Kniha: Jeptiška
Autor: Denis Diderot
Přidal(a): Karolína
Literárněhistorický kontext
A) Zasadit dílo do kontextu autorovy tvorby:
Denis Diderot se narodil roku 1723 ve městě Langres ve Francii. byl francouzský filozof, spisovatel a jeden z předních přední encyklopedistů. Studoval na jezuitských kolejích a v Paříži získal titul magistra umění. Věnoval se filozofii, přírodním vědám a literární tvorbě. Významně se podílel na zpracování a vydání Encyklopedie, aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Jeho spolupracovníkem byl matematik a fyzik d´Alembert a mnoho dalších autorů, např. Voltaire, Montesquieu, Rousseau, nebo Condillac. Prací na Encyklopedii se stal Diderot jedním z předních představitelů francouzského osvícenectví. Byl veřejně uznáván, oslavován, ale byl i odsuzován parlamentem a Sorbonnou, které odsoudily Encyklopedii jako kacířskou a ďábelskou práci.
Diderot žil v na pokraji chudoby až do roku 1743, kdy jeho knihovnu zakoupila ruská carevna Kateřina II., která mu tím velmi významně pomohla a jmenovala jej jejím doživotním strážcem.
Jepitška bylo jeho přelomové, vrcholné dílo. Dílo je břitkou kritikou klášterního života a náboženské morálky. Sehrálo tak významnou roli v protináboženském boji. Vypráví příběh hlavní hrdinky, který je založen na skutečném příběhu jeptišky Margarity Delamarrové, jež bojovala ze zrušení svého řeholnického slibu.
Další tvorba:
Filozofická díla = Nejprve překládal vědecké spisy, ke kterým dopisoval své názory. První kniha, kterou vydal, se jmenovala Filozofické myšlenky. Diderot patřil mezi materialisty a ateisty. Nevěřil v Boha ani jiného stvořitele a tyto myšlenky šířil ve svých dílech.
Mezi jeho další filozofická díla patří List o slepcích k ponaučení vidoucích, Myšlenky o výkladu přírody, Filozofické principy hmoty a pohybu.
Prozaická díla = Jakub fatalista a jeho pán (dobrodružný román plný příběhů, anekdot a úvah. Satira o úpadku tehdejší společnosti), Upovídané šperky a Bílý pták.
Dramata = Nemanželský syn, neboli Zkoušky ctnosti, Otec rodiny.
B) Zasadit autora do kontextu české(světové) tvorby:
OSVÍCENSTVÍ
Osvícenství je filozofické, kulturní, ale také politické a hospodářské hnutí osmnáctého století, které vzniklo v Anglii, Francii a Nizozemí a po celé Evropě se postupně rozšířilo převážně ve druhé polovině 18. Století. Vychází z přesvědčení, že člověk by se měl řídit spíše vlastním rozumem nežli vírou (upřednostňuje víru v lidský rozum).
Nevidí smysl lidského života pouze v posmrtné spáse, jak tomu bylo dříve, ale i v důstojném životě na Zemi a klade důraz i na užívání si právě pozemského života.
V Čechách mezitím probíhá Národní obrození.
Představitelé= John Locke, Voltaire, Rousseau
Politická a společenská situace = politika postavena na toleranci a vládě zákona. Všichni si měli být rovni před zákonem, ale sociální nerovnost se neřešila. Byla kritizována absolutní monarchie a byly použity cenzury na protináboženské a pobuřující spisy.
Umění = v hudbě projevovány osvícenské prvky například v dílech Wolfganga Amadea Mozarta
Literatura
1.Rozbor
A) Literární druh: epika
Literární žánr: psychologický román v dopisech
B) Kompoziční výstavba: dílo začíná prologem jeptišky, člení se do jednotlivých dopisů, je psáno chornologicky a končí dovětkem v němž se čtenář dovídá, že román je pouze smyšlený
C) Časoprostor: Odehrává se v 18. Století ve Francii(Paříž a okolí)
Konkrétní místa:
- Klášter Marie Panny = nedobrovolně, ztropila scénu, žádný klášter ji proto nechce, rodiči odvezena domů
- Klášter v Longchamp = sem vstupuje dobrovolně, když se dozvídá o svém původu, funguje zde sestra De Moni, se kterou si rozumí, ale po její smrti nastoupila špatná sestra Kristýna – teror
- Klášter sv. Eutropa v Apajonu = zde se ukáže, že matka představená, která se zezačátku chová k Z. hezky, ji miluje až moc, neopětování citů – smrt žalem matky představené, jeptišky kladou za vinu Zuzaně, terorizují ji – útěk Zuzany
- Dům jedné bohatší ženy = na konci knihy, skončí zde po svém útěku z kláštera, pracuje zde jako pradlena a také tady zemře
D) Téma a motiv: kritika církve, pokrytectví o bezmezné lásce ze strany církve, která panuje v klášterech. Inspirovala ho smrt jeho sestry, jeptišky, způsobená z přepracování v klášteře, nejspíš ovlivnila Denisův názor na náboženství. Předpokládá se, že také právě ona byla předlohou pro jeho dílo.
E) Přijetí díla: Ve své době zakázáno, odsuzováno kvůli kritice církve, dnes přijato, zfilmováno
Zfilmování:
1) Roku 2013 režie Gulliaume Nicloux
2) Roku 1966 režie Jacques Rivette
2.Rozbor
A) Výstavba děje:
úvod = Zuzana se dovídá, že není manželské dítě
zápletka = Zuzana musí do kláštera
vyvrcholení = snaží se rozvázat řeholní slib
zvrat =útěk z kláštera
závěr = tragédie; Zuzana umírá
B) Typy promluv: přímá i nepřímá řeč, dialogy i monology
C) Způsob vyprávění: ich forma, próza, místy i přímá řeč, psáno srozumitelným, avšak zastaralejším jazykem, styl vyprávěcí
D) Postavy:
Zuzana Simoniová – Čistá a nezkažená dívka, věřící křesťanka, která se v průběhu příběhu mění. Na začátku je odevzdaná a i přes vlastní přesvědčení se podřizuje vůli rodičů. Zuzana je velmi zbožná, ale hlavně naivní. Postupně svoji naivitu ztrácí a nabývá na vnitřní síle.
Rodiče Zuzany – představují rozvrat rodinných vztahů probíhající v tehdejší době. Rodiče se Zuzany zřekli a poslali ji do kláštera, aby ji zbavili nároku na majetek.
Matka představená de Moni – starší jeptiška ztělesňují typ dobré a velmi zbožné řeholnice. De Moni ztvárňuje původní myšlenku církve, víry a náboženství, a to dobro.
Matka představená Kristýna – jeptiška se sadistickými sklony. Šikanuje Zuzanu. Ztělesňuje pokrytectví, bezpráví a útisk, který církev skrývá.
Matka představená z Arpajonu – matka představená kláštera v Arpajonu s lesbickými sklony. Zneužívá Zuzanu a představuje bezpráví a útisk uvnitř církve.
Sestra Uršula – kamarádka Zuzany, pomáhala doručovat dopisy markýzovi. Umírá na nemoc, kterou chytla, když se starala o nemocnou Zuzanu.
Markýz de Croismare – šlechtic, jemuž jsou adresovány dopisy, ve kterých vypráví svůj příběh. Zuzana u něj měla slíbenou práci chůvy. Ztělesňuje dobro, ohleduplnost a ochotu.
E) Vypravěč: Je jich více – Zuzana, bohatá paní, u které bydlela a která za ní odeslala dopisy markýzovi poté, co Zuzana zemřela. A autor, který zpětně popisuje, jak probíhala jeho korespondence s markýzem.
3.Rozbor
A) jazykové prostředky: Spisovná čeština, jazyk zastaralý, styl vyprávěcí, cizí slova (latina)
B) tropy a figury: epiteton (krutý osud, zkázonosné myšlenky…), přirovnání (Pane, prosím za odpuštění hříchů, jakož ty jsi prosil za mne na kříži.), metafora (ozbrojte se trpělivostí)