Kniha: Démon
Autor: Michail Jurjevič Lermontov
Přidal(a): David Hampl
Michail Jurjevič Lermontov
- Narodil se 15. října 1814 v Moskvě, zemřel 27. července 1841 v Pjatigorsku.
- Básník, prozaik a dramatik, významný představitel ruského romantismu.
- Lermontovova matka zemřela, když mu byly tři roky, vychovala ho tak jeho babička, jejíž sestra žila na Kavkaze, který se později stal inspirací pro jeho literární tvorbu.
- Po absolvování Moskevského šlechtického ústavu, začal studovat politologii, etiku a literaturu na univerzitě v Moskvě. Po dvou letech byl ale z kázeňských důvodů vyloučen.
- Následně vystudoval vojenskou školu v Petrohradu.
- Kromě vojenské činnosti se věnoval rovněž psaní, ve své tvorbě často kritizoval tehdejší společnost. Za báseň Smrt básníka, která byla inspirovaná smrtí Alexandera Sergejeviče Puškina, byl poslán do vyhnanství na Kavkaz.
- Častým tématem jeho děl bylo téma tak zvaného zbytečného člověka.
- Podobně jako Puškin byl zabit ve vyprovokovaném souboji.
Díla
- Hrdina naší doby – filozofický román, jehož hlavní hrdina Pečorin je představitelem zbytečného člověka, který marně hledá smysl svého života.
- Maškaráda – drama ve verších, hlavním tématem je žárlivost, pomsta a partnerské vztahy.
- Démon – poéma, ve které se inspiroval biblickými motivy.
Literárně-historický kontext
Ruský romantismus
- Romantismus byl dominantním uměleckým směrem první poloviny devatenáctého století, kromě ruské literatury se projevil rovněž v literatuře anglické, francouzské či americké. Spisovatelé ve svých dílech často zachycovali rozpor mezi snem a skutečností. K dalším rysům literatury doby romantismu patří hlavní hrdina nepochopený okolní společností, který zažívá nešťastnou lásku, revolta a nespoutanost. Autor se často s hlavním hrdinou ztotožňuje, důležitou roli v mnoha dílech má také příroda.
Zástupci
- Alexandr Sergejevič Puškin – jeden z nejvýznamnějších představitelů romantismu ve světové literatuře, jeho nejznámějším dílem je veršovaný román Evžen Oněgin, který je rovněž představitelem zbytečného člověka.
- Nikolaj Vasiljevič Gogol – spisovatel, v jehož tvorbě se mísí prvky romantismu a realismu, známá jsou zejména jeho díla Revizor a Mrtvé duše.
Rozbor díla: Démon
- Literární druh: Lyricko-epický
- Literární žánr: Poema
- Literární forma: Poezie
Nejslavnější básnické dílo Michaila Jurjeviče Lermontova, rozsáhlá lyricko-epická skladba, která svým významem, melancholičností a rozervaností bývá často připodobňována k Puškinovu Evženu Oněginovi. Jejími hlavními tématy jsou zejména láska a pocity osamělosti, prázdnoty a bezmoci.
Téma:
- Rozpor rozumu a citu. Z anděla (hlavní postavy) se stane zlý a sobecký tvor. Láska je důležitá, zlo nemůže zvítězit.
Motivy:
- Zlo, proměna, osamění, tajemství, touha, nešťastná láska, smrt, neklid, nenávist.
Kompozice:
- Chronologický děj
- Členění do kapitol
- Er-forma
Jazyk:
- Spisovný jazyk
- Veršované – většinou čtyřstopým jambem (dvouslabičná básnická stopa, která se skládá z první slabiky krátké a druhé dlouhé)
- Mnoho přirovnání, archaismy , personifikace, metafory, apostrofy
- Zachycení myšlenek a pohnutek hlavní postavy
Časoprostor
- Děj se odehrává na Kavkazu a Gruzii v přesně nespecifikované době.
Postavy:
- Démon – hlavní postava básně, padlý anděl, který byl za svou vzpouru proti Bohu vyhnán z ráje. Svou podstatou je bytostí mezi nebem a zemí, putuje po zemi a touží po štěstí i znovunalezení svého klidu. Za to by byl ochoten vyměnit i svou nesmrtelnost. V této charakteristice lze spatřovat jistou podobu s Goethovým Faustem. Cítí se osamělý, opuštěný a nepochopený, ale zároveň nenávidí svět kolem, odmítá jakýkoli řád. Snoubí se tak v něm protikladné pocity a emoce, kterým bohužel často podléhá. Jeho polibek, od kterého si slibuje vysvobození ze svého trápení, způsobí smrt dívky Tamary.
- Tamara – pozemská dívka, krásná, něžná a pobožná, je vlastně jakýmsi protikladem Démona, který z pomsty zabije jejího snoubence. Ona pak následně umírá po jedovatém polibku Démona, který toužil po její lásce.
Obsah:
Děj poémy Démon se vztahuje k hlavní postavě, padlému andělovi, který se pokusil vzbouřit proti Bohu a jeho zákonům. Za trest je následně vyhnán z ráje a zároveň odsouzen k věčnému bloudění, neklidu a nepochopení. Tento svůj trest vnímá jako nespravedlivý a nechce se s ním smířit. Zároveň vzpomíná na svou minulost, kdy byl jiný, neznal zlost, hněv a naopak byl schopen lásky. Při svém bloudění světem se zamiluje do Tamary, gruzínské princezny, která čeká na návrat svého snoubence. Když zjistí, že Tamara je šťastně zamilovaná, rozhněvá se a způsobí smrt Tamařina snoubence. Svatební průvod, ve kterém za ní snoubenec putuje, je přepaden a on zabit. Tamara je velmi pobožná a poslušná dívka, a tak pro svého milého velmi truchlí. Zároveň ale neustále slyší jakýsi vnitřní hlas, který ji navádí, aby na něj zapomněla. Jednoho dne se před ní objeví tajemná postava, která ji prosí o lásku. Je to Démon, který se chce tímto činem usmířit s Bohem a zříct se veškeré nenávisti. V touze po lásce ji Démon políbí, tento polibek je ale jedovatý a Tamara umírá. Její tělo je pohřbeno vysoko v horách. Démon zůstává sám, opuštěný a rozhněvaný tím, co způsobil.