Test

Zahradníkův rok – rozbor díla

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Zahradníkův rok

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Terkusai

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

  • Český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf.
  • Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka.
  • Narodil se v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka Božena Čapková sbírala slovesný folklor.
  • Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnáziu v Brně.
  • Roku 1915 ukončil studium estetiky a filozofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát z filozofie.
  • V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Berlíně a v Paříži.
  • Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše.
  • Trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů.
  • Zemřel 25. prosince 1938 v Praze.

Díla

  • R.U.R. (1920) – Hra, která je jedním z jeho nejznámějších literárních děl. Ve hře vědec objeví tajemství vytváření strojů podobných lidem, kteří jsou přesnější a spolehlivější než lidé.
  • Válka s mloky (1936) – Román, ve kterém se lidstvo stává obětí své vlastní touhy po moci a kontrole, když se pokusí zotročit rasu inteligentních mloků.
  • Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy (1929) – Sbírka povídek, které jsou také jedním z jeho nejznámějších literárních děl.
  • Továrna na absolutno (1922) – Román, který se zabývá důsledky technologického pokroku a lidské touhy po moci a kontrolu.
  • Krakatit (1924) – Román, který je také jedním z jeho nejznámějších literárních děl.

 

Literárně-historický kontext

1. polovina 20. století

  • Toto období bylo poznamenáno dvěma světovými válkami a velkou hospodářskou krizí.
  • Bylo to období rychlého technologického pokroku, ale také období konfliktů a sociálních změn.

 

Literatura a meziválečné období

  • Literatura tohoto období byla silně ovlivněna sociálními a politickými změnami.
  • Autoři často používali svá díla k vyjádření svých názorů a postojů k těmto změnám.

 

Spisovatelé a jejich díla

  • Ernest Hemingway (USA) – Stařec a moře – Příběh o starém rybáři a jeho boji s obrovskou rybou.
  • George Orwell (Velká Británie) – 1984 – Dystopický román o totalitní společnosti ovládané “Velkým bratrem”.
  • Albert Camus (Francie) – Cizinec – Příběh o muži, který je lhostejný k světu a lidem kolem sebe.

 

Česká literatura v 1. polovině 20. století

  • Toto období bylo poznamenáno dvěma světovými válkami, velkou hospodářskou krizí a vznikem samostatné Československé republiky. V roce 1939 na zbylém území Československa Hitler vyhlásil Protektorát Čechy, Morava a Slezsko.
  • První světová válka byla událostí s obrovským dopadem na společnost i literaturu. Po první světové válce vznikla řada nových uměleckých směrů – dadaismus, kubismus, surrealismus aj.
  • V česku vznikl v rámci avantgardy umělecký směr poetismus.

 

Demokratický proud 

  • Autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté. Pragmatismus je filosofický směr 20. století v USA, kde kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenost.
  • Všichni autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence.
  • Spisovatelé hlásající ve svých dílech základní principy demokracie (občanskou společnost, svobodu, právo volby či humanitu) obecně vystupovali proti všem formám násilí.
  • Autoři byli zaměřeni proti válce.

 

Představitelé demokratického proudu

  • Karel Čapek – Byl novinářem v Národních listech, pak přešel do Lidových novin. Bydlel v Praze, kde se u něj scházela společnost kultury, vědy, politiky – tzv. Pátečníci. Jeho díla varovala před zneužitím vědeckého objevu a před válkou.
  • Josef Čapek – Starší bratr Karla Čapka, působil v Lidových novinách, byl malíř i výtvarný kritik. Zemřel v koncentračním táboře. Jeho samostatná literární tvorba zahrnovala filozofickou prózu a baladický příběh.
  • Karel Poláček – Pocházel z Rychnova nad Kněžnou, byl členem Pátečníků. Jeho tvorba byla satirická, propojení humoru a kritiky. Psal živým, barvitým jazykem. Zemřel v koncentračním táboře.
  • Eduard Bass – Byl český spisovatel, novinář, zpěvák a herec. Je známý především jako autor humoristických a dobrodružných knih. Zemřel v Praze.

 

Rozbor: Zahradníkův rok (1929)

  • Literární forma: próza
  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: sbírka fejetonů
  • Literární směr: česká meziválečná literatura, 1. polovina 20. století
  • Ilustrace: Josef Čapek (bratr autora)

 

Téma, myšlenka, námět a motivy:

  • Téma: práce na zahradě během všech ročních období i počasí
  • Námět: zahradničení – Karel Čapek byl vášnivý zahrádkář, což v díle zachycuje svým typickým humorem
  • Myšlenka a smysl: ukázat radosti a strasti péče o zahrádku
  • Motivy: zahrádkářství, starosti a povinnosti, útrapy, štěstí

 

Kompozice:

  • Chronologický děj
  • 12 kapitol – popisuje zahrádkářskou sezonu měsíc po měsíci (tj. 1 rok)

 

Vypravěč:

  • Některé fejetony v er-formě (sledují obecného zahradníka)
  • Některé fejetony v ich-formě (vlastní zkušenosti zahradníka)

 

Jazyk a styl:

  • Spisovný
  • Bohatá slovní zásoba, terminologie rostlin
  • Hravý a humorný styl, nejde tedy o příručku zahradničení
  • Někdy opravdu velmi dlouhé věty a souvětí

 

Časoprostor:

  • Místo: Autorova zahrádka
  • Čas: Průběh 1 roku

 

Postavy:

Karel Čapek v něm vystupuje jako vypravěč a hlavní “postava”, která se zamýšlí nad zahradničením a přírodou. V knize nejsou tradiční fiktivní postavy, ale spíše různé typy zahradníků a jejich přístupy k zahradě. 

  • Vypravěč (Karel Čapek): Humorný a filozoficky založený, má hluboký zájem o přírodu a zahradničení. Jeho postřehy jsou často introspektivní a reflektují širší téma lidské existence.
  • Zahradník-optimista: Nadšený a věčně optimistický, věří, že každé semínko vyklíčí a každá rostlina poroste.
  • Zahradník-pesimista: Opatrný a skeptický, má tendenci očekávat nejhorší výsledky a je překvapen, když se věci vyvíjejí dobře.
  • Zahradník-filozof: Zamýšlí se nad hlubším významem zahradničení a jeho vztahu k životu a přírodě.
  • Zahradník-praktik: Zaměřený na praktické aspekty zahradničení, hledá nejefektivnější metody a techniky.

 

Děj (obsah) díla:

Kniha s humorem a laskavostí popisuje radosti a strasti zahradničení. Je rozdělena do dvanácti kapitol, odpovídajících jednotlivým měsícům v roce, kde Čapek sdílí své postřehy a zkušenosti spojené s pěstováním rostlin a péčí o zahradu.

V lednu autor mluví o plánování zahrady, v únoru o předpěstování semen. Březen je měsícem, kdy se začíná pracovat na záhonech, a v dubnu se věnuje péči o trávník. Květen je oslavou jara a červen přináší první sklizeň. V červenci a srpnu autor popisuje letní práce na zahradě a v září se zamýšlí nad sklizní ovoce. Říjen je časem na přípravu zahrady na zimu, listopad je měsícem úvah a v prosinci Čapek reflektuje nad uplynulým rokem.

Kniha je nejen praktickým průvodcem, ale také filozofickým úvahám o životě a přírodě. Čapek v ní vyjadřuje svůj obdiv k přírodním cyklům a poukazuje na to, jak zahradničení obohacuje lidský život. “Zahradníkův rok” je také výzvou k pozornosti a respektu k přírodě, a to vše podané s typickým Čapkovým vtipem a lehkostí pera.

 

Aktuálnost díla:

  • Aktuální – zahrádkaření se nezměnilo