Balady a romance – rozbor díla (3)

 

Kniha: Balady a romance

Autor: Jan Neruda

Přidal(a): Niky

 

Jan Neruda (1834-1891)

• český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik
• hlavní představitel generace májovců
• narodil se v Praze na Malé Straně v bývalých újezdských kasárnách; do Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice se přistěhoval až jako čtyřletý se svými rodiči ze Zásmuk; v Ostruhové ulici bydleli v domě U Dvou slunců.
• studoval na gymnáziu, poté neúspěšně práva
• novinářem deníku Čas, poté Hlas
• byl ale také redaktorem časopisů – např. Rodinné kroniky, Květy, Lumír, psal fejetony
• jako novinář byl uznáván, ale jako básník ne, protože psal o „ošklivých“ věcech
• velmi nerad cestoval – všechna jeho díla se odehrávají v Praze
• problémy s alkoholem
• většinu života prožil v nouzi
• nikdy se neoženil
• jeho životními láskami byly Anna Holinová, Karolína Světlá, Terezka Macháčová, Anička Tichá

 

Znaky Nerudovy tvorby

Nerudova poezie

• tíhne k realistickému pohledu na svět (odmítání idyličnosti, iluzí), nesmlouvavý a nezkreslený obraz
• epičnost, reflexivnost, vtip humor, sarkasmus, sociální cítěni, sebeironie
• skromný, chvílemi až drsný jazyk
• využívání lidové poezie

 

Nerudova próza

• realistické ztvárnění skutečnosti
• drobnokresba – specifický záběr na jednotlivé postavy
• umělecká stránka jazyka
• výběr slov a větná stavba blízká spíše hovorové řeči
• vše směřuje ke stručnosti a k úsečnosti
• snaha o přesné zobrazení skutečnosti
• pozorovací talent – uvědomoval si maličkosti, detaily

 

Dílo

Novinář

• vtip a satirický humor, dobrý postřeh, napsal přes 2000 fejetonů! (fejetony signoval malým trojúhelníkem pod textem)

Poezie

• Hřbitovní kvítí: odraz atmosféry ve společnosti, pesimistické verše
• Knihy veršů: má tři oddíly, známá je báseň Dědova mísa (sociální balada, nadpřirozeno)
• Písně kosmické: víra v pokrok lidstva, optimismus v souvislosti se změněnými dobovými poměry, motiv kosmu
• Balady a romance
• Prosté motivy: intimní zpověď stárnoucího básníka
• Zpěvy páteční: patetické, vlastenecké verše, vydané po jeho smrti, chápány v souvislosti s Velkým pátkem (= smrt po které následuje vzkříšení), součástí je báseň Láska

Próza

• Povídky malostranské: zpodobňuje malostranský život z dob svého mládí, starosvětské prostředí, svět maloměstských lidiček, střídá tón vážný a humorný, věrná charakterizace postav
• Arabesky: soubor povídek, obrázky z pražského života

 

Zasazení do kontextu české literatury

• Neruda patří do tzv. Generace Májovců (literatura 2. poloviny 19. století)

 

Generace májovců

• navazovala na odkaz K. H. Máchy (člověk, který neváhal bořit zažité představy o povaze a funkci českého básnictví)
• život byl svázán a limitován absolutistickou vládou Františka Josefa I., který r. 1848 nastoupil na rakouský trůn
• A. Bach byl ministrem vnitra, zavedl přísnou cenzuru, byla potlačena svobodná publicistika a svoboda projevu, omezení vydávání knih
• 1867- rakousko-uherské vyrovnání, české země pocítily zvýšený centralizační tlak z Vídně
• Neruda celou situaci pojmenoval jako „časy zaživa pohřbené“

 

Almanach Máj

• vystoupení básnické generace, nelíbila se jim situace nejen v literární oblasti
• hlavními organizátory byli Vítězslav Hálek a Jan Neruda
• chtěli svým dílem prolomit „mrtvé“ období
• chtěli dát najevo svou nespokojenost s politickým a kulturním životem, chtěli prosadit demokratické ideály
• chtěli vytvořit novou literaturu, jež by pravdivě zobrazovala svět (tíhnutí k realismu)
• požadavek světovosti literatury, překlady děl

 

Představitelé Almanachu Máj:

• Karel Jaromír Erben,
• Božena Němcová
• Jan Neruda
• Karolína Světlá – Vesnický román, Kříž u potoka
• Vítězslav Hálek – Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice
• Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Sofie Podlipská

 

Rozbor díla: Balady a romance

• Literární druh: lyricko-epická básnická sbírka
• Výrazová forma: poezie
• Literární žánr: romance nebo balada (Neruda zde však smazává tradiční chápání romance a balady, balady mají ráz spíše rozmarné romance nebo legendy)
  • balada: lyrickoepická báseň ponurého děje a většinou tragického konce X romance: lyrickoepická báseň rozmanitého obsahu, nejčastěji milostná nebo romantická tematika, vyznívá optimisticky
• Sbírka velmi zapadá do české národní tradice

 

Tematická výstavba

• Balada pašijová: náboženský motiv, základem obecně lidské problémy, názory prostého lidu
• • děj: Satan přináší Bohu svou žalobu. Nestačí mu Ježíšova oběť za spasení celého lidstva, požaduje víc. Andělé tedy Ježíšovi přidávají další utrpení (nevděk, zrada). Nakonec Satan požaduje muka největší – aby Ježíš viděl, jak jeho matka lká pod křížem.
• Balada horská: náboženský motiv, zobrazení naivity dítěte
• • děj: Dítě se ptá babičky, jak vyléčit nemocného. Poradí mu, že jitrocelem a jahodníkem. Dítě byliny natrhá a snaží se vyléčit ukřižovaného Ježíše (na kříži v kostele).
• Balada dětská: naivní představa lidí o smrti
• • děj: Pro nemocné dítě, jehož matka usnula, si přišla smrtka. Dítě nejprve nechtělo odejít, avšak nakonec matku přece opustilo.
• Balada česká: národní motivy, nadpřirozeno
• • děj: Rytíř Paleček potká lesní ženy. Jedna z nich, Vesna, mu je ochotna splnit jedno přání. Paleček si přeje, aby se mohl probudit každý rok na jaře, když je příroda nejkrásnější. Vždy pouze na osm dní.
• Romance o Černém jezeře: přírodní a vlastenecké motivy
• • děj: Na dně temného jezera je pohřbena dávná sláva českého národa, na kterou se již zapomnělo. Toto magické tajemství přitahuje autorovo pozornost a nemůžu od hladiny odtrhnout oči. Autor pod jeho hladinou tuší hrdiny, kteří zesnuli pro vlast.
• Romance o Karlu IV.: historické a národní motivy
• • děj: Králi nechutnalo české víno. Kritizoval jej a přirovnával k českému národu. Nakonec mu však zachutnalo a i český národ si oblíbil.
• Romance o jaře 1848: politický podtext
• • děj: Jediná báseň ve sbírce s politickým podtextem. Autor popisuje změny v chování společnosti během uvolnění režimu v revolučním roce.
• Romance italská: náboženský motiv
• • děj: Ugo Bassi (mnich a republikán) je vydán do Říma během boje o sjednocení a má být popraven. Mnich knězi, který se mu před smrtí vysmívá, říká, že jej Bůh pozná podle rudého praporu a přijme jako svého sluhu.
• Romance Helgolandská: motiv viny a trestu, je to spíše balada, než romance
• • děj: John navede loď na břeh, aby ztroskotala. Když k ní přijde a chce ji vykrást, z jejích útrob se ozývají prosby o záchranu. Trosečník nabízí půl jmění z lodě. John ho nechává umřít, protože chce vše. Ráno, když se k lodi vrátí, zjistí, že muž byl jeho budoucí zeť.
• Balada zimní: motiv nadpřirozena, viny a trestu, zlo je potrestáno
• • děj: Čaroděj osvobodil tři muže z šibenice. Na oplátku pro něj mají sehnat polštář (ukraden chudě vdově), víno (ukradeno z kostela) a chléb (Hostie ukradená knězi, když ji nesl nemocnému). Druhého dne jsou všichni čtyři nalezeni mrtví.
• Balada stará – stará!: o lidských vztazích, sociální tematika
• • děj: Žena se vrhne i s dítětem do řeky, aby ukázala mlynáři, co jí provedl.
• Balada tříkrálová: náboženský a sociální motiv
• • děj: Tři králové se chtěli po narození vnutit Ježíšovi. Ten jim odvětil, že až ho budou popravovat, nepřijde žádný z nich.
• Romance štědrovečerní: náboženský motiv, vyznívá humorně
• • děj: Sv. Petrovi ze zdá, že je spolu s celou vesnicí u zrození Páně. Nejhezčí dívka ze vsi líbá Ježíška a Petr se velmi zlobí, když Panna Maria nezakročí.
• Balada májová: náboženské motivy, humorné, spíše romance
• • děj: Mladá dívka prosí svatou Petronilu, aby jí našla chlapce. Je jí jedno jakého, jen aby nebyl zrzavý. Když panna najde právě zrzka, dívka jej ráda přijímá.
• Balada rajská: náboženské motivy, humorné, spíše romance
• • děj: Svatá Alžběta je patronkou věrných žen. Je však smutná, protože za pět set let nenašla jedinou.
• Balada o duši Karla Borovského: národnostní námět, na konci modlitba za záchranu národa (jeho ostrý jazyk nám bude chybět)
• • děj: Dvě dobré duše jsou vpuštěny do ráje, ale třetí – Havlíčkova nejprve ne. Svatý Petr ji přijímá teprve poté, co Borovský řekne jedinou modlitbu, kterou kdy napsal.
• Balada o polce: polka: představuje dívku, ve skutečnosti jde o tanec, je to spíše romance (veselé)
• • děj: Vypráví o tom, jak do vesnice přijela polka (v básni personifikována jako krásná a veselá dívka)a všichni se roztancovali.
• Balada o svatbě v Kanaán: biblický motiv (Ježíš proměnil vodu na víno)
• • děj: Na svatbě v městě Kanaán došlo víno. Přítomen byl však Ježíš s matkou. Když Ježíšovi přinesli vodu, přeměnil ji ve vynikající víno.

 

Motivy:

• Náboženské, historické, biblické, o smrti, národu, přírodě, politické motivy, motiv viny a trestu, lidské vztahy…

 

Kompozice:

• Chronologická, členění textu: 12 balad a 6 romancí, častá er-forma

 

Formální podoba

• Epičnost, reflexivnost, vtip, humor, sarkasmus, sociální cítění, sebeironie (znaky Nerudovy poezie všeobecně).
• Využívání lidové poezie, bájí, obyčejů… (apokryfy = převyprávění obecně známého tématu).
• Skromný, chvílemi až drsný jazyk, říká věci přímo.
• Ve svých básních vypráví krátké příběhy.
• Prvky dynamizace – elipsy sloves, zvolací věty, hromadění interpunkce.
• Básnické prostředky: přirovnání, metafory, anafory, anastrofy, archaismy, básnické přívlastky.

 

Jazyk:

• Psáno ve verších (trochej – charakteristický pro češtinu), několik typů rýmů, vyskytuje se zde knižní mluva i básnické prostředky (ale ne přemíra, protože Neruda tvrdil, že spousta obrazů myšlenku až dusí!), ale i hovorový jazyk.