Epos o Gilgamešovi – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Epos o Gilgamešovi

Autor: Neznámý autor

Přidal(a): Britka, Adush, Toubi

 

Autor díla

• Vznik z lidové slovesnosti – autor neznámý.
  • Lidová slovesnost – příběh si předávalo po staletí několik kultur a proto vzniklo i několik verzí.
• Dílo bylo nalezeno na hliněných tabulkách na území dnešního Iráku.
  • Zde se nacházelo město Uruku (prvně sumerské, pak babylonské).

 

Literárně-historický kontext

• nejstarší dílo světové literatury, počátek starověku
• vzniká z lidové slovesnosti kolem roku 2000-1700 př. n. l., památka sumerského písemnictví
• u nás v té době doba bronzová
• orientální kultura, Akkadská říše, starověký přední východ, Mezopotámie
• nedochován v úplnosti, rekonstruován z více verzí
• v této době vznikali žánry- mýty, hymny, modlitby, zpěvy, nářky
• účel literatury byl zejména náboženský, ale i praktický

 

Další díla této doby

• Chammurapiho zákoník – Babylonská literatura
• Příběhy tisíce a jedné noci – Perská literatura, původně indický soubor příběhů
• Starý zákon – Syropalestina, hebrejská literatura
  • základ pro judaismus a kulturní tradici židů, od 15. st. př.n.l. – vznikal asi 1100 let, rozsáhlejší a starší část Bible, hebrejština, aramejština, 5 knih Mojžíšovích (Tóra), Knihy soudců, Královské knihy, Prorocké knihy
• Vlastní životopis Sinuhetův – Egypt
  • hyeroglifické nápisy vytesané na stěnách pyramid nebo hrobek, papyrové svitky, o životních osudech egyptského lékaře
• Hymnus na slunce – Egypt, z doby Nové říše
• Knihy mrtvých – Egypt
  • soupis rad a magických zaříkadel, která mají mrtvému pomoci při jeho cestě podsvětím k posmrtné blaženosti
• Máhabhárata – rozsáhlý epos veršovaný, popisující bratrovražedný boj mezi dvěma rody
• Rámajana – Indie, hrdinský epos o princi Rámovi
• Kamasutra – Indie
• Řecko – Homér- Ilias, Odyssea. Euripides- Medeia.
• Řím – Ovidius- Proměny. Plautus- Komedie o hrnci.

 

Rozbor: Epos o Gilgamešovi

• Kniha napsána cca 2000 př. n. l.

Epos o Gilgamešovi je považován za první velký epos světové literatury. Předcházely vyprávění o údajném králi – Gilgamešovi. Nejedná se o mytologické příběhy i když z mytologie vycházejí. Příběh se zabývá dvěma velkými tématy.

 

Literární žánr

• Nejstarší sumerský babylonský hrdinný epos (epos = z řečtiny=slovo, řeč, pověst). Zachovány jsou jen útržky z tabulek nalezených na různých místech světa. Vznikl jako ústní lidová slovesnost. Psán v Sumerštině,Akadštině.
• Epos – rozsáhlá epická veršovaná skladba, spousta postav, spletitý děj, rozsáhlé popisy, popisuje významné události, činy mimořádných osobností, hrdinské činy
• Epika, poezie, báseň, volný verš

 

Téma a motiv:

• život a osudy vládce Gilgameše
• hledání věčného života, bohové a polobozi, přátelství, nadpřirozeno, symbolika, strach ze smrti
• přátelství, náboženské rysy, odpor vůči bohům
• uvědomění – člověk nemůže být nesmrtelný, nesmrtelný zůstává jen svými činy
• náboženské rysy

 

Kompozice

• chronologická
• 12 tabulek dohromady vyprávějících příběh Gilgameše. Dílo velice rozsáhlé.
• Prolog (předmluva, úvod do děje) a 4 další časti
• Symbolika: čísla 3 6 7, had symbol zla, hříchu
• člověk nemůže být nesmrtelný, nesmrtelným zůstává jen svými činy
• rozsáhle popsané činy hrdiny, popisy postav i prostředí také bohatě popsány

 

Vypravěč a slohový postup:

• er- forma
• vypravěč má podobu monologu, nezaujatě popisuje děj
• promluvy: převážně vyprávění, úvaha
• verš: volný verš

 

Jazykové prostředky

• původně klínovým písmem na hliněných deskách, akkadština a sumerština
• archaismy („Mám snad já kráčet před tebou, aby ústa tvá volala: ‚Jen dál, neboj se!“)
• číselná symbolika (Enkidu obcoval s nevěstkou bez ustání po šest dní a sedm nocí)
• poetismy
• knižní výrazy
• přímá řeč (I zavolali Aruru mocnou: „Tys Gilgameše stvořila, nyní stvoř podobu jeho. Nechť čelí srdci jeho bouřlivému. Nechť změří spolu síly, ať oddychne si Uruk.“)
• inverze (obrácený slovosled), personifikace, metafora, metonymie
• opakování slov ve verších
  • epifora (na konci), anafora (na začátku), epiteton = ozdobný přívlastek ve verších
• žánr vysokého stylu, kontrasty, přirovnání

 

Časoprostor:

• Místo: Mezopotámie, město Uruk
• Čas: za vlády krále Gilgameše (cca 2600 př. n. l.)

 

Postavy

• Gilgameš
  • 5. král sumerského města Uruk, nechal postavit vysoké hradby a nutil všechny pracovat, silný panovník – panoval přísně až tyransky, ale moudře
  • vysoce postavený muž nesoucí hrdinské rysy (udatnost, odvaha, chrabrost, nezlomnost), 1/3 člověk, 2/3 bůh,
• Enkidu
  • původně nepřítel Gilgameše, nakonec ale nejlepší přítel
  • pomocník, napůl zvíře, byl vyslaný bohy aby zabil Gilgameše
• Ištar
  • bohyně, zášt, pýcha, pomstychtivost, chtěla si vzít Gilgameše- ten odmítl
• Aruru
  • bohyně, stvořila z hlíny Enkidua
• Ninsun
  • matka, bohyně – proto Gilgameš z ⅔ bůh
• Churava
  • nestvůra, nadpřirozená bytost, pán cedrového lesa
• Utanapištyn
  • bůh ,dříve člověk, stal se bohem po potopě světa
• Ostatní postavy mají roli rádců, nebo naopak protivníků

 

Stručný obsah

Gilgameš (ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk) je líčen jako tyranský vládce, nutící své poddané k těžké práci na stavbě hradeb města. Obyvatelé žádají bohy o pomoc. Ti proto sešlou na zem polodivokého člověka Enkidua, jenž má Gilgameše přemoci. Původně protivníci se však stanou přáteli a vykonají mnoho hrdinských činů. Enkidu umírá v důsledku prokletí bohyně Ištar a Gilgameš, který pocítí strach ze smrti, se vydává hledat tajemství nesmrtelnosti. Bez úspěchu se vrací do města Uruk a poznává, že hradby, které dal vybudovat, chrání město před nepřáteli a jsou dílem, jež ho činí velikým a nesmrtelným.

 

Podrobný obsah

1. tabulka

Když přišel do Uruku, byl krutý vládce („ve dne v noci nutí i děti k práci”)  a jeho poddaní na něj povolali boha Anu. Ten zavolal Aruru, bohyni lidí, ať stvoří někoho, kdo se postaví Gilgamešovi.

Stvořila Enkidua, ten byl obdařen silou od boha války. Stvořila ho chlupatého jako zvíře, živil se trávou s gazelami. Lovec ho uviděl v horách a řekl o tom ostatním lidem. Dozví se to Gilgameš a pošle do hor nevěstku Šamchatu, ať ho svede a tím že se mu odcizí jeho zvěř. Ta ho tedy svedla a sedm dní a nocí spolu obcovali bez ustání. Zvířata utečou.

Šamchata vede Enkidua do Uruku, ten chce s Gilgamešem poměřit síly. Šamchata mu to vymlouvala. Gilgamešovi se ale zdál sen o tomto Enkiduovi a těší se na jeho příchod. Jakoby se do něj zamiloval.

 

2. tabulka

Došli tedy společně do města a Šamchata dala najíst a napít Enkiduovi. Ošatila ho a ze zvířete udělala člověka (poloboha, vzhledově je přirovnáván ke Gilgamešovi). Potkal Enkidu Gilgameše v ulicích Uruku a zaklesli se do sebe jako zápasníci. Mlátili se, až se stěny otřásaly. Gilgameš klesl na kolena. Enkidu poté řekl jak je Gilgameš jedinečný a usmířili se polibkem. Stali se bratry.

Gilgameš navrhl, že společně zabijí Chuvavu, strážce cedrového lesa. Enkidu se bál, že Chuvavu a boha, který les chrání, neporazí, ale Gilgameš ho přemluvil, ať jde s ním. Šli tedy za kováři, aby jim zbraně udělali. Rádcové mu vymlouvali tuto riskantní cestu, ale neposlechl je a na cestu se vydává.

 

3. tabulka

Před odchodem navštívili chrám Egalmach v Uruku, obydlí bohyně Ninsun (Gilgamešovi matky). Žádají, ať se za ně modlí a ona tak učiní a aby upevnila přátelská svazek mezi oběma, adoptovala Ninsu Enkidua za svého syna, aby se stali bratry.

 

4. tabulka

Po třech dnech cesty vypráví Gilgameš svůj sen o tom, že se zřítila hora. Enkidu vysvětluje, že to znamená, že Chumbabu porazí, neboť on má být ta hora.

Gilgameš měl následující noci další sen. Sen o stepním býkovi. Enkidu mu vysvětlil, že býk kterého ve snu viděl je bůh Šamaš, který jim pomáhá.

A zdál se mu další sen: „Byla bouře. Poté vyšlehl blesk a začalo hořet. Zbyl jen popel.” Vysvětlení bylo: porazíme Chumbabu, toto je výklad od Šamaše

Dohromady se mu zdálo 5 snů, poselství: 1 sám nic nezvládne, ale 2 mají více síly.

 

5. tabulka

Došli až k lesu a začali kácet cedrové stromy. Chumbaba uslyší kácení a naštve se. Vynesl je do výšky a chtěl je shodit na zem, ale bůh Šamaš jim pomohl a poslal na Chumbabu silné větry ze všech stran. Chumbaba byl větrem oslepen a Gilgameš s Enkidem ho na 3 rány zabili. Začali kácet cedrové stromy a posílaly je do Uruku po řece Eufrat a Chumbabovi uřízli hlavu.

 

6. tabulka

Gilgameš se očistil a dal si čisté šaty. Promluvila k němu Ištar, bohyně lásky a nabídla mu sňatek. Gilgameš ji ale vyčítá její sexuální minulost. Ištar se naštve a vystoupá na nebesa za svým otcem Anou. Žádá ho, aby na Gilgameše poslal nebeského býka. Ištar začala ničit Uruk a zabíjet lidi. Mezi nimi měl být i Enkidu, ten ale zavolal Gilgameše na pomoc a společně býka porazili. Enkidu vyrval kýtu z býka a hodil ji po Ištar. Potom udělali hostinu pro lid Uruku.

 

7. tabulka

Enkidu měl v noci sen: „Sešli se Šamaš a Anu a radí se. Proč zabili býka a Chumbabu? Proč vykáceli cedry? Musí za to zemřít.” Šamaš se ale bránil, že to bylo na jeho rozkaz – Anu rozhodl tedy že alespoň Enkidu musí zemřít. Enkidu lituje dřevo které kácel, modlí se společně s Gilgamešem k bohům za odpuštění. Odpověď je však, že rozhodnutí bohů změnit nelze. Enkidu se tedy naštve a v lítosti začne proklínat Šamchatu. Z nebe se ale ozve Šamaš a kárá Enkida, že nemá zlořečit té ženě, která mu dala chléb a seznámila ho s jeho bratrem Gilgamešem. Enkidu tedy žehná Šamchatě.

Enkidu měl další sen: Anzu, pták bouře (orlí tělo, hlava lva) mě popadl a do podsvětí mě uvrhl a tys Gilgameši mi nepomohl. (Dále popisuje kdo všechno je v podsvětí a tím končí sen) Enkidu onemocněl a ležel 12 dní a poté vstal a řekl, že jeho přítel ho opustil. Zemřel.

 

8. tabulka

Tato tabulka začíná dlouhým žalozpěvem Gilgameše, ve kterém vyjmenovává co spolu zažili a kdo všechno by měl Enkidua oplakávat. Poté proplakal sedm dní a nocí. Nakonec vyzve kováře a zlatníky ať udělají sochu Enkidua. Potom Gilgameš konečně pohřbil Enkidua.

Gilgameš se ptá boha Šamaše na smysl života a utíká na step a bloudí. Šamaš k němu mluví: Kam běžíš? Život jež hledáš nenalezneš. (nesmrtelnost)

 

9. tabulka

Gilgameš utíká do stepi a bojí se smrti. Modlí se k bohům a ti mu dávají sen: Škorpion-člověk se ho ptá, proč zavítal do tak daleké stepi. Odpovídá, že jde za jedním z bohů se zeptat na smysl života a smrti. Škorpion-člověk ho varoval, že ho čeká dlouhá a trnitá cesta přes hory. Nakonec ale Gilgameš přemluví škorpion-člověka a ten mu otevře cestu. Trnitou měl cestu Gilgameš, ale po jednom dni v lese bez světla se dostal do krásné zahrady, kde byly strom z diamantů.

 

10. tabulka

Gilgameš přišel k domu šenkýřky a ta se ho ptá, co zde daleko od Uruku pohledává. Gilgameš ji vypráví o svém příteli, a že neví co dělat dál. Ta mu odpovídá, ať si užívá radosti života, ať se veselí. Ten ji nechce poslouchat a hledá možnost, jak překročit moře, aby se zeptal Uta-napišti, jediné přeživší potopy, na nesmrtelnost. Šenkýřka mu řekla, že jediný kdo ho může převést přes moře je lodivod Sursunab.Jde ho teda najít. Najde ho a říká mu, že ztratil přítele a nechce dopadnout jako on, pohřbený. Vezme ho tedy lodivod s sebou na loď, ale nařídí mu, ať si vezme dlouhé tyče.

Až po měsíci dopluli k vodám smrti, zde použil všechny své tyče na odrážení od dna, neboť se nemohl dotknout vody kůží. Lodivod začne mluvit ke Gilgamešovi a ptá se ho, proč je zahořklý žalem. Ten mu řekne znovu o svém příteli, jako moc ho miloval, a že nechce dopadnout jako on. Lodivod mu dá promluvu do duše o tom, že nic na Zemi netrvá věčně, až on, Gilgameš, nebyl stvořen bohy jako další bůh, a proto musí jednou taky zemřít, jako všichni.

 

11. tabulka

Gilgameš se ptá Uta-napišti, jediného přeživší potopy, jak se stal bohem. Ten mu odpovídá, že bůh sladkých vod Ea řekl, že bude potopa, tak ať si postaví Archu. Postavil ji ve tvaru čtverce. Na ni naložil svou rodinu, stříbro a stepní zvěř. Dalšího dne přišli bozi a spustili bouře a celá potopa začala. Potopa byla tak silná, že i bozi se jí lekli a utekli. Po sedmi dnech bouře ustala, ale loď se na dalších šest dní zasekla o horu. Uta-napišta vypustil 3 ptáky, aby našli pevninu, ale všichni se vrátili, protože nenašli pevninu. A tak zapálil myrhu jako obět pro bohy a ti došli. Enlil, bůh země, byl naštvaný, proč někdo přežil potopu. Ea, bůh sladkých vod, ten který Uta-napištovi poradil postavit Archu, se ho teď zastal. Enlil tedy Uta-napištu a jeho ženu vyvedl z lodi a dal jim požehnání tak, aby se taky stali bohy. Tím dosáhl toho, že v ten okamžik nebyli na zemi žádní lidé a civilizace se mohla zrodit úplně znovu. Uta-napišta řekl Gilgamešovi, že však ještě musel složit zkoušku nesmrtelnosti, která spočívá v tom, že musí týden nespat. Nabídl mu, že tuto zkoušku taky může podstoupit. Avšak Gilgameš ihned usnul a spal celý týden. Gilgameš se zeptal, jak se tedy má zbavit svého démona, protože pochopil, že bohem se již nestane. Chtěl se alespoň zbavit strachu ze smrti. Uta-napišta promluvil k lodivodovi Uršnabimu: odveď tohoto muže ke koupeli, odhoď jeho staré kůže, obleč ho do roucha, ať zakryje svou nahotu a ať se vrátí do Uruku, tam dospěje své cesty. Uta-napišta pak ke Gilgamešovi: na dně pod vodou najdeš rostlinu, vodní růži která tě píchne svým trnem, ale dá ti poznat radosti života. Gilgameš se pro tuto rostlinu potopil a našel ji. Chtěl ji dovést do Uruku a tam ji sníst. Na cestě zpátky ji ale snědl had, který se proměnil ve lva, a tak alespoň had našel radosti života. Gilgameš byl zklamaný. Když se Gilgameš po Eufratu vrátil do Uruku společně s lodivodem Uršanabim, nadšeně mu ukazoval hradby svého města a těšil se, až mu je ukáže zblízka. Uvědomil si, že v tomto je jeho nesmrtelnost. On je přeci sumerským králem, vládcem města Uruk, on nechal postavit majestátní hradby a chrání tak své lidi před útoky zvenčí.

 

Okolnosti vzniku díla:

Gilgameš byl patrně historickou postavou, vládcem královského města Uruk. Klíčoví motiv hradeb jako ochránce svého lidu.Téma statečného bojovníka vymykajícího se běžným měřítkům tvoří vedle náboženské literatury základ písemnictví každého národa.

 

Vlastní názor:

Epos je v originále poskládán z několika hliněných tabulek překlady se mohou lišit. Hledání věčného života. Promítá se zde strach z války a ze smrti. Zajímaví epos o lásce,strachu ze staří a smrti.

 

Ukázka díla:

• Kruté smrti se nevyhneš!
• Což na věky stavíme dům?Což na věky pečetíme?
• Což na věky bratří o podíl se dělí?
• Což na věky trvá na zemi hněv? Což na věky zvedá se řeka a záplavu přenáší?
• Kuklu svou opouští vážka.