Kniha: Stín kapradiny
Autor: Josef Čapek
Přidal(a): Káťa M.
Josef Čapek
- malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel
- narození: 23. března 1887 v Hronově
- úmrtí: duben 1945 v koncentračním táboře
- starší bratr Karla Čapka
- otec byl lékař, matka sbírala literární folklór
- studoval malbu na Uměleckoprůmyslové školy v Praze
- září 1939 zajat fašisty a odvezen do koncentračního tábora
- představitel demokratického proudu české prózy 1. poloviny 20. století
- pracoval v Lidových novinách
- nejdříve psal společně s bratrem (Lásky hra osudná, Almanach na rok 1914, Zářivé hlubiny, Ze života hmyzu)
Díla
- Lélio (1917) – první kniha Josefa Čapka (do té doby psali společně s bratrem), sbírka povídek
- Nejskromnější umění (1920) – eseje o běžných věcech
- Země mnoha jmen (1923) – divadelní hra
- Ledacos (1928) – soubor fejetonů
- Povídání o pejskovi a kočičce (1929) – knížka pro děti
- Stín kapradiny (1930)– balada
- Kulhavý poutník (co jsem na světě uviděl) (1936) – soubor krátkých textů, básní a apokryfů, zamýšlení nad smyslem lidské existence
- Básně z koncentračního tábora (1946) – soubor básní sepsaných během pobytu v koncentračním táboře, vydáno posmrtně Vladimírem Holanem
- Psáno do mraků (1947) –soubor aforismů, téma lásky, varování, starosti o národ, vydáno posmrtně Františkem Borovým
Demokratický proud
- vliv amerického pragmatismu, pragmatik=rozumný člověk
- důraz na noetiku (každý člověk má svou pravdu)
- orientováno na člověka a jeho koníčky (vyšli knížky o zahradničení, o fotbalu a dalších zájmových činnostech)
- snaha přiblížit se čtenáři
Další představitelé:
- Karel Čapek – Továrna na absolutno, Krakatit, R.U.R., Matka, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka, Anglické listy, Italské listy, Výlet do Španěl, Cesta na sever, Obrázky z Holandska, Dášenka čili život štěněte
- Karel Poláček – Bylo nás pět, Muži v ofsajdu
- Eduard Bass – Cirkus Humberto
Rozbor díla: Stín kapradiny
- Balada o pronásledování dvou pytláků.
- Vydáno v roce 1930.
V knize se objevuje téma viny a trestu. Les má v tomto díle funkci bezpečného úkrytu, je symbolem svobody a naděje. V celém díle je patrný vývoj postav. Ze začátku jsou oba pytláci namyšlení a sebevědomí, ale postupně se začínají dostavovat pocity viny a špatného svědomí.
Kompozice a jazyk
- Kniha není členěna na kapitoly, ale na odstavce.
- V textu se vykytují lyrické popisy přírody, úvahy o životě a smrti, o postavení člověka, personifikace
- Kombinace spisovného jazyka a obecné češtiny.
- Ke čtenáři promlouvá postava vypravěče, která občas převezme i vedení a promlouvá za hlavní protagonisty.
Postavy
- Václav Kala a Rudolf Aksamit – hlavní postavy, pytláci, nejdříve jsou se sebou spokojeni, pak začnou mít výčitky svědomí
- Hajný/myslivec – zabit na začátku knihy, dozvídáme se o něm díky lidem, byl údajně hodný a spravedlivý
Děj
Pytláci zavraždili v nenávisti myslivce, když byli načapáni, jak zastřelili jelena. Schovávají se v šumavských lesích. Nejdříve si vraždu myslivce ospravedlňují, ale postupně se jich zmocňují výčitky svědomí, stávají se vyvrheli. Cestou potkávají další postavy a konají další zločiny (krádež jídla, přepadení dívky v lese). Nakonec je jeden z nich je zastřelen četníky (Ruda), druhý spáchá sebevraždu (Vašek).