Kniha: Kristiánova legenda
Autor: Strachkvas (Kristián)
Přidal(a): Tereza Beníšková
Strachkvas (Ztrahquaz) či Kristián
- Není jisté, kdo vlastně mnich Kristián byl. Někteří historikové jej ztotožňují se Strachkvasem, synem knížete a zároveň bratrovraha Boleslava I.
- Strachkvas se narodil právě v době, kdy byl v Boleslavi zabit kníže Václav. Jiní autoři tuto domněnku však rozporují (např. známý historik Pekař, který Kristiána coby Strachkvasa považoval za výplod Kosmovy fantazie).
- Překladatel Kristiánovy legendy Jaroslav Ludvíkovský se také přiklání k variantě, že Kristián nebyl Strachkvas. Mnoho historiků považuje Kristiána za Přemyslovce. Někteří historici ale pokládají Kristiána naopak za Slavníkovce (např. Oldřich Králík).
- Proto zde nelze uvést životopis autora ani jeho další díla.
Literárně-historický kontext
- Kristiánova legenda pochází z konce 10. století. Jedná se o dobu, kdy v naší zemi vládl nejvýznamnější kmen Čechů, slavný rod Přemyslovců. Legenda začíná v době příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, pak popisuje vládu prvních Přemyslovců a zejména oslavuje život a dílo knížete Václava. Popisuje také začátky křesťanství v Čechách, boj proti pohanství, život svaté Ludmily a Václava a zázraky, které se děly za jejich života nebo po jejich smrti těm, kteří se přiklonili ke křesťanství.
- Psalo se staroslověnsky i latinsky. Později převažuje latinské písemnictví.
- Jako témata jsou často zpracovány legendy o sv. Václavovi a sv. Ludmile.
Další autoři, kteří v té době psali:
- V 10. stol. také vzniká první česká duchovní píseň „Hospodine, pomiluj ny“, za jejího autora je pokládán sv. Vojtěch.
- Ve 20. letech 12. století vznikla latinsky psaná Kosmova kronika.
Rozbor: Kristiánova legenda
- Překladatel: Jaroslav Ludvíkovský
- Knihu zároveň opatřil poznámkami a fotografiemi dobových maleb, náhrobků a několika stránek rukopisu Kristiánovy legendy.
- Nakladatelství, rok vydání: Vyšehrad, Praha 1978
- Druh literatury (druh, útvar, žánr): epika, próza, legenda
- pojednává o životě, smrti, mučení a zázracích určitého světce či mučedníka.
Obsah díla
- Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily.
Jazyk
- Kristiánova legenda je psaná latinsky. Toto vydání je vždy jedna strana latinsky a vedle tatáž strana česky.
Kompozice
- členěna do deseti kapitol
Časoprostor
- kniha se odehrává během desátého století v Čechách
Jazykové prostředky v původní latinské verzi
- Jak uvádí Jaroslav Ludvíkovský píše na s. 124 – 125, Kristián často užíval umělou odchylku od pravidelného slovosledu, tzv. „hyperbaton“, tj. oddělování slov, které k sobě syntakticky náleží, tak, aby zaujala důrazné místo ve větě. Jedná se nejčastěji o nepravidelné postavení předložky, spojky nebo vztažného zájmena.
- Dále hodně užíval tzv. „kursus“, tj. prozaický rytmus zejména větných závěrů.
- Styl psaní byl jednou z indicií, podle které se uhadovala doba vzniku legendy, často byla odhadována na pozdější dobu, než kdy byla legenda datována (12. století, ne 10. století).
Jazykové prostředky českého překladu:
- Přechodníky (např. přišedši, chtějící, chovaje, shromáždivše)
- archaické koncovky sloves (dělati, dostihnouti, Hospodin mu ráčil uděliti milost převelikou)
- archaická výrazy (např. povila –porodila, slynul – byl proslulý)
- hyperboly (přeukrutný, přemnohý, převeliký)
- citově zabarvená slova (ničemové, ukrutníci, zlosyn)
- přirovnání (všechny jako vlastní syny miloval, ode všech jako otec byl ctěn).
Hlavní postava
Kníže Václav
- Větší část legendy je jeho oslavou.
- Dle autora měl jen samé dobré vlastnosti, některé jsou až neuvěřitelné či vzájemně nekombinovatelné. „Neuchyluje se již jako chlapec od kázně boží, byl pravdomluvný v řeči, spravedlivý na soudě, poctivý a hodný důvěry a nad obvyklou míru lidskosti milosrdný. Žaláře a šibenice postavené za dřívějších časů kácel, sirotky, vdovy, chudé, lkající a raněné utěšoval, hladové sytil, žíznivé napájel, nahé odíval, nemocné navštěvoval, mrtvé pohřbíval, cizince a pocestné jako nejbližší příbuzné přijímal, násilím a lstí nikomu nic neodnímal… Výraz tváře měl vznešený, zachovával cudnou zdrženlivost … a toužil ukončiti pozemský život smrtí mučednickou…. S mírnými rozmlouval vždy laskavě, nemírné však, tuláky a lidi oddané obžerství a opilství nebo chtějící odpadnouti od pravé víry a přímé cesty povolával k sobě, aspoň pod záminkou společného stolování, jestliže jich nemohl jinak dostihnouti, a dával je v božské rozhorlenosti mocně bičovati důtkami.“ Byl milosrdný, nic nechtěl dělat násilím, ale ty, co se oddávali obžerství, nechal bičovat. Pocestné a cizince přijímal jako nejbližší příbuzné, ale tuláky nechal bičovat…
- Pokud chtěl kníže Václav skutečně ukončit svůj život mučednickou smrtí, tak mu bratr Boleslav vlastně jen vyplnil jeho přání.
- Je patrné, že jde o oslavnou legendu, ne o popis skutečného člověka.
Význam díla
- Kristiánova legenda se stala jedním ze základních historických pramenů českých středověkých dějin a bývá označena za „nejstarší kroniku českou“.
- První vykreslila obraz přemyslovských Čech. Je důležitá pro naši národní hrdost a tím je také aktuální. Všichni bychom asi měli znát, odkud pocházíme a kdo byl v historii před námi, vědět, na koho navazujeme. Svatý Václav je zřejmě nejznámější český světec, proto by bylo dobré o něm něco znát.
Citát (nebo úryvek) z knihy
„A zase chci vám, kteří z lásky k tak znamenitému muži tu stojíte, o novém mučedníku staré zázraky vypravovat. V městě Praze byla nějaká žena, slepá a na celém těle ochromená a ta přišedši do kostela svatého Víta, padla na zemi před hrobem svatého Václava, a tak dlouho se plna víry modlila, až podle své zásluhy nabyl znovu zraku a zdraví celého těla.“
Zabývám se první pomocí a medicínou, proto mě zprávy o zázračných uzdraveních vždycky zaujmou. Přemýšlím, jak se to mohlo stát, zda je na historce část pravdy, či byla stvořená celá jen kvůli oslavě knížete Václava a „propagaci křesťanské víry“.
Další zpracování
- Žádné se nepodařilo najít
Vlastní názor
- Kristiánova legenda se mi četla opravdu těžko, několikrát jsem ji odložila a poté se k ní zase vrátila. Starý jazyk byl pro mě složitý. Je ale zajímavé si přečíst o počátcích naší země.