Továrna na absolutno – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Továrna na absolutno

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Terkusai

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

  • Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích v Rakousko-Uhersku.
  • Byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf.
  • Mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka.
  • Studoval filozofii v Praze, Berlíně a Paříži a v roce 1917 se usadil v Praze jako spisovatel a novinář.
  • Trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí (chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů). Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn.
  • Jeho díla jsou známá svými filozofickými otázkami a “černými utopiemi”, které ukazují, jak vědecké objevy a technologický pokrok lákají člověka k titánským vzpourám.
  • Proslavil se svými díly vědecké fikce, včetně svého románu Válka s mloky a hry R.U.R., která představila slovo “robot”.
  • Napsal také mnoho politicky nabitého díla, které se zabývalo sociálním zmatkem jeho doby.
  • Zemřel 25. prosince 1938 v Praze v důsledku celoživotního zdravotního stavu.

Díla

  • R.U.R. (1920) – Hra, která představila slovo “robot”. Ve hře vědec objeví tajemství vytváření strojů podobných lidem, kteří jsou přesnější a spolehlivější než lidé.
  • Válka s mloky (1936) – Román, ve kterém se lidstvo stává obětí své vlastní touhy po moci a kontrole, když se pokusí zotročit rasu inteligentních mloků.
  • Bílá nemoc (1937) – Drama, které se zabývá otázkami války a míru, zdraví a nemoci, a morální odpovědnosti jednotlivců vůči společnosti.
  • Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy (1929) – Sbírka detektivních příběhů, které se zabývají otázkami spravedlnosti a lidské povahy.
  • Továrna na absolutno (1922) – Román, který se zabývá důsledky technologického pokroku a lidské touhy po moci a kontrolu.

 

Literárně-historický kontext

  • Začátek 20. století přinesl významné změny. Byla to dekáda plná vynálezů, včetně automobilu, letadla a rozhlasového vysílání.
  • První světová válka (1914–1918) způsobila významné změny v rovnováze světových mocností, zničila nebo transformovala některé z nejmocnějších impérií.
  • V roce 1917 Rusko ukončilo nepřátelské akce proti Ústředním mocnostem po pádu cara. Bolševici vyjednali Brestlitevský mír s Německem, ačkoli to bylo pro Rusko velkou cenou.
  • Velká hospodářská krize zasáhla svět tvrdě v 30. letech. Nacisté využili tuto situaci a dostali se k moci v Německu, založili svůj první koncentrační tábor a začali systematické pronásledování Židů v Evropě.
  • V roce 1939 napadli Němci Polsko a rozpoutali tak druhou světovou válku.

 

Meziválečná literatura 1. poloviny 20. století

  • Toto období je charakterizováno tím, že se literatura stala nástrojem pro vyjádření sociálních, politických a kulturních změn, které nastaly po první světové válce.
  • Bylo to období velkého experimentování s formou a stylem, a také období, kdy se literatura stala více introspektivní a zaměřená na individuální zkušenost.
  • Toto období bylo charakterizováno rozmanitostí stylů a žánrů, včetně modernismu, postmodernismu, surrealismu a existencialismu.
  • Autoři tohoto období často zkoumali téma osamělosti, cizoty a absurdity lidské existence.

 

Představitelé a jejich díla

  • Franz Kafka (Česká republika, respektive Rakousko-Uhersko) – “Proces” – Dílo pojednává o muži, který je náhle obviněn z trestného činu, aniž by mu bylo řečeno, co udělal.
  • Ernest Hemingway (USA) – “Stařec a moře” – Příběh vypráví o starém rybáři a jeho boji s obrovskou rybou.
  • Virginia Woolf (Velká Británie) – “Paní Dallowayová” – Dílo sleduje jeden den v životě Clarissy Dallowayové, ženy z vyšší třídy v poválečném Londýně.
  • Marcel Proust (Francie) – “Hledání ztraceného času” – Epické dílo, které zkoumá téma paměti, lásky a ztráty skrze detailní introspekci hlavního hrdiny.

 

Rozbor: Továrna na absolutno (1922)

  • Literární forma: próza
  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: antiutopický román s prvky sci-fi (původně ve formě fejetonů)

 

Téma, myšlenka, námět a motivy:

  • Téma: Román o vynálezu, který v lidech probouzí duševní mír a konání dobra
  • Námět: Sci-fi
  • Myšlenka a smyl díla:
    • Ukázat hrozby fanatismu a to i přesto, že zpočátku vše může vypadat dobře. Kritika nacionalismu, klerikalismu a systému.
    • Co je člověk schopen udělat pro peníze a slávu.
    • Vynález dokáže změnit poměrů ve společnosti.
  • Motivy: Absolutno – Bůh, svědomí, vynález, peníze, karburátor.

 

Kompozice:

  • Chronologický děj
  • První vydání (1922) bez předmluvy autora, druhé vydání (1926) ji už obsahuje
  • Rozděleno do 30 kapitol

 

Jazyk a styl:

  • Většinou spisovný, u řeči postav hovorový
  • Bohatý a barvitý jazyk, přesto dobře srozumitelný
  • Původně ve formě fejetonů v novinách => je znát v natahování děje (=> malá gradace)
  • Absolutno = bůh
  • Občasné satirické a novinářské prvky
  • Metafory (boží fond pro chudé, pustili jsme je z řetězu)

 

Vypravěč:

  • Er-forma
  • Vševědoucí vypravěč

 

Postavy:

  • Ing. Jan Marek: Hlavní vědecký objevitel Absolutna, je zobrazen jako inteligentní a ambiciózní, ale jeho objev má nečekané důsledky.
  • Bárta: Marekův přítel a kolega, který pomáhá s experimenty na Absolutnu. Je praktický a má skeptický pohled na Marekův objev.
  • Anči: Marekova žena, která podporuje svého manžela, ale zároveň vyjadřuje obavy o etické aspekty jeho práce.
  • Generál Kruliš: Vojenský muž, který vidí v Absolutnu příležitost pro vojenské využití a zbrojení.
  • Biskup: Reprezentuje církevní autoritu, která se obává, že Absolutno by mohlo ohrozit morální řád společnosti.
  • Prezident: Státník, který se snaží vyvážit vědecký pokrok s politickými a sociálními otázkami, které objev přináší.

Každá z těchto postav představuje různé perspektivy a reakce na objev Absolutna, což odráží širší společenské dopady vědeckého pokroku a jeho morálních dilemat.

 

Časoprostor:

  • Místo: Čechy a postupně celý svět (různá bojiště jinde či malý ostrov, kde probíhala diplomatická jednání)
  • Doba: 1943–1953

 

Děj (obsah) díla:

Kniha se zabývá tématem vědeckého objevu a jeho dopadu na společnost. Příběh začíná objevem nového zdroje energie, který nazývají “Absolutno”. Tento objev učinil vědec jménem Marek, který zjistil, že Absolutno je schopno přeměnit jakoukoliv formu energie na mechanickou práci bez jakýchkoliv vedlejších účinků.

Jak se zprávy o objevu šíří, začíná se Absolutno používat ve velkém měřítku, což vede k radikálním změnám ve společnosti. Průmysl je převrácen naruby, ekonomika se mění a vojenské aplikace Absolutna vedou k obavám z nových zbraní a války. Román také zkoumá filozofické a morální otázky spojené s neomezenou mocí a vlivem technologie na lidské chování.

Postupně se ukazuje, že Absolutno má nečekané a katastrofické vedlejší účinky, které ohrožují samotnou existenci světa. Marek a další postavy se snaží najít řešení, jak zabránit katastrofě, kterou sami nechtěně pomohli vytvořit.

Čapek v knize “Továrna na absolutno” představuje řadu postav, které reprezentují různé společenské vrstvy a názory, a skrze jejich interakce a konflikty ilustruje složitost lidské povahy a dilema pokroku.

 

Aktuálnost:

  • Hrozba techniky pro lidstvo je stále aktuální.

 

Podobné dílo:

  • Další knihy stejného spisovatele – skupina antiutopických knih: R. U. R., Krakatit, Věc Makropulos