Hamlet, kralevic dánský – rozbor díla

 

Kniha: Hamlet, kralevic dánský 

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): Britka, Baru

 

William Shakespeare

• anglický dramatik, spisovatel
• 3. syn rukavičkáře (john a Mary-rodiče)
• vystudoval gymnázium a v 18 letech se oženil s o 8 let starší Annou Hathawayovou (3 děti)
• 1582 – 95 tzv. ztracená léta (nevíme nic o jeho životě)
• opustil ženu a děti, připojil se ke kočovným divadelníkům, hrál v různých londýnských divadelních společnostech-1592 v Londýně, s herci společnosti lorda kanovníka vybudovali The Globe Theatre (tvar amfitiátru, bez kulis a opony, kontakt s publikem, ženské role hráli chlapci, nakonec vyhořelo po 20 letech)-stal se spolumajitelem divadla
• po vyhoření divadla Globe se S. vrátil do rodného města za manželkou a dětmi, kde zůstal až do své smrti (ženě odkázal nejlepší postel, majetek dceři Susanne)
• Ve své době populární, pak zcela zapomenut, objeven Leningem na sklonku 18. století

Další díla

• Tragédie: Romeo a Julie, Othello, Král Lear, Mcbeth, Antonius a Kleopatra,
• Komedie: Večer Tříkrálový, Zkrocení zlé ženy
• Historické: Richard II., Richard III.
• Pohádkové: Bouře, Zimní pohádka
• Sonety

 

Literárně-historický kontext

Období vzniku

• zámořské objevy: rozvoj obchodu, dopravy, řemesel a výroby → ekonomický, politický a kulturní vzestup měšťanstva, rozvoj měst → změna představ o světě
• přírodní a astronomické objevy (ty byly např. potřeba při navigaci na širém moři), přispěli k nim hlavně Mikuláš Koperník, Galileo Galilei, Giordano Bruno, heliocentrismus otřásl autoritou církve, proto byl cenzurován
• objev knihtisku Johannem Gutenbergem v 1. polovině 15. století; literatura rozšířena do širší společností
• rozvoj literatury v národních jazycích (vedle vytříbené klasické latiny, která byla stále jazykem vzdělanců); v popředí byla literatura nauková, alegorie, román, novela, drama, lyrika

 

Umělecké směry

• Renesance
  • William Shakespeare je představitel anglické renesanční literatury a s tím spojeným humanismem. Hra se dá vykládat jako alegorie doby, pro niž je charakteristická krize humanismu a renesance. Racionalita nenaplnila očekávání.
  • Její název pochází z italského Renascitá dell arte antica (tj. znovuzrození antického umění) – tento termín poprvé použil malíř a životopisec Giorgo Vasari.
  • Vzniká ve 14. století v Itálii a její vznik je podmíněn novými myšlenkami. Vyjadřuje životní styl 15. a 16. století, je to především výtvarný a hudební směr.
• Humanismus
  • literární a naukový směr, který hledá inspiraci v antickém umění, není spojen s určitou dobou

 

Další autoři stejného období

• UK– Geoffrey Chaucer (Canterburské povídky),Christopher Marlowe (Doktor Faustus)
• IT – Giovanni Boccaccio (Dekameron)
• ŠP – Miguel de Cervantes y Saavedra (Don Quijote de la Mancha)
• FR – Francois Villon (Závěť, francouzské balady)
• ČR – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta), Václav Hájek z Libočan (Kronika česká)

 

Rozbor díla: Hamlet, kralevic dánský 

Tragédie Hamlet, kralevic dánský je jedním z vrcholných děl světového dramatu, ze Shakespearových dramat je také nejrozsáhlejší. Autor použil mnoho z (ve své době) moderních a žádaných motivů. Vedle „duchařské“ scény na samém začátku hry jsou zde dlouhé filozofické a intelektuální monology, na konci se pak objevuje lítý souboj končící množstvím mrtvých. Mladý dánský princ podezírá svého strýce, že úkladně zavraždil jeho otce, aby se mohl sám ujmout vlády a oženit se s bývalou královnou. Rozhodne se pomstít. Předstírá šílenství, hledá pravdu, propadá pesimismu, myslí na sebevraždu, přemítá o smyslu lidského života.

 

Literární druh: drama

• Drama = drama děj přímo předvádí (např. na jevišti); každá postava promlouvá sama za sebe. Hlavním znakem dramatu je vyprávění děje prostřednictvím monologů/dialogů. Slovo „drama“ původně znamenalo „tanec satyrů“, ztělesňující určitý děj, a teprve později jevištní představení, především v tragédii.

 

Literární žánr: tragédie

• Tragédie = divadelní hra s vážným obsahem a smutným koncem (hlavní hrdina obvykle zahyne)

 

Hlavní myšlenka

• Ukázat stíny a krize renesanční doby, obraz soudobého života.
• Původně rodinný a milostný konflikt přerůstá v obecně společenský konflikt s nadčasovým významem-bezohledná touha po moci a po pomstě se nezastaví ani před násilím a intrikami.
• V Hamletových monolozích nalézáme úvahy o smyslu života a lidské existence.
• Sama Hamletova pomsta je vylíčena jako marné a sebevražedné gesto.

 

Tematická vrstva

• Námět: Pomsta může způsobit i naši vlastní smrt.
• Téma: Dramatické rodinné a milostné vztahy dánského prince Hamleta (princ Hamlet chce pomstít svého otce a přivodí smrt nejen sobě, ale i většině svých blízkých).
• Motiv: Zrada, nenávist, pomsta, láska, lži, intriky
• Fabule: Hamlet se od ducha svého zemřelého otce dozví, že jeho smrt nebyla nehoda, ale že ho zabil vlastní bratr Claudius. Hamletova matka si hned po jeho smrti vzala Claudia za manžela, s čímž se Hamlet nemohl smířit a rozhodl se otce pomstít. Claudius se bál vyzrazení a tak se domluvil s Leartem, aby vyzval Hamleta na souboj a otrávil si špičku meče. Při souboji je pak Hamlet raněn, náhodou pak otráví i samotného Learta, který mu poví, co měl Claudius v plánu. Náhle umírá i Hamletova matka, která vypila otrávené pití určené pro Hamleta. Hamlet z posledních sil otráveným mečem zabije Learta a tak vykoná svou pomstu.

 

Kompozice

• Členění do 5 dějství
• Chronologická
• Děj nabývá na spádnosti až v druhé polovině knihy, první polovina je zahlcena Hamletovými úvahami a stavy melancholie.
• Kompozice dramatu:
  • expozice: Duch řekne Hamletovi, že ho zabil jeho strýc a že ho má pomstít.
  • kolize: Hamlet chce Claudia zabít, ale nemá žádné důkazy.
  • krize: Hamlet už má důkaz, ale Claudius ho posílá do Anglie, kde má být popraven.
  • peripetie: Hamlet se vrátí zpět, odhodlán Claudia zabít. Je vyzván na souboj Leartem, který se spolčil s Claudiem. Ten chce Hamleta zabít.
  • katastrofa: Při souboji umírá jak Hamlet, tak i Leartes. Hamletova matka se otráví a Hamlet z posledních sil zabije Claudia.

 

Jazyk a styl

• Kniha je psaná spisovným a srozumitelným jazykem (obsahuje i nespisovný jazyk)
• Dlouhá a složitá souvětí
  • Shakespeare se v Hamletovi velmi důkladně zabývá psychologií jeho, ale i ostatních postav. Nejvíce se však věnuje charakteristice Hamleta, u něhož, někdy až příliš zdlouhavě, popisuje jeho pocity a myšlenky.
• Filosofické úvahy o minulosti v kontrastu se soudy o každodenním životě
  • Typické jsou Hamletovy dlouhé filozofické monology, ve kterých se snaží pochopit smysl lidské existence a historického dění.
• Dobové narážky
• Patos i slovní hříčky
  • Slovní hříčky jsou časté u Hamleta – ostatní je nechápou a berou je za příznak šílenství.
• Vznešená obraznost i hovorovost
• Psáno blankversem
• Renesanční dílo => setkáváme s prvky humanismu – nejvíce vidět na Hamletovi – inteligentní, mladý, vzdělaný a čestný muž. Projevuje se, když se Hamlet ponoří do svého nitra a přemýšlí o tom, jestli je od matky etické vzít si králova bratra a ještě k tomu tak brzo po jeho náhlé smrti, či jestli je Claudius opravdu vinen. Během těchto úvah je pozornost zcela převedena na člověka, zabýváme se problematikou obyčejných lidí a ne problematikou Boha.
• Tropy a figury
  • Archaismy
  • Anafory
  • Řečnické otázky
  • Metafory
  • Metonymie
  • Personifikace
  • Hyperboly
  • Kontrast
  • Inverze (zaměněný slovosled)

 

Vypravěč, vyprávěcí způsoby a typy promluv

• Přímá řeč postav
• Ich – forma
• Časté jsou Hamletovy dlouhé monology (hluboce úvahové), dramatické dialogy

 

Doba a místo děje:

• Děj se odehrává v Dánsku na hradě Elsinor, počátek 17. století (autorova současnost)

 

Postavy

 

Obsah díla

1. dějství

• Dánský král zemřel. Na trůn nastoupil Claudius, bratr krále, a zároveň se ožení i s královnou Gertrudou. Když se Hamletovi zjeví duch jeho otce, prozradí Hamletovi, že byl zavražděn Claudiem. Ten mu měl nalít jed do ucha, zatímco spal v zahradě.

2. dějství

• Hamlet se rozhodne pro pomstu. Předstírá proto, že zešílel a snaží se přijít na to, kdo otce skutečně zabil. Poloniovi se zdá Hamletovo chování podezřelé a varuje svou dceru Ofélii před Hamletovou láskou. Hamlet, ve snaze odhalit králova vraha, pozve na dvůr kočovné herce a požádá je o zinscenování divadelního představení o vraždě krále.

3. dějství

• Claudius během představení uteče a tak potvrdí slova Hamletova otce, že jej zabil. Hamlet nachází Claudia, jak lituje svých činů v kapli, a váhá, zda jej zabít. Pak se rozhodne povědět matce, že se mu zjevil otcův duch. Při rozhovoru s matkou, si všimne, že je někdo poslouchá za závěsem. Myslí si, že je to Claudius a tak špeha zabije. Místo Claudia ale zabije Polonia.

4. dějství

• Claudius se bojí Hamleta, a proto jej posílá s Rozenkrantzem a Guildensternem do Anglie. Na cestu jim svěří Claudius dopis. Hamlet jej ale vezme a přečte si, že po příjezdu do Anglie má být popraven. Zamění tedy dopis za svůj a po příjezdu jsou popraveni jeho společníci. Hamlet se vydává zpět do Dánska se svým přítelem Horaciem. Mezitím v Elsinoru za nejasných okolností utone Ofélie, která se zbláznila po smrti svého otce Polonia a kvůli neopětované lásce k Hamletovi. Po cestě z Anglie se Hamlet zastaví u hrobníka, který kope hrob pro Ofélii.

5. dějství

• Poloniův syn Laertes se chce pomstít a vyzve Hamleta na souboj. Laertas se ovšem spojí s Claudiem. Laertes má otrávený meč. Claudius zase nalije do vína jed. Víno ovšem vypije Gertruda a pozná, že měl Hamlet pravdu a umírá. Laertes zaútočí na Hamleta, ten mu ovšem meč vezme a Laerta zabije. Sám se ovšem zraní. Hamlet před svou smrtí ještě zabije Claudia a na samém skonu poprosí Horacia, aby světu vypověděl pravdu.