Kniha: Říkali mi Leni
Autor: Zdeňka Bezděková
Přidal(a): Martina Hladíková
Zdeňka Bezděková
Literární kontext
V pozdním 20. století se česká literární scéna vyvíjela ve třech hlavních směrech:
Státem podporovaná literatura:
- Tato literatura byla volně dostupná a vydávaná, obvykle reflektovala komunistický režim pozitivně nebo byla k němu neutrální.
- Mezi její přední zástupce se řadili Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Ladislav Fuks a Vladimír Páral.
Literatura v exilu:
- Tvorba, která byla v rozporu s ideologií komunistického režimu, a proto byla publikována mimo hranice Československa.
- Přestože bylo její šíření v zemi zakázáno a trestné, díla se do Československa dostávala skrytě.
- Významná exilová vydavatelství zahrnovala 68 Publishers, Index, Poezie mimo domov a Rozmluvy, a mezi významné autory patřili Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Jiří Grůša a Egon Bondy.
Samizdatová literatura:
- Tato literatura, která byla také v rozporu s komunistickým režimem, se šířila v tajnosti a nelegálně, často prostřednictvím strojopisů nebo samizdatových edic jako Edice Petlice, Expedice a Kvart. Mezi její hlavní představitele patřili Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Hostovský a Jaroslav Putík.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se tyto proudy spojily, politická cenzura byla zrušena, což umožnilo autorům publikovat libovolná díla, včetně těch, která režim kritizovala. Došlo také k obnovení mezinárodních kontaktů a k rozvoji soukromého nakladatelství.
Historický kontext:
- 8. května 1945: Ukončení druhé světové války, kdy spojenecké síly rozdělily Evropu na dvě sféry vlivu.
- 1948: V Československu došlo k komunistickému puči.
- 1953: Po smrti Gottwalda a Stalina nastalo mírné politické uvolnění.
- 1968: Během Pražského jara došlo k pokusu o demokratizaci, který byl ukončen invazí vojsk Varšavské smlouvy.
- 1969: Jan Palach se upálil na protest proti komunistickému režimu.
- 70. a 80. léta: Období normalizace, politické čistky a zvýšená cenzura.
- 11. listopadu 1989: Sametová revoluce vedla k pádu komunistického režimu.
Rozbor: Říkali mi Leni
Téma:
- Zobrazení dopadů války na obyčejné lidi. Připomenutí bezcitných činů (oddělení dětí od rodičů), kterých byli fašisté schopni.
Motivy:
- Fašismus, propaganda, válka, rozdělení rodin, osamění, nepochopení, smutek, stesk.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Román (rozsáhlý epický žánr)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Kompozice:
- Chronologický děj
- Er-forma
- Rozdělení do kapitol
Postavy:
- Leni Freiwaldová – Desetiletá dívka. Je moc hodná, šikovná a citlivá. Ráda zpívá a hraje si. Má matné vzpomínky s neznámými, ale moc milými lidmi.
- Matylda Freiwaldová – Lenina babička. Jako jediná z rodiny na Leni byla vždy hodná, hrála si s ní a vyprávěla jí zajímavé příběhy, včetně ten o tajemné ženě jménem Jarmila.
- Rosa Freiwaldová – Lenina matka. Je zapřisáhlá fašistka. Je přísná, disciplinovaná a bez emocí. Ke svým dětem neprojevuje žádné city.
- Raul Freiwald – Lenin bratr. Je mu 14 let. S Leni si nerozumí, chová se k ní ošklivě, spojuje je pouze nenávist k Ottovi.
- Otto – Lenin strýc. Je silným fašistou. Každý týden navštěvuje Leninu rodinu a vychvaluje fašistické Německo.
- Jarmila Sýkorová – Lenina skutečná maminka. Násilně a proti její vůli dceru odvezli na převýchovu do Německa. Jarmila na ní nikdy nepřestala myslet a byla velmi šťastná, když se s ní znovu shledala. Je moc hodná a milá.
- Pan Baum – Lenin učitel. Antifašista. Byl v koncentračním táboře. Leni si ho velmi oblíbí, protože na rozdíl od většiny ostatních je milý, pozná, že je Leni velmi šikovná a chválí ji. Leni mu důvěřuje. Pomáhá ji při hledání skutečné rodiny.
Časoprostor:
- Během 2. světové války
- Herndstadt (Německo)
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Hovorové výrazy (ženská)
- Vulgarismus (parchant)
- Slova citově zabarvená (dobráčku, holubičko)
- Německé a anglické výrazy
- Vložené Leniny básničky
- Zvukomalba (slova foneticky napodobující přirozené zvuky – boty zněly na schodech: klap-klap-klapy-klap)
- Přirovnání (hodná a hezká jako anděl; ta je pilná jako včelička)
- Časté dialogy
Děj:
Leni Freiwaldová nemá s ostatními rodinnými příslušníky dobré vztahy, zejména si nerozumí se svojí matkou. Jediným blízkým člověkem je její babička. Rodina je velmi chudá a Leni nemá téměř žádné hračky, a tak si hraje s panenkami vystřiženými z papíru. Jednu z nich pojmenovala Jarmila, toto jméno jí utkvělo v paměti při povídání babičky, která jí vyprávěla o hodné paní Jarmile.
Leni najde kufřík s nápisem „Made in Czechoslovakia“, její spolužačka se jí posmívá, že nepatří do rodiny Freiwaldových a vyslechne rozhovor její matky a babičky. Díky tomuto všemu zjistí, že ve skutečnosti pochází z Československa.
Leni zaslechne, že jeden chlapec byl Američany vrácen do svého domova poté, co se zjistilo, že byl do Německa zavezen na převýchovu. Leni se rozhodne svěřit jednomu Američanovi, že tuší, že měla stejnou minulost. S pomocí pana učitele Bauma se jim podaří zjistit, že se ve skutečnosti jmenuje Alena Sýkorová a její maminka se jmenuje Jarmila. Leni napíše dlouhý dopis své babičce a je převezena za svou maminkou, kterou si okamžitě zamiluje.