
Kniha: Médeia (Médea)
Autor: Euripides
Přidal(a): iva98
Euripides (480 př. n. l. – 406 př. n. l.)
- Narodil se kolem roku 480 př. n. l. na ostrově Salamis (Řecko)
- Byl jedním z nejvýznamnějších starořeckých dramatiků.
- Jeho hry často zkoumaly lidské emoce a morální dilemata. Byl známý svým realistickým přístupem k postavám a situacím.
- Euripides byl inovativní v používání deus ex machina (božský zásah) a v zobrazování silných ženských postav.
- Jeho práce měla velký vliv na pozdější evropskou literaturu a drama.
- Zemřel v roce 406 př. n. l. v Makedonii.
Tvorba:
- Napsal přes 90 her, z nichž se dochovalo 18 celých.
- Mezi jeho nejznámější díla patří „Medea“, „Bakchantky“, „Hippolytos“ a „Elektra“.
Literárně-historický kontext
- Euripides se narodil během řecko-perských válek, konkrétně kolem bitvy u Salamíny v roce 480 př. n. l., kde Řekové dosáhli významného vítězství nad Peršany.
- Většina Euripidova života spadá do období zlatého věku Athén (5. století př. n. l.), kdy město zažívalo kulturní a politický rozkvět pod vedením Perikla. Byla to doba velkého rozvoje umění, filozofie a demokracie.
- Pozdější část Euripidova života byla poznamenána Peloponéskou válkou (431–404 př. n. l.), dlouhým a vyčerpávajícím konfliktem mezi Athénami a Spartou, který vedl k oslabení athénské moci.
- V této době působili významní filozofové jako Sokrates a sofisté, kteří zkoumali otázky etiky, politiky a lidského poznání. Také se rozvíjely vědy, například medicína díky Hippokratovi.
- Divadlo bylo důležitou součástí athénské kultury. Každoročně se konaly dramatické soutěže na Dionýsiích, kde dramatikové jako Euripides, Sofokles a Aischylos představovali své nové hry.
- Athénská společnost procházela změnami, včetně rostoucího napětí mezi aristokracií a demokratickými silami. Euripides často reflektoval tyto sociální a politické změny ve svých hrách.
Rozbor díla: Médeia
Základní charakteristika
- Literární druh: drama
- Žánr: tragédie
- Literární směr: starořecká literatura
- Nakladatelství: Artur
- Rok vydání: 2010
- Počet stran: 60
- Překladatel: Ferdinand Stiebitz
- Zařazení autora: představitel starořecké literatury 5. stol. př. n. l.
- Zaměření autora: dramatik, básník, filozof
Téma, námět, motivy
- Hlavní téma: postava Médeii; část jejího života
- Námět, celkové téma: ukázka toho, co je člověk schopen udělat kvůli lásce
- Vedlejší téma: žárlivost
- Motiv, nejdrobnější téma: osamělost, utrpení
Kompozice
- Uzavřená (logická),
- Médeia je lyricko-epické dílo, – divadelní hra.
- Člení se na věty, odstavce a na jednotlivé výstupy.
Vypravěč a jeho forma
- Dílo je divadelní hra – nemá vypravěče. Jsou pouze popsány činnosti-výstupy – jednotlivých postav.
- V díle se vyskytuje ich i er forma. Dílo je psáno v dialozích. Objevují se i méně časté vnitřní monology.
- Vyskytuje se přímá, nepřímá a nevlastní polopřímá řeč.
- Vyprávěcí slohový postup.
Jazyk
- Postavy mluví spisovným i nespisovným jazykem.
- 1) Spisovný jazyk
- Archaismy: např. žalozpěv, mrzce, um,
- Historismy: např. kolbiště
- Poetismy: např. žel, pěl, bol
- Neologismy: např. azyl
- 2) Nespisovný jazyk
- Vulgarismy: např. ty tvore odporný, ničemníku, netvore
- Exspresivní výrazy: např. barbar
- 1) Spisovný jazyk
- Rozlišujeme slova stylově zabarvená (tvářinka, lůna) a neutrální (otec, matka).
- V textu nejsou použity grafické prostředky.
- Syntaktické prostředky: druhy vět – oznamovací, tázací, zvolací, rozkazovací
- Zvukové prostředky: použito daktylotrochejské metrum. Rým v textu není.
- Figury: napři. apoziopeze, epizeuxis, anafora, epifora, asyndeton
Postavy
- Hlavní postavy:
- Médeia: nelze říct, jestli je kladná nebo záporná postava, záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to podívám; titulní postava, dcera krále z Kolchidy, manželka Iásónova
- Iásón: záporná postava; manžel Médeiin
- Chůva: kladná postava; Médeiina chůva
- Vedlejší postavy:
- Kreón: záporná postava; král korintský
- Dcera Kreónova: v tragédii nemluví a je bezejmenná; nová manželka Iásónova
- Vychovatel:kladná postava: vychovatel dětí Médeiiných
- Aigeus: kladná postava; král athénský, nabídl Médee pomoc
- Sbor korintských žen: kladné postavy; radí Médee, schvalují její plány, varují ji; nezasahují do děje
- Dva synové Médeiini a Iásónovi, Družiny, Sluhové, Posel.
Časoprostor
- Doba: Kniha byla poprvé uvedena roku 431 př. n. l. Děj se odehrává během jednoho roku za vlády krále Kreóna. Časové uspořádání děje je chronologické. Čas v díle nehraje moc důležitou roli.
- Místo: Děj se odehrává v Řecku v Korintě před Médeiiným domem a na ulici. Prostředí se během děje nemění.
Děj (obsah) díla
Médea pomáhá Iásonovi získat zlaté rouno a zradí svého otce. S Iásonem i jejich dvěma syny prchá do Korintu. Korintský král Kreon však žádá Iásona, aby si vzal jeho dceru za manželku. Iáson souhlasí.
Médeia se to dozví a je velmi rozzlobená. Plánuje pomstu Iásonovi, Kreonovi i jeho dceři. Médeia po svých dětech posílá dar nové manželce Iásonově- ozdobu do vlasů a šaty napuštěné jedem. Když si Iásonova manželka oblékne šaty a nasadí šperky, tak uhoří a spolu s ní i její otec Kreon, který se jí snaží pomoci. To ale Médei nestačí, chce Iásonovi ublížit ještě víc. Tak vlastníma rukama zabije i jejich dva syny.
Nakonec Médea odjíždí i s těly obou synu k athénskému králi Aigeovi.
Úryvek (ze strany 23- 24)
- Úryvek jsem vybrala, protože v něm Médea vyčítá Iásonovi vše, co pro něj udělala, a co udělal on.
…Nuž začnu mluvit od samého počátku. Já ze spárů jisté smrti jsem tě spasila- jak všichni Argoplavci mohou dosvědčit-, když jsi měl zkrotit býky oheň soptící a smrtonosnou setbu do brázd zasíti. Já usmrtila draka věčně bdělého, jenž chránil zlaté rouno stem svých závitů, a jako spásná hvězda vzešel ti můj um.
Já zradila jsem otce i svůj rodný dům a šla jsem s tebou do Iolku, v cizí kraj, ach, vedena víc láskou nežli rozumem! A přivodivši Peliovi strašnou smrt skrz jeho dcery, strachu jsem tě zprostila.
A za to za vše, ničemníku největší, jsi ty mě zradil, vzal sis novou manželku, ač máš už děti se mnou! – neboť bezdětnost tvou novou lásku mohla by snad omluvit. …
Hodnocení (vlastní názor)
- Dílo se mi dobře četlo. I přes občasnou nesrozumitelnost textu jsem věděla, o čem čtu a co je důležité.