Test

Zeptej se táty – rozbor díla

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Zeptej se táty

Autor: Jan Balabán

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Jan Balabán

  • Jan Balabán byl český spisovatel, který psal pro dospělé, hlavně o dobrodružstvích chlapců v přírodě a ve městě. Jeho nejslavnější série je Rychlé šípy, kterou do komiksu převedl Jan Fischer. Jeho díla ovlivnila mnoho generací čtenářů a některé jeho výrazy a postavy se staly součástí českého jazyka a kultury.
  • Narodil se v roce 1961 v Šumperku, ale už jako malý se přestěhoval s rodinou do Ostravy, kde žil až do své smrti. Vystudoval obor čeština – angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze (do češtiny převedl mimo jiné tituly H. P. Lovecrafta a T. Eagletona ).
  • Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Uváděl řadu výstav výtvarníků v regionu Frýdek-Místek, Hlučín, Ostrava, Olomouc. Napsal úvodní texty do katalogů výstav. Byl dvakrát ženatý (podruhé s Petrou Sasínovou), měl dvě děti. Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Jejich přátelství se promítalo i do literární roviny, protože si vzájemně byli prvními čtenáři a kritiky svých textů.
  • V roce 2011 vyšla k Balabánovým nedožitým padesátinám kniha vzpomínek jeho přátel Honzo, ahoj! Setkání s Janem Balabánem. Knihu uspořádala Daniela Iwashita s Michalem Plzákem. V témže roce o Janu Balabánovi vznikl v režii Petry Všelichové televizní dokument. Ocenění Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004.

Další díla: 

  • Možná že odcházíme, 7edm, Jsme tady, Kudy šel anděl, Boží lano, Černý beran, Srdce draka

 

Literární kontext

  • Literatura druhé poloviny 20. století a současnosti je charakterizována reakcí na globální události. Témata jako válka, otázky týkající se takzvaného třetího světa, globalizace a politické rozdělení jsou často zpracovávána.
  • Jedním z hlavních rysů této literatury je pluralita, což znamená různorodost názorů a konceptů. Dochází k propojení různých literárních směrů a velký důraz je kladen na problematiku mezilidských vztahů. Zvláště se zde řeší neschopnost lidí efektivně komunikovat, což často vede k depresi a pocitům úzkosti.
  • Mladší generace se snaží distancovat od starších, což je patrné například u beatniků v Americe nebo takzvaných rozhněvaných mladých mužů v Anglii. Experimentální literatura nabývá na významu a objevují se nové žánry, jako je science fiction a fantasy.
  • V této době je také mnoho nakladatelství, která vydávají tisíce knih, a knihy se stávají komoditou.

 

Autoři této doby: J. K. Rowlingovou, Stephena Kinga, Jo Nesbø, Michala Viewegha, Petra Šabacha a Miloše Urbana.

 

Rozbor: Zeptej se táty

Téma:

  • Zobrazení procesu umírání, loučení se s umírajícím a smrti. Náročné vyrovnávání se se smrtí, se kterou se každý člověk vypořádává jiným způsobem.

 

Motivy:

  • Smrt, smíření, smutek, stesk, hledání sebe sama, nejistota, úzkost, melancholie, nostalgie, loučení se, odpuštění.

 

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

  • Román (rozsáhlý epický žánr)

 

Literární forma:

  • Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

  • Chronologický děj s retrospektivními prvky
  • Er-forma i ich-forma (vypravěči se střídají)
  • Rozdělení na kapitoly

 

Postavy:

  • Jan Nedoma – Uznávaný lékař. Jako doktor musel posuzovat, kteří pacienti mají získat lepší zdravotní péči. V knize figuruje pouze jako vzpomínka, protože zemřel.
  • Kateřina Nedomová – Janova nejmladší dcera. V dětství jí kvůli cukrovce selhaly ledviny. Život jí zachránil její otec. Od té doby život nebere jako samozřejmost a váží si každého prožitého dne. Považuje život za velký dar a naplno ho prožívá.
  • Emil Nedoma – Prostřední Janův syn. V dětství mu nebylo věnováno mnoho pozornosti, protože když se narodila vážně nemocná Kateřina, rodiče se kvůli jejímu zdravotnímu stavu více věnovali jí. Stejně jako otec je lékařem. Hledá víru. Má manželku Jenovéfu, které se přezdívá Jeny. Vyhledá Petra Wolfa. Tato postava se velmi podobá samotnému autorovi.
  • Hans Nedoma – Nejstarší Janův syn. Je malířem. Žije ve vlastním světě plném umění. Zápasí sám se sebou. Má manželku Evu a syna.
  • Marta Nedomová – Janova manželka. Je botanička. Manžel jí velmi chybí a přijde ji, že jeho smrtí přišla o kousek sebe.
  • Petr Wolf – Bývalý Janův přítel. Po jeho smrti ho obviňuje, že manipuloval se seznamem pacientů tak, aby mohl například své dceři Kateřině. Zasílá pozůstalým členům rodiny nenávistné dopisy. Je starý, osamělý a špinavý. Snaží se na sebe upozornit.

 

Časoprostor:

  • Karviná
  • století

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Přímá řeč je psaná bez uvozovek
  • Úvahové pasáže
  • Biblické prvky
  • Odkaz na jiné dílo (ale tady na tom Záhořově loži)
  • Vulgarismy (hovno se dívá)
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – světlo z ledové matnice projde)
  • Přirovnání (mělce jako vyděšený pes; já se na to celá narazím jako na kůl)

 

Děj:

Jan Nedoma, uznávaný lékař a otec 3 dětí, umírá. Členové rodiny Nedomů se nachází v rozdílných životních situací, mají různé starosti, a i s Janovou smrtí se smiřují rozličnými způsoby.

Petr Wolf zasílá rodině dopisy s obviněními, že během své lékařské praxe ovlivňoval pořadí pacientům, kteří byli léčeni metodou s daleko větší pravděpodobností uzdravení. Takové léčby se dočkalo i Janově dceři Kateřině, která přes svůj mladý věk je díky vážné nemoci velmi rozumná a váží si svého života. Emil Petra Wolfa najde, ale když zjistí, že jde o osamělého a nešťastného starce, nechá ho být.