Lingvistické pohádky – rozbor díla

rozbor-díla

Kniha: Lingvistické pohádky

Autor: Petr Nikl

Přidal(a): Martina Hladíková

Petr Nikl

Petr Nikl, narozený 8. listopadu 1960 v Gottwaldově, je rozmanitým umělcem České republiky, jehož talent se projevuje v mnoha formách umění, včetně psaní, fotografie, hudby, divadla a zejména malby.
Jeho umělecká díla, která jsou známá svou jemnou barevností, často odrážejí motivy z klasických legend a mýtů.
Nikl získal umělecké vzdělání na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a na pražské Akademii výtvarných umění. Je držitelem ocenění jako Cena Jindřicha Chalupeckého a Magnesia Litera, a jeho díla byla přeložena do několika světových jazyků. Byl součástí uměleckého seskupení Tvrdohlaví.
Niklův talent se projevil i v ilustracích knih, a mezi jeho autorská díla patří “Pohádka o Rybitince”, “O Rybabě a Mořské duši” a “Záhádky”. V hudbě vydal alba jako “Nebojím se smrtihlava” a “Přesletec” a je známý pro své umělecké a divadelní vystoupení. Nikl má rád zpěv a tanec a je zakladatelem a hlavním organizátorem akce Hnízda her. Jeho umělecká díla jsou pravidelně vystavována v galeriích, a jeho poslední výstava “Světloplach” se konala v roce 2023.

Další díla:

Blázníček

Literární kontext

Aktuální literární scéna je odrazem dění ve světě a zabývá se širokou škálou témat, jako jsou konflikty, problémy rozvojových zemí, globalizace a politické rozdělení.
Charakteristickým rysem je pluralita, tedy různorodost názorů a přístupů. Literatura se vyznačuje velkou diverzitou a dochází k prolínání různých literárních směrů. Mezi hlavní problémy, které řeší, patří mezilidské vztahy, konkrétně obtíže s komunikací, což může vést k depresím a úzkostem.
Mladší generace spisovatelů se snaží odlišit od předchozích, což je vidět na příkladech amerických beatniků nebo britských “rozhněvaných mladých mužů”. Experimentální literatura a nové žánry jako science fiction a fantasy jsou na vzestupu. V dnešní době existuje mnoho nakladatelství, která produkují tisíce titulů, a knihy se staly běžným zbožím.

Další autoři:

K. Rowling, Jo Nesbø, John Green, Stephen Edwin King, Michal Viewegh, Petr Šabach, Miloš Urban

Rozbor: Lingvistické pohádky

Téma:

Kniha zobrazuje specifika některých zvířat a různé příhody, které se jim staly. Stejně jako lidé mají různé vlastnosti a jinak se chovají, to stejné platí i u zvířat. Autor si hraje s jazykem a různými významy slov.

Motivy:

Zvířata, rozdíly, odlišnost, jazyk, hraní si se slovy, mezilidské vztahy, kontrasty.

Literární druh:

Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

Literární žánr:

Soubor nonsensových básní (básně obsahující prvky, které dávají smysl s těmi, které jsou naprosto nesmyslné a absurdní, což je zároveň i humorné)

Literární forma:

Próza (text psaný do odstavců a kapitol) i poezie (psána ve verších a slokách)

Kompozice:

Chronologický děj
Sbírka krátkých básní a povídek
Er-forma

Postavy:

V každé básni se objevují rozdílné postavy, objevují se pouze zvířata – většinou jde o kladná nebo neutrální postavy. Někdy bývá popisován jejich vzhled nebo vlastnosti, v jiných básních zvířata nejsou příliš charakterizována. Zvířata se chovají jako lidé (učí se pravopis, sprchují se, holí se)

Časoprostor:

Místo ani doba nejsou určeny

Jazykové prostředky:

Spisovný jazyk
Anafora (opakování slov na začátku veršů – Záhadná pohádka)
Neologismy (nově vytvořená slova – Hranolev, Lenorep, Nosobloud)
Lidová rčení (jdi se vycpat)
Citoslovce (pst, křup)
Slova citově zabarvená (kapradinkami, lístečky, žabičky, kvítečka)

Děj:

Jednotlivé básně na sebe nenavazují. Výjimkou jsou básně Pohádečka a Poháda – obě popisují malého broučka, kterému spadlo semínko mezi krovky a nemohl kvůli němu létat. Když ho vítr odvál pryč, dlouhé měsíce mu trvalo, než se pěšky vrátil domů. Pohádečka zachycuje situaci z pohledu samotného broučka, Poháda poté z perspektivy jiných brouků.
V naprosté většině básní se objevuje hraní si se slovy nebo jejich významy:
Doslovná pohádka – Zvířata berou vše doslova, třeba při „vlez mi na záda“ opravdu zvířeti vylezou na záda.
Koncovková pohádka – Zvířatům zubař zubr při trhání zubu vytrhl písmeno A z konce jména, a tak zvířata byla pouze zebr, žiraf a želv. To se jim nelíbilo a ztracená A se snažila najít. Po dlouhé době jich plno našla v jezeru. Písmena A lovila i další zvířata a přidala se jim na konci jména – tak vznikli např. tygra, pesa, hada a orangutana.
Pohádka o ozvěně – Dlouho nepršelo. Bobr se vydal na kraj dvou světů, kde chtěl zavolat na rorýse, který by mu mohl pomoci. Kvůli ozvěně se však vyvolávaná jména zvířat proměnila v něco jiného. Bobrovi se přesto podařilo déšť spustit.
Některé básně se zaměřují na popis přírody:
Skřípavá pohádka – Popisuje ranní přírodu.
Mlžná pohádka – Popisuje lesní krajinu pokrytou hustou mlhou.
Jiné básně jsou založené na ději:
Pohádka o dlouhém žirafím spánku – Žirafa se chystá ke spánku. Trvá jí dlouho, než své dlouhé tělo uloží na zem. Poté na její krk vyleze mnoho zvířat a spí na něm.
Nejměkčí pohádka – Všechna zvířátka spala, kromě sviště, kterému se zjeví tajemná bílá postava, se kterou se proletí noční krajinou.
Barevná pohádka – Slepýš kvůli potemníkům v očích neviděl svět barevně. Ostatní zvířata se mu je snažila z očí vyndat, ale nepodařilo se jim to. Potemníci se po 10 letech vzbudili a vydali se jinam. Slepýš tak konečně viděl barvy.