých básníků a symbolismu
- žil bohémským životem s básníkem Rimbaudem, propadl alkoholu a tuláctví
- díla: Moudrost, Dávno a nedávno, Verše saturnské
- Jean Artur Rimbaud (1854–1891)
- zřejmě nejproslulejší z prokletých básníků, byl velice nadaný – údajně byl geniální dítě, výborný student, ale nepřizpůsobivý – 2 x utekl z domova
- po ukončení vztahu s Verlainem procestoval po Evropu a Afriku
- díla: Mé tuláctví, Román, Iluminace sbírka básní v próze, Opilý koráb
- Oscar Wilde (1854–1900)
- dramatik, básník, prozaik, představitel dekadence, Angličan
- je známý svým homosexuálním vztahem – byl odsouzen k nuceným pracím, jeho žena jej opustila, zemřel v bídě
- díla: Obraz Doriana Graye, Básně, Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
Rozbor díla: Radosti života (1974)
- Literární druh: lyrika
- Literární žánr: sbírka básní/poezie
- Literární forma: poezie
- Počet stran: 144
Hlavní myšlenka
- Gellner se snaží poukázat na nesmyslnost života a své myšlenky předává autorovi. Většina básní má stejné téma – alkohol, mládí, smutek a ženy.
Téma
- Témata básní jsou různorodá
- Zpověď 20 letého studenta, který se vypisuje ze svých temných myšlenek, nehledá pochopení, rád provokuje a snaží si užívat života, i když ho ve skutečnosti nic nenaplňuje.
Námět
- vlastní život
Vedlejší motivy
- (ne)opětovaná láska, sarkasmus, smrt, vnitřní monolog, temnota, sex, bohémský život, ženy, alkohol, mládí, deprese, ironie
Kompoziční výstavba
- Sbírka obsahuje 35 básní a všechny jsou bez názvu (označené jen římskými číslicemi)
- Prosté verše (velmi strohé), pravidelný rytmus rýmu
- Autor píše ve čtyřech až pěti verších
Vypravěč
- Er-forma
Typy promluv:
- nepřímá řeč
Jazykové prostředky
- nespisovný jazyk, hovorová čeština
- rýmy, vulgarismy, zvolání
Časoprostor
- Místo děje – není určeno přesně, ale s největší pravděpodobností Praha a další česká města; hospody, hodinové hotely, kavárny
- Doba děje – 1. polovina 20. století
Postavy
- Sám František Gellner – Autor se stylizuje do postavy v knize (autostylizace), sám sebe sabotuje, lituje se, ale zároveň nestojí o soucit. Život jako takový mu přijde zbytečný, snaží se v něm najít smysl, ale kromě žen, přátel a alkoholu mu nic radost nedělá.
- Ženy – V téměř každé básni se vyskytují ženy, ale Gellner miloval pouze 3, kvůli kterým nebyl schopen projevovat lásku někomu jinému.