Hrdlo láhve – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Hrdlo láhve

Autor: Hans Christian Andersen

Přidal(a): Jana Plecháčová

 

Hans Christian Andersen (1805 – 1875)

  • z Dánska
  • když se vysloví jeho jméno, hned každému naskočí pohádky
  • psal také verše, romány, básnické sbírky a divadelní hry
  • narodil se do nuzných poměrů
  • už v jedenácti letech šel pracovat do továrny
  • milovník veškeré literatury
  • ve čtrnácti letech odjel do Kodaně, chtěl se živit hlavně jako herec nebo zpěvák, vzali ho zde do Dánského královského divadla
  • autismus
  • bydlel u učitele, který ho týral, aby mu tzv. vylepšil charakter

Díla:

  • Pohádky:
    • Cínový vojáček
    • Císařovy nové šaty
    • Čarovná truhlice
    • Křesadlo
    • Malá mořská víla
    • Děvčátko se sirkami

 

Zařazení do doby:

  • nejúspěšnější doba psaní se datuje od roku 1845
  • ovšem s psaním začínal už v roce 1822

 

Rozbor díla: Hrdlo láhve

  • Literární žánr: pohádka – o hrdlu láhve, které vyprávělo a vzpomínalo na svůj vlastní příběh
  • Literární druh: epika
  • Námět: láska, smutek, neštěstí, zrada, líbivost, výčitky, snění

 

Okolnosti vzniku díla:

  • V roce 1833 se vydal na cesty po Evropě – Paříž, Řím, Neapol, Vídeň. Poté vydal první sbírku pohádek. V té napsal jak pohádky, které znal z dětství, tak přidal i svou vlastní tvorbu. Podle historiků se i v pohádkách objevuje jeho utrpení z odlišnosti.

 

Obsah:

  • Pohádka, ve které hrdlo láhve vypráví o tom, co všechno zažilo než z něj zbylo jen hrdlo.
  • Vzpomíná na to, když z něj ještě byla láhev.
  • Je dost nešťastné, že z něj zbylo jenom hrdlo, podle něj si zrovna tohle příliš nezasloužilo.

 

Motivy:

  • Čistě pohádkové, hrdlo samo o sobě je jasný pohádkový motiv.

 

Kompozice:

  • Od začátku do konce je pohádka psaná chronologicky.

 

Jazyk:

  • Klasická, ale také moderní forma.

 

Jazykové prostředky:

  • pohádkové symboly
  • v některých verzích je uvedená přímá řeč
  • vzpomínání – hrdlo láhve si přehrává svoje životní události, kterými prošlo
  • lítost – považuje za nespravedlivé, že když původně z ní bylo láhev, tak skončilo jako hrdlo, do kterého se dávají květiny

 

Časoprostor

  • Čas: není určen
  • Místo: Dům kožešníka, moře, sklep, dům staré panny, les

 

Hlavní postavy:

  • Hrdlo láhve – přehrává a vzpomíná na všechno, co zažilo.
  • Kožešnický učedník – když bylo hrdlo ještě součástí celé láhve, tak ji učedník koupil.
  • Dcera kožešníka – našli spolu s učněm v sobě zalíbení.
  • Selští chlapci – dva malí kluci najdou odhozenou láhev a vezmou ji sebou.
  • Námořník Petr Jensen – nejstarší bratr chlapců, který dostane láhev, kterou našli kluci, na cesty.

 

Obsah díla:

Bylo jedno hrdlo láhve, které bylo jakoby vázou pro květiny. Ovšem nebylo tomu vždycky tak. Hrdlo se zlobilo a začalo vzpomínat na svůj životní příběh. Na svět přišlo jako úplně normální láhev, když vyšlo z pece. Jako první ji koupil kožešnický učedník, ten ji přinesl do domu kožešníka. Ten chlapec měl rád kožešníkovu dceru a ona jeho. Nakonec se zasnoubili. Vyhodili ji do vzduchu a láhev spadla do rákosí. Tam ji objevili dva selští chlapci. Vzali ji sebou domů. Jejich matka ji zabalila nejstaršímu synovi, byl totiž námořník a jmenoval se Petr Jensen. Láhev putovala tedy na lodi, ale ta se potopila a s ní utonul i Petr Jensen. Láhev se potom dostala do jednoho domu, do sklepa a také na velkou slávu. Tam sloužila jako váza, a to ještě nebyla jen hrdlo. Nakonec skončila u staré panny, kterou nebyl nikdo jiný než milá Petra Jensena.

 

Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:

  • Vliv na dané dílo: Inspirace přišla z dětství, ale jen u některých pohádek. Většina byla jeho vlastní tvorba.
  • Inspirace dílem: Žádné filmové, animované či audio verze.

 

Reakce na dílo:

  • Uvádí se, že byla přeložena do více než 125 jazyků, jako všechny autorovy pohádky, avšak je dosti neznámým dílem.