Stín kapradiny – rozbor díla

rozbor-díla

 

 Kniha: Stín kapradiny

 Autor: Josef Čapek

 Přidal(a): Káťa M.

 

 

Josef Čapek

  • malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel
  • narození: 23. března 1887 v Hronově
  • úmrtí: duben 1945 v koncentračním táboře
  • starší bratr Karla Čapka
  • otec byl lékař, matka sbírala literární folklór
  • studoval malbu na Uměleckoprůmyslové školy v Praze
  • září 1939 zajat fašisty a odvezen do koncentračního tábora
  • představitel demokratického proudu české prózy 1. poloviny 20. století
  • pracoval v Lidových novinách
  • nejdříve psal společně s bratrem (Lásky hra osudná, Almanach na rok 1914, Zářivé hlubiny, Ze života hmyzu)

Díla

  • Lélio (1917) – první kniha Josefa Čapka (do té doby psali společně s bratrem), sbírka povídek
  • Nejskromnější umění (1920) – eseje o běžných věcech
  • Země mnoha jmen (1923) – divadelní hra
  • Ledacos (1928) – soubor fejetonů
  • Povídání o pejskovi a kočičce (1929) – knížka pro děti
  • Stín kapradiny (1930)– balada
  • Kulhavý poutník (co jsem na světě uviděl) (1936) – soubor krátkých textů, básní a apokryfů, zamýšlení nad smyslem lidské existence
  • Básně z koncentračního tábora (1946) – soubor básní sepsaných během pobytu v koncentračním táboře, vydáno posmrtně Vladimírem Holanem
  • Psáno do mraků (1947) –soubor aforismů, téma lásky, varování, starosti o národ, vydáno posmrtně Františkem Borovým

 

Demokratický proud

  • vliv amerického pragmatismu, pragmatik=rozumný člověk
  • důraz na noetiku (každý člověk má svou pravdu)
  • orientováno na člověka a jeho koníčky (vyšli knížky o zahradničení, o fotbalu a dalších zájmových činnostech)
  • snaha přiblížit se čtenáři

Další představitelé:

  • Karel Čapek – Továrna na absolutno, Krakatit, R.U.R., Matka, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka, Anglické listy, Italské listy, Výlet do Španěl, Cesta na sever, Obrázky z Holandska, Dášenka čili život štěněte
  • Karel Poláček – Bylo nás pět, Muži v ofsajdu
  • Eduard Bass – Cirkus Humberto

 

Rozbor díla: Stín kapradiny

  • Balada o pronásledování dvou pytláků.
  • Vydáno v roce 1930.

V knize se objevuje téma viny a trestu. Les má v tomto díle funkci bezpečného úkrytu, je symbolem svobody a naděje. V celém díle je patrný vývoj postav. Ze začátku jsou oba pytláci namyšlení a sebevědomí, ale postupně se začínají dostavovat pocity viny a špatného svědomí.

 

Kompozice a jazyk

  • Kniha není členěna na kapitoly, ale na odstavce.
  • V textu se vykytují lyrické popisy přírody, úvahy o životě a smrti, o postavení člověka, personifikace
  • Kombinace spisovného jazyka a obecné češtiny.
  • Ke čtenáři promlouvá postava vypravěče, která občas převezme i vedení a promlouvá za hlavní protagonisty.

 

Postavy

  • Václav Kala a Rudolf Aksamit – hlavní postavy, pytláci, nejdříve jsou se sebou spokojeni, pak začnou mít výčitky svědomí
  • Hajný/myslivec – zabit na začátku knihy, dozvídáme se o něm díky lidem, byl údajně hodný a spravedlivý

 

Děj

Pytláci zavraždili v nenávisti myslivce, když byli načapáni, jak zastřelili jelena. Schovávají se v šumavských lesích. Nejdříve si vraždu myslivce ospravedlňují, ale postupně se jich zmocňují výčitky svědomí, stávají se vyvrheli. Cestou potkávají další postavy a konají další zločiny (krádež jídla, přepadení dívky v lese). Nakonec je jeden z nich je zastřelen četníky (Ruda), druhý spáchá sebevraždu (Vašek).