Staré řecké báje a pověsti – rozbor díla (2)

 

Kniha: Staré řecké báje a pověsti

Autor: Eduard Petiška

Přidal(a): Martina Hladíková

 

 

Eduard Petiška (1924-1987)

• Český prozaik, básník a dramatik.
• Jeho matka byla spisovatelkou.
• Od dětství rád četl a psal, vystudoval literaturu.
• Jeho bratr byl členem Divadla Járy Cimrmana.
• Překládal díla německých autorů.
• Protože nebyl členem Komunistické strany, bylo mu zakázáno vydávat.
• Zajímal se o české dějiny a mytologii.
• Byl také autorem několika knih pro děti.

Další díla:

• Příběhy tisíce a jedné noci, Pohádky pro nejmenší, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Pohádkový dědeček, Okamžiky, Podzimní deník, Třicet manželek a jiné lásky, Soudce Knorr.

 

Obecně kulturní kontext:

2. pol. 20. st., česká literatura se členila na 3 proudy:

• Literatura oficiální
  • Podpora nebo alespoň nekritizování komunistického režim. Normální vydávání – režimu tato literatura nevadila.
  • Hlavní představitelé: Ota Pavel, Bohumil Hrabal, Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Vladimír Páral

• Literatura exilová (nebo také umlčovaná)
  • Vydávání pouze mimo hranice ČSR, literatura se nelíbila komunistickému režimu
    • Exilová nakladatelství: 68 Publishers, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Index
  • Hlavní představitelé: Pavel Kohout, Milan Kundera, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Egon Bondy, Jiří Grůša

• Literatura samizdatová
  • Tato literatura se také nelíbila komunistickému režimu
  • Rozmnožována tajně strojopisně nebo prostřednictvím samizdatových edic (např. Edice Petlice, Kvart, Expedice)
  • Hlavní představitelé: Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Hostovský, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jaroslav Putík

 

Rozbor díla: Staré řecké báje a pověsti

Literární druh: Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

Literární forma: Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

Literární žánr:

• Báje (epický žánr, který zachycuje lidské představy o vzniku světa, vyskytují se zde postavy bohů a dalších bájných bytostí)
• Pověst (epický žánr, který má historický podklad, jádro příběhu je pravdivé, ostatní může být vymyšlené)

 

Téma:

• Každý příběh má představovat určité ponaučení, které by si čtenáři měli odnést.

 

Motivy:

• Mytologie, bohové, ponaučení, láska, trest, odměna, symbolika.

 

Kompozice:

• Er-forma
• Chronologický děj
• Soubor 27 příběhů

 

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk
• Přirovnání
• Rčení (např. prožívá Tantalova muka)
• Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
• Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
• Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)

 

Postavy:

• Každá pověst má jiné hlavní postavy. Jsou to postavy z řecké mytologie.
• Podrobnou charakteristiku postav můžete najít [zde]

 

Časoprostor:

• Starověké Řecko
• Dávná minulost

 

Děje vybraných příběhů:

Prométheus

Prométheus se cítil velmi osamělý, tak vytvořil z hlíny sochu člověka, aby měl společníka. Ostatní bohové vdechli člověku život. Zeus ale s tímto činem nebyl spokojený, protože lidé nectili bohy. Jako trest jim vzal oheň, který jim Prométheus zase dal zpátky.

Rozhněvaný Zeus vytvořil krásnou Pandoru se schránkou, ve které se ukrývali nemoci, bída a další tragické věci. Dále nechal Zeus přikovat Prométhea ke skále, kde mu orel každý den oklovával játra, která mu přes noc zase dorůstala.

Po stovkách let se nad ním slitoval syn Dia Hérakles, osvobodil ho a nechal ho jít. Jako památku mu dal prsten s kamenem ze skály, ke které byl přikován. Od té doby lidé nosí prsteny s kamínkem.

 

Potopa

Lidé se chovali marnivě, byli pyšní a nevěřili v bohy. Zeus na ně poslal obrovskou potopy, při které zemřeli všichni lidé a zvířata. Jedinými zachráněnými byli syn Prométhea s jeho ženou. Prosili bohyni Themys o to, aby člověk nevymřel. Na její radu za sebe házeli kameny, ze kterých vznikli noví lidé.

 

Daidalos a Ikaros

Daidalos ve vzteku zabil svého synovce Talose a ze strachu z trestu uprchl na Krétu.

Po čase chtěl Daidalos odejít zpět do své rodné země, proto sestrojil křídla, aby se proměnil v ptáka. Svého syna Ikara varoval před horkými slunečními paprsky, nabádal ho, ať nelétá blízko slunci. Ikaros ho neuposlechl, spadl do moře a utopil se. Nešťastný Daidalos pohřbil svého syna a ostrov pojmenoval po něm.

 

Orfeus

Orfeus se zamiloval do krásné vodní víly Eurydiky a žili spolu krásný život. Jednoho dne ji však uštknul had a ona zemřela. Orfeus byl moc smutný a zpíval tak tragické písně, že při jejich poslechu každý brečel.

Orfeus navštívil vládce podsvětí Hádese. Zazpíval mu jednu z písní a vládce obměkčil. Aby získal svoji milou zpět, musel jít dlouhou cestu bez toho, aby se otočil. Orfeus to bohužel nevydržel, otočil se, a i on sám zemřel.

 

Midás

Midás se stará o Siléna, který se mu chce odvěčit za jeho služby. Slíbí mu proto, že mu splní cokoliv, co si Midás bude přát. Ten by rád schopnost, aby se po jeho doteku daná věc proměnila ve zlato. Nejprve je z toho nadšený, najednou se stává nekonečně bohatým. Ve chvíli, kdy má hlad a žízeň, si uvědomí hloupost svého přání a touží zrušit svoji kletbu. Kletba je zrušena, ale Midásovi vyrostli z jeho uší oslí uši.

 

Odysseovy cesty

Ithacký král Odysseus se po dlouhé bitvě vrací do své rodné země. Cestou zažije mnoho nebezpečných a dobrodružných chvil. Odysseus nad všemi nástrahami vyzraje a jako jedinému se podaří dorazit domů, kde na něho nedočkavě čeká celá rodina.