Test

Cesta – rozbor díla k maturitě

—

by

Janastinglova
in

 

Kniha: Cesta

Autor: Cormac McCarthy

Přidal(a): KaLa

 

Cormac McCarthy

  • Americký spisovatel, dramatik a scenárista.
  • V době kdy byl členem armádního letectva, pobýval na Aljašce, odkud dva roky vysílal svůj vlastní rozhlasový pořad. Ve svých prózách zpracovává téma jihoamerického Západu a je označován za pokračovatele tradice tzv. americké jižanské literatury.
  • Je držitelem Pulitzerovy ceny
  • V jeho knihách se objevují motivy odcizení, krutosti, násilí a přežití člověka v nepřátelském světě.
  • V roce 2008 obdrželo filmové zpracování jeho románu Tahle země není pro starý (2005) čtyři Oscary.

Díla:

  • Tahle země není pro starý – román, podle něhož byl natočen čtyř oskarový film. Dílo je žánrově označované za „morální thriller“. Jde o netradiční detektivní příběh. Muž najde šťastnou náhodou na poušti v tašce velkou finanční hotovost, která pochází z války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily. Všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout.
  • Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě – western, námět z poloviny 19. stol., nájemní zabijáci mají zlikvidovat Apače
  • Cesta – je epické dílo. Psané prózou. Je to román, obvykle řazený do k žánru postapokalyptické sci-fi (je speciálním podžánrem sci-fi, který operuje s katastrofou, která postihne lidstvo. V případě, že se děj odehrává během této katastrofy či krátce po ní, ocitají se hrdinové žánru v mezních situacích, v nichž je těžké, nemožné, popřípadě krajně nevhodné (z hlediska přežití) dodržovat zvyky a morální zásady, kterými je vybavila civilizovaná společnost).

 

Literárně-historický kontext

Popis doby:

  • Od 80. let východní blok zaostával za Západem. Ekonomické a politické problémy vedly k zhroucení východního bloku v roce 1989.
  • V roce 1991 se rozpadl SSSR na samostatné státy.
  • Většina zemí bývalého východního bloku se demokratizovala a vstoupila do NATO a EU. Odpůrci prohlubování integrace varují před ztrátou suverenity členů EU.
  • Konec bipolárního světa ukončil studenou válku, ale ne hrozbu válečných konfliktů.
  • Rozpad Jugoslávie vedl k válce a etnické genocidě kvůli osvobozeneckým a etnickým střetům.
  • Terorismus a náboženský extremismus jsou zásadní hrozby dneška.
  • Maastrichtská smlouva je základním dokumentem EU, Lisabonská smlouva reformuje její instituce.
  • Po zhroucení SSSR zůstaly USA jedinou supervelmocí, s protivníkem v Rusku a rostoucím vlivem Číny.

Umění:

  • Architektura: Jedním z nejzajímavějších proudů v současné architektuře je dekonstruktivismus, pro který je charakteristický odklon od horizontál a vertikál a konstrukce navazující zdání lability. Vyspělý návrhářský software dal vzniknout digitální architektuře, který pracuje s velmi složitými zborcenými plochami.
  • Malířství: prosazují se nové proudy vizuálního umění jako je video-art, kybernetické umění.

 

Podoba literatury (2.pol.20.st./ 21.st.):

  • Literatura po roce 1990 je velmi rozmanitá, žánrově a tematicky bohatá. Čerpá informace o současné tvorbě, vývoji literatury a jejich tendencích tak lze především z internetových portálů, literárních časopisů a recenzí knih.
  • Důležitým politickým mezníkem byl pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě, který přinesl konec cenzury a kulturní izolace pro autory z bývalých socialistických zemí. Autoři se začali účastnit mezinárodních literárních festivalů a jejich díla se postupně dostávala na Západ.
  • Klíčových kulturním a společenským fenoménem je globalizace. V jejím důsledku se objevil velký počet celosvětových bestsellerů a literárních hrdinů, knižní trhy zaplavily překlady zejména anglicky psaných titulů a amerických seriálových příběhů. K procesu globalizace výrazně přispěl rozvoj elektronických médií, především internetu. Vznikají knihy v elektronické podobě, výrazně se rozšířily možnosti publikování na internetu.
  • Uplatňují se autoři experimentálních textů, kteří se snaží změnit způsob psaní i čtení literárního díla (vznikají prózy psané formou křížovek, slovníků, antologií, encyklopedií).
  • V antiutopiích zpracovaných často v žánru sci-fi autoři poukazují na neutěšený stav civilizace nebo varují před případnou globální katastrofou.

 

Literární směr: postmodernismus 

  • Nový pohled literatury na moderní společnost, negativa a důsledky moderní doby. Prvky experimentování – proměna jazykových prostředků
  • Umberto Eco – italský filosof a spisovatel (Jméno růže)
  • Milan Kundera – český spisovatel, který 1975 emigroval do Francie – problémy v komunistické straně (Žert, Směšné lásky)

 

Rozbor: Cesta (2006)

  • Literární forma: próza
  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: post-apokalyptický román (sci-fi)
  • Román řadíme do americké literatury po roce 1989.

 

Téma, myšlenka, motivy a námět:

  • Téma knihy:
    • Putování lidí za lepším životem, kterého se nedočkají. Poukazuje na krutost dalších lidí. Odcizení jednoho člověka k druhému. A hlavně násilí (nástroj přežití). Příběh je o nezdolné síle, lásce, lidskosti. Dítě je hlavním smyslem života. Představuje naději.
  • Hlavní myšlenka:
    • Snaha o přežití v nepříznivých podmínkách a nepřátelském světě; nepřetržitý boj s hladem a zimou; neustálý strach ze sledování, ublížení, smrti; rodičovská láska otce k synovi → snaha zachránit jej, ne sebe.
  • Motivy:
    • Rodina, katastrofa, cesta, ztráta lidskosti, boj o život, apokalypsa, odcizení
  • Námět:
    • Autor se při psaní svých děl inspiroval zejména tématem amerického jihu (odtud tzv. jižanská literatura). K napsání Cesty se autorovi inspirací prý stala jeho návštěva El Pasa v Texasu, kde byl se svým malým synkem. Představoval si, jak by město mohlo vypadat v budoucnosti. Zapsal si několik poznámek, ale k nápadu se vrátil až po několika letech při návštěvě Irska. Knihu nakonec věnoval svému synovi – Johnu Francisi McCarthymu.

 

Kompoziční postupy:

  • Chronologická kompozice + retrospektivní prvky (vzpomínky muže na život před katastrofou)
  • Text je dělen do odstavců -> autor neřadí text do kapitol.
  • Nepoužívá uvozovky u přímé řeči (nevlastní přímá řeč) => Nejde poznat jestli mluví postavy nebo autor. Dle autora jsou uvozovky nesmyslná ztráta času. Každá řeč postav je oddělena řádkem.

 

Vypravěč:

  • Vypráví v 3. osobě, tedy er-formě.
  • Nezasahuje do děje, vševědoucí.

 

Jazykové prostředky:

  • Jazyk je spisovný, strohý a moderní. Objevují se zde i hovorové prvky.
  • Převažují holé věty.
  • Dialogy nejsou graficky naznačeny.
  • Bohatství jazyka se objevuje při vzpomínkách na svět před katastrofou a v děsivosti líčení krajiny.
  • Vulgarismy (často v přímé řeči)

 

Postavy:

  • Otec: snaží se, ze všech sil uchránit svého syna před hrozbami, znal svět ještě před katastrofou, pro syna by obětoval cokoli, byl nemocný, pesimista (nevěří v dobro, rozdělování lidí na dobré x zlé)
  • Syn: bezelstný, narodil se už po katastrofě, dobrosrdečný, nesobecký, chtěl by každému pomoc, kontrast dospělé a dětské stránky (ukazují se v něm střídavě obě)
  • autor se snaží poukázat na to, že může katastrofa postihnout všechny, proto hlavní postavy vystupují beze jmen

 

Časoprostor:

  • Doba: Příběh se odehrává po blíže nespecifikované celosvětové katastrofě (apokalypse)
  • Místo: USA – hrdinové putují na jih; příroda – lesy, moře, hory, (úkryt v opuštěném domě)

 

Děj:

Kniha vypráví příběh muže a jeho syna, kteří putují na jih USA k moři. Svět se právě nachází v době po apokalypse, která není nějak blíže určená. Téměř vše je zničeno. Všude je popel, prach a mrtví lidé. Muž se synem mají pouze jeden druhého a malý vozík s věcmi, které jim zůstali. Například deky. Mají také revolver se dvěma náboji, pro každého jeden. Kdyby nastala situace, kdyby smrt byla tím „nejlepším“ řešením. Matka chlapce spáchala sebevraždu, neviděla už naději. Toto se dozvídáme ve vzpomínkách otce, který často uvažuje právě o smrti (vnitřní boj). Na své pouti bojují o holé přežití s nedostatkem jídla. Narážejí také na kanibaly. Muž chlapci tvrdí, že nesou oheň (což představuje naději)- Jídlo získají např. z úkrytu v opuštěném domě. Na cestě potkají pár lidí. Např. chlapce. Mužův chlapec přesvědčuje otce, aby ho vzali s sebou. Neudělají to. Nebo starce, se kterým se o jídlo rozdělí, díky chlapcově naléhání na otce. Jde tu o přežití. Svět se totiž dělí na „dobré“ a „špatné“ lidi. V jednom domě také narazí na lidi, kteří jsou držení (kanibalismus). Nemohou jim pomoci. Po dlouhé cestě dorazí k moři na pláž. Z uvízlé lodě doplňují zásoby. Muž, který je již dlouho nemocný a ví, že umírá, už nemůže jít dál a přesvědčuje syna, aby šel dál. Ten nechce, otec mu přeci slíbil, že ho nikdy neopustí. Ten mu řekne, že by ho nikdy nedokázal držet mrtvého. Muž umírá. Chlapec s ním stráví 3 dny. Pak se vydá na cestu. Neodejde daleko a potkává muže a jeho ženu, ti tvrdí, že jdou „hodní“. Chlapec váhá, ale nakonec uvěří. Je tak naděje, že chlapec přežije. Ještě se vrátí naposledy rozloučit s otcem a slibuje mu, že na něj nikdy nezapomene a bude s ním každý den mluvit, tak jak si to ještě před otcovou smrtí řekli a slíbili.

 

Kritika, reakce na dílo:

  • Kniha je v téhle době aktuální, protože motivy odcizení, násilí a krutosti se objevuje stále.
  • Za román Cesta získal Pulitzerovu cenu za literaturu